Válečná situace s nepředstavitelnými následky, reaguje svět na izraelské údery

Nahrávám video

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý uskutečnila desítky dalších úderů proti Hizballáhu, který ráno útočil na židovský stát.

Pondělní izraelské údery na jihu a východě Libanonu si podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 492 lidí, včetně 35 dětí a 58 žen. Dalších 1645 osob utrpělo zranění. Jeden z úderů cílil v Bejrútu na šéfa operací Hizballáhu na jižní frontě Alího Karakího, podle hnutí je ale v pořádku.

Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta armáda zničila desítky tisíc raket Hizballáhu. Teroristická skupina přesto znovu poslala desítky střel na židovský stát.

Biden vyzval k příměří a diplomacii

Ve světle eskalujícího napětí na Blízkém východě se neslo také zahájení 79. Valného shromáždění OSN v New Yorku. Na jeho úvod vystoupil americký prezident Joe Biden, který znovu vyzval Izrael a teroristické hnutí Hamás k dojednání příměří a ukončení téměř rok trvající války v Pásmu Gazy. Také volal po diplomatickém řešení konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu.

„Je načase, aby strany dokončily jeho podmínky (příměří v Gaze), dostaly rukojmí domů, zajistily bezpečnost pro Izrael a pro Gazu osvobozenou ze sevření Hamásu, zmírnily utrpení v Gaze a ukončily tuhle válku,“ uvedl Biden.

Šéf Bílého domu zdůraznil, že „válka není v zájmu nikoho“. Diplomatické řešení je podle něj stále možné, dokonce je to prý „jediná cesta k trvalé bezpečnosti“.

Biden už dříve sdělil, že jeho země pracuje na uklidnění situace. Pentagon oznámil, že v oblasti zvýší počet svých vojáků. K zastavení bojů vyzval i generální tajemník OSN António Guterres. Svět si podle něj nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou.

Guterres uvedl, že u Gazy hrozí, že stáhne dolů celý region. „Podívejte se na Libanon... Libanon je na hraně,“ řekl.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval všechny strany, které mohou nějak ovlivnit dění na Blízkém východě, aby tak učinily a zastavily další eskalaci konfliktu. Velký počet civilních obětí označil za „nepřijatelný“ mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Matthew Saltmarsh.

Podle libanonské vlády opustily domovy na jihu země desítky tisíc lidí, na silnicích směrem na sever se tvořily několikakilometrové dopravní zácpy. „Situace je mimořádně nebezpečná a znepokojivá. Mohu říct, že jsme skoro v plnohodnotné válce,“ konstatoval Borrell podle agentury Reuters. „Pokud tohle není válečná situace, pak nevím, jak to nazvat,“ dodal.

„Nejhorší obavy se stávají skutečností“

Snahy o snížení napětí podle Borrella pokračují, ale nejhorší obavy Evropanů, že se konflikt na Blízkém východě rozšíří, se stávají skutečností. Velkou cenu za eskalaci platí civilisté, varoval šéf unijní diplomacie. „Každý musí udělat, co je v jeho silách, aby zastavil tuto cestu k válce,“ zdůraznil Borrell v New Yorku, kam se sjeli čelní představitelé světového společenství.

Nahrávám video

„Akce a následné reakce znamenají riziko zvětšení této nebezpečné spirály násilí a zatažení celého Blízkého východu do širšího regionálního konfliktu s nepředstavitelnými následky,“ uvedli ministři zahraničí zemí skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa. Vyzvali k zastavení současného destruktivního cyklu a zdůraznili, že na další eskalaci na Blízkém východě žádná země nezíská.

Ke zdrženlivosti a deeskalaci vyzvala britská vládní Labouristická strana. Podle premiéra Spojeného království a šéfa strany Keira Starmera by situace měla dospět k uzavření příměří v Pásmu Gazy a dvoustátnímu řešení konfliktu na Blízkém východě.

Dodal, že stejnou výzvu hodlá přednést i na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kam v průběhu úterka odcestuje, píše BBC News.

Právo Izraele na sebeobranu

Podle českého prezidenta Petra Pavla Jeruzalému ale nic jiného nezbývá. „To, co dělá Izrael, je především sebeobrana. Jestliže jste vystaven útokům, které jsou trvalé, a to ze strany (palestinského teroristického hnutí) Hamás, ze strany Hizballáhu i ze strany Íránských revolučních gard, tak vám nezbyde nic jiného než se bránit. A ty způsoby obrany mohou být různé,“ podotkl Pavel.

Útok proti jižnímu Libanonu podle něj vycházel z jasných zpravodajských informací, k čemu se Hizballáh chystá. „A vyřadit odpalovací zařízení ještě předtím, než vystřelí stovky raket na Izrael, je určitě rozumnější než řešit potom dopady raket a ztráty na izraelské straně,“ uvedl český prezident.

