Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.
Bejrút získá stamiliony eur, Izrael zabil vojáky v Sýrii i Libanonu
Míkátí v Paříži požádal o mezinárodní pomoc, která podle něj bude potřeba na obnovení infrastruktury v jeho zemi a také posílení libanonské armády. Premiér uvedl, že jeho vláda by na jih země mohla vyslat kolem osmi tisíc vojáků v rámci plánu na příměří a naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701.
Podle této rezoluce, která v srpnu 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, může v jižním Libanonu u hranic s Izraelem operovat pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN. Rezoluci ale dlouhodobě porušuje Hizballáh, který z této oblasti ostřeluje sever Izraele, a od letošního října i Izrael.
9 minut
Expert Jan Daniel k izraelským úderům v Bejrútu
Peníze a výzvy ke klidu zbraní
Francie a Německo slíbily na konferenci Libanonu téměř dvě stě milionů eur (2,9 miliardy korun). Macron kritizoval izraelskou ofenzivu a zároveň vyzval Hizballáh k ukončení bojů. „Válka musí skončit co nejdříve. V Libanonu musí být dosaženo příměří. Více škod a obětí ani další nálety nepomohou skoncovat s terorismem a nezajistí bezpečnost všech,“ zdůraznil. Peníze, které Paříž Libanonu věnuje, mají podle něj sloužit lidem, kteří museli opustit svůj domov, i těm, kteří se o ně starají.
„Konference má reagovat na humanitární katastrofu, která momentálně v Libanonu probíhá, řešit otázku, jak posílit libanonskou armádu, a v ideálním případě by se mělo jednat také o tom, jakým způsobem je možné dosáhnout politického řešení konfliktu,“ uvedl výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel s tím, že Macron si uvědomuje, že klíče k příměří nedrží EU, ale hlavně Izrael, případně USA.
„Libanon je bývalé francouzské mandátní území a v zemi je rozsáhlá libanonská komunita a jsou tu také rozsáhlé vazby libanonských křesťanů na Francii. Ukazuje to zároveň, že Francie má zájem na řešení konfliktů ve východním Středomoří a nechce je nechat vybublat,“ komentoval Daniel roli Paříže.
Cílem konference je nalezení nejméně pěti set milionů eur na podporu Libanonců zasažených intenzivními boji posledních týdnů. OSN odhaduje, že je okamžitě potřeba alespoň čtyři sta milionů dolarů.
„Dáváme jasně najevo, že se pouze nedíváme na utrpení těchto dnů v Libanonu, ale jednáme. Podporujeme lidi na místě, kteří většinou chtějí jediné: žít v budoucnu v bezpečí a míru, stejně jako tolik lidí v Izraeli,“ citovala agentura Reuters šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou.
Dalších deset milionů eur přislíbila tento týden Itálie. Podle expertů však může být obtížné pomoc efektivně dostat k potřebným lidem, neboť rostoucí libanonská závislost na hotovostní ekonomice zvyšuje riziko netransparentnosti a korupce, napsala agentura AP.
Vedle humanitární pomoci se politici na konferenci věnují také možnostem podpory libanonské armády, která počtem vojáků i výzbrojí zaostává za Hizballáhem, jenž těží z podpory Íránu. Posílená libanonská armáda by mohla na jihu země převzít vůdčí roli Hizballáhu, shodují se západní politici. Přítomnost libanonských vojáků by měla být součástí mírové dohody, které má předcházet třítýdenní příměří navrhované Spojenými státy a Francií.
Stovky civilních obětí
Vzájemné ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začalo loni 8. října, tedy den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla současná válka v Pásmu Gazy.
V polovině letošního září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování pozic Hizballáhu v Libanonu, kde také zahájila omezenou pozemní operaci. Kromě členů teroristické skupiny ale přitom podle libanonské vlády zemřelo i několik stovek civilistů včetně dětí. Podle libanonské vlády izraelská ofenziva také přes milion Libanonců vyhnala z jejich domovů.
Mrtví vojáci v Libanonu i Sýrii
Libanonská armáda ve čtvrtek oznámila, že při izraelském ostřelování byli na jihu Libanonu zabiti tři její vojáci. „Izraelský nepřítel cílil na členy libanonské armády v oblasti vesnice Játir v provincii Bint Džubajl, když prováděli evakuaci zraněných, což mělo za následek smrt tří mučedníků včetně jednoho důstojníka,“ uvedla armáda.
V oblasti je nyní americký ministr obrany Lloyd Austin, který naléhá na ukončení bojů. Ve středu svému izraelskému protějšku Joavu Galantovi řekl, že Washington je znepokojen útoky proti libanonským ozbrojeným silám a vyzval Izrael k podniknutí kroků, které by zajistily bezpečnost libanonské armády a mírové mise OSN v zemi.
Už v neděli libanonská armáda oznámila, že byli zabiti tři její vojáci při izraelském útoku na armádní vozidlo na jihu země. Židovský stát, který tvrdí, že cílem jeho útoků jsou ozbrojenci Hizballáhu, se omluvil a ujistil, že jeho síly neprovádí operace proti libanonské armádě.
Několikrát se pod izraelskými útoky ocitli i příslušníci mírových jednotek OSN (UNIFIL). Izrael odmítá, že by na jednotky úmyslně útočil a tvrdí, že Hizballáh při svých přeshraničních útocích na Izrael zneužívá pozice UNIFIL jako štít.
Izraelské údery cílí na pozice Hizballáhu také v Sýrii. Nejnovější údery na Damašek a vojenské zařízení poblíž města Homs na západě země podle tamního ministerstva obrany zabily jednoho vojáka a sedm dalších zranily, píše Reuters. Údery způsobily materiální škody, dodal resort. Syrská státní média dříve hlásila, že v Damašku se ozývaly exploze poté, co Izrael v Kafar Susá zasáhl obytnou budovu, uvádí Reuters.
Židovský stát obvykle své údery v Sýrii nekomentuje. Reuters ale upozorňuje, že Jeruzalém tam podniká vzdušné útoky na cíle spojené s Íránem už roky. Od masakru ze 7. října údery ještě vystupňoval.
Načítání...
