Nadžíb Míkátí

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Mírová mise v jižním Libanonu se potřetí za tři dny ocitla pod palbou izraelských vojáků. O nejnovějším zásahu informovala libanonská diplomacie a nejmenovaný zdroj z OSN. Při pátečním úderu utrpěli zranění dva příslušníci mise ze Srí Lanky, další dva vojáci byli zraněni při předchozím útoku. Jeruzalém ve čtvrtek uvedl, že jednotky OSN varoval před střelbou a doporučil jim odejít více na sever, protože v oblasti jsou nyní intenzivnější boje. Nejnovější incident prý izraelská armáda prověřuje. Izrael kritizovala za střelbu na pozice mírotvorců řada zemí v čele s Itálií. Libanonská armáda v pátek oznámila, že při jednom z izraelských leteckých úderů zahynuli dva její vojáci.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.