K tomu, aby Česko přehodnocovalo politiku ve vztahu k Izraeli, je podle něj potřeba jasně vyhodnotit fakta. „Můžeme mít různý pohled na to, co (izraelský premiér) Benjamin Netanjahu dělá, ale neměli bychom na základě některých kroků, které nám mohou připadat jako sporné, odsuzovat nebo ukončovat podporu celému Izraeli,“ řekl Pavel.

Podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) je potřeba zasadit situaci do kontextu dlouhodobých vztahů Česka s Izraelem a práva Izraele na sebeobranu. „Sever Izraele je v tuto chvíli již několik měsíců evakuovaný kvůli každodenním raketovým útokům,“ zdůraznil ministr.

Reakci Izraele tak vnímá jako snahu donutit Hizballáh útoky ukončit. „Samozřejmě eskalace není správná a měla by se hledat maximálně možná míra smírného diplomatického řešení. Ovšem v tuto chvíli já ji tam osobně úplně nevidím, ale to je ten cílový stav,“ uvedl.

Oboustranná intenzivní palba v posledních dnech následovala po sérii výbuchů pagerů a vysílaček z minulého týdne, které v Libanonu zabily čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu.

Teroristické hnutí i libanonská vláda akci připsaly Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Premiér Netanjahu nicméně v neděli prohlásil, že židovský stát v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si hnutí nedovedlo ani představit.

Dlouholeté nepřátelství

Vůdce libanonského teroristického hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Jeruzalém překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku.

Exploze komunikačních zařízení dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem, který eskaloval loni v říjnu po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Hizballáh je spojencem Hamásu a Íránu.

Od té doby se izraelská armáda a Hizballáh denně ostřelují, což si vyžádalo životy nejméně 26 civilistů a 22 vojáků na izraelské straně a více než pěti set členů Hizballáhu a desítek civilistů na libanonské straně.

„Mám zprávu pro libanonský lid. Izrael není ve válce s vámi, ale s Hizballáhem. Hizballáh vás příliš dlouho používal jako lidské štíty. Umístil rakety do vašich obývacích pokojů a rakety do vašich garáží. Tyto rakety a řízené střely jsou namířeny přímo na naše města, přímo na naše občany. Abychom ubránili náš lid před těmito údery, musíme tyto zbraně zničit,“ vzkázal Netanjahu po pondělním masivním vzdušném úderu své armády v Libanonu.

Íránský prezident Masúd Pezeškján obvinil Izrael, že chce rozšířit konflikt na Blízkém východě, a zdůraznil, že to nikomu neprospěje. Pezeškján také tvrdí, že Teherán na rozdíl od Izraele neusiluje o destabilizaci regionu.

Irácký premiér Muhammad Súdání vyzval lídry arabských zemí, aby se sešli během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku a probrali „dopady sionistické agrese na mírumilovný lid v Libanonu“. Súdání také řekl, že jeho vláda pošle do Libanonu humanitární pomoc a palivo a je připravena přijmout raněné.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo útoky Izraele za „novou fázi v jeho snaze uvrhnout celý region do chaosu“ a vyzvalo mezinárodní společenství, zejména Radu bezpečnosti OSN, aby bezodkladně přijala kroky k míru.

Reakce Pekingu a Moskvy

Čínský ministr zahraničí Wang při setkání se svým libanonským protějškem Abdalláhem Bú Habíbem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN poznamenal, že Peking situaci v regionu pozorně sleduje, a to „zejména nedávné výbuchy komunikačních zařízení“ a staví se „proti nevybíravým útokům na civilisty“. Podle Wanga bude Čína „vždy stát při Libanonu“.

„Jedná se o událost, která je potenciálně velmi nebezpečná, pokud jde o rozšíření konfliktu, o úplnou destabilizaci regionu. To nás samozřejmě nesmírně znepokojuje,“ řekl podle Reuters k nejnovějšímu vývoji v Libanonu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Rusko od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu prohloubilo vztahy s Íránem, který podporuje Hizballáh, a zpochybnilo přiměřenost izraelského bombardování Pásma Gazy, což vedlo k napětí ve vztazích Moskvy s Izraelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 3 mminutami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 21 mminutami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 34 mminutami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoTermín genocida se nadužívá, což ho devalvuje, říká Foltýn

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku zatkli důstojníka katamaránu, který potopil plachetnici s Čechy

Chorvatská policie zatkla prvního důstojníka katamaránu, který v neděli nedaleko Splitu srážkou potopil plachetnici s českou posádkou. Informovala o tom ve středu veřejnoprávní stanice HRT. Lodní neštěstí nepřežili čtyři Češi a další čtyři osoby byly převezeny do nemocnice.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zdravotníci NATO trénují v Estonsku na „vysoce intenzivní boje“ a velké množství obětí

V Estonsku se poprvé po více než dvaceti letech koná zdravotnické cvičení NATO s názvem Vigorous Warrior. ERR News hovořilo s hlavním lékařem estonských ozbrojených sil, podplukovníkem Indrekem Olvetim, o tom, jak se zdravotníci stali terčem útoků a proč v budoucnu nemohou očekávat „žádný luxus“.
před 1 hhodinou

Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu

Poslanci Evropského parlamentu ve středu schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území Unie.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...