Bejrút získá stamiliony eur, Izrael zabil vojáky v Sýrii i Libanonu

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Míkátí v Paříži požádal o mezinárodní pomoc, která podle něj bude potřeba na obnovení infrastruktury v jeho zemi a také posílení libanonské armády. Premiér uvedl, že jeho vláda by na jih země mohla vyslat kolem osmi tisíc vojáků v rámci plánu na příměří a naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701.

Podle této rezoluce, která v srpnu 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, může v jižním Libanonu u hranic s Izraelem operovat pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN. Rezoluci ale dlouhodobě porušuje Hizballáh, který z této oblasti ostřeluje sever Izraele, a od letošního října i Izrael.

9 minut
Expert Jan Daniel k izraelským úderům v Bejrútu
Zdroj: ČT24

Peníze a výzvy ke klidu zbraní

Francie a Německo slíbily na konferenci Libanonu téměř dvě stě milionů eur (2,9 miliardy korun). Macron kritizoval izraelskou ofenzivu a zároveň vyzval Hizballáh k ukončení bojů. „Válka musí skončit co nejdříve. V Libanonu musí být dosaženo příměří. Více škod a obětí ani další nálety nepomohou skoncovat s terorismem a nezajistí bezpečnost všech,“ zdůraznil. Peníze, které Paříž Libanonu věnuje, mají podle něj sloužit lidem, kteří museli opustit svůj domov, i těm, kteří se o ně starají.

„Konference má reagovat na humanitární katastrofu, která momentálně v Libanonu probíhá, řešit otázku, jak posílit libanonskou armádu, a v ideálním případě by se mělo jednat také o tom, jakým způsobem je možné dosáhnout politického řešení konfliktu,“ uvedl výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel s tím, že Macron si uvědomuje, že klíče k příměří nedrží EU, ale hlavně Izrael, případně USA.

„Libanon je bývalé francouzské mandátní území a v zemi je rozsáhlá libanonská komunita a jsou tu také rozsáhlé vazby libanonských křesťanů na Francii. Ukazuje to zároveň, že Francie má zájem na řešení konfliktů ve východním Středomoří a nechce je nechat vybublat,“ komentoval Daniel roli Paříže.

Cílem konference je nalezení nejméně pěti set milionů eur na podporu Libanonců zasažených intenzivními boji posledních týdnů. OSN odhaduje, že je okamžitě potřeba alespoň čtyři sta milionů dolarů.

„Dáváme jasně najevo, že se pouze nedíváme na utrpení těchto dnů v Libanonu, ale jednáme. Podporujeme lidi na místě, kteří většinou chtějí jediné: žít v budoucnu v bezpečí a míru, stejně jako tolik lidí v Izraeli,“ citovala agentura Reuters šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou.

Dalších deset milionů eur přislíbila tento týden Itálie. Podle expertů však může být obtížné pomoc efektivně dostat k potřebným lidem, neboť rostoucí libanonská závislost na hotovostní ekonomice zvyšuje riziko netransparentnosti a korupce, napsala agentura AP.

Vedle humanitární pomoci se politici na konferenci věnují také možnostem podpory libanonské armády, která počtem vojáků i výzbrojí zaostává za Hizballáhem, jenž těží z podpory Íránu. Posílená libanonská armáda by mohla na jihu země převzít vůdčí roli Hizballáhu, shodují se západní politici. Přítomnost libanonských vojáků by měla být součástí mírové dohody, které má předcházet třítýdenní příměří navrhované Spojenými státy a Francií.

Stovky civilních obětí

Vzájemné ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začalo loni 8. října, tedy den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla současná válka v Pásmu Gazy.

V polovině letošního září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování pozic Hizballáhu v Libanonu, kde také zahájila omezenou pozemní operaci. Kromě členů teroristické skupiny ale přitom podle libanonské vlády zemřelo i několik stovek civilistů včetně dětí. Podle libanonské vlády izraelská ofenziva také přes milion Libanonců vyhnala z jejich domovů.

Mrtví vojáci v Libanonu i Sýrii

Libanonská armáda ve čtvrtek oznámila, že při izraelském ostřelování byli na jihu Libanonu zabiti tři její vojáci. „Izraelský nepřítel cílil na členy libanonské armády v oblasti vesnice Játir v provincii Bint Džubajl, když prováděli evakuaci zraněných, což mělo za následek smrt tří mučedníků včetně jednoho důstojníka,“ uvedla armáda.

V oblasti je nyní americký ministr obrany Lloyd Austin, který naléhá na ukončení bojů. Ve středu svému izraelskému protějšku Joavu Galantovi řekl, že Washington je znepokojen útoky proti libanonským ozbrojeným silám a vyzval Izrael k podniknutí kroků, které by zajistily bezpečnost libanonské armády a mírové mise OSN v zemi.

Už v neděli libanonská armáda oznámila, že byli zabiti tři její vojáci při izraelském útoku na armádní vozidlo na jihu země. Židovský stát, který tvrdí, že cílem jeho útoků jsou ozbrojenci Hizballáhu, se omluvil a ujistil, že jeho síly neprovádí operace proti libanonské armádě.

Několikrát se pod izraelskými útoky ocitli i příslušníci mírových jednotek OSN (UNIFIL). Izrael odmítá, že by na jednotky úmyslně útočil a tvrdí, že Hizballáh při svých přeshraničních útocích na Izrael zneužívá pozice UNIFIL jako štít.

Izraelské údery cílí na pozice Hizballáhu také v Sýrii. Nejnovější údery na Damašek a vojenské zařízení poblíž města Homs na západě země podle tamního ministerstva obrany zabily jednoho vojáka a sedm dalších zranily, píše Reuters. Údery způsobily materiální škody, dodal resort. Syrská státní média dříve hlásila, že v Damašku se ozývaly exploze poté, co Izrael v Kafar Susá zasáhl obytnou budovu, uvádí Reuters.

Židovský stát obvykle své údery v Sýrii nekomentuje. Reuters ale upozorňuje, že Jeruzalém tam podniká vzdušné útoky na cíle spojené s Íránem už roky. Od masakru ze 7. října údery ještě vystupňoval.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.
před 4 hhodinami

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 5 hhodinami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 6 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...