Postavili bunkr pod nemocnicí, říká Izrael o Hizballáhu

Nahrávám video

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že nejméně třináct lidí přišlo v pondělí večer o život a 57 bylo zraněno při izraelském útoku v blízkosti největší státní nemocnice v Bejrútu. Podle zdroje agentury Reuters zasáhl úder zřejmě nemocniční parkoviště.

Izrael uvedl, že cílem nebyla nemocnice a že její chod nebyl narušen. Během nočních akcí mířily údery na důležitá centra Hizballáhu, sdělila armáda židovského státu.

Podle libanonských úřadů útok mířil do blízkosti nemocnice Rafíka Harírího jižně od centra hlavního města. Agentura AFP s odvoláním na ministerstvo uvedla, že mezi mrtvými je i jedno dítě. Na místě stále pokračuje prohledávání trosek a pátrání po obětech a přeživších.

Izraelské údery mířily i na cíle Hizballáhu v několika dalších oblastech – zasažená byla třeba čtvrť Uzáí při jižním okraji centra metropole. Armáda uvedla, že mířila na místa využívaná Hizballáhem jako sklady zbraní či řídicí střediska. Byla mezi nimi „ústřední základna námořní jednotky Hizballáhu“, kde hnutí skladovalo rychlé čluny schopné útočit na izraelská plavidla.

Izraelská armáda: Hizballáh ukrývá pod nemocnicí peníze

Evakuovala se také nemocnice na jižním předměstí as-Sáhel, ačkoliv úder na ni armáda židovského státu vyloučila. Hizballáh ale podle ní pod komplexem ukrývá stovky milionů dolarů.

„Je to bunkr. Jsou tu pokoje, postele, celá infrastruktura pro dlouhodobé pobyty i pro řízení bojů. Hizballáh ho postavil přímo pod touto nemocnicí. Právě teď jsou tam stovky milionů dolarů v hotovosti a ve zlatě,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Nahrávám video

Ředitel nemocnice Fádí Alamí odmítl, že by pod nemocnicí nějaký bunkr Hizballáhu skutečně byl. Vyzval také libanonskou armádu, aby místo přišla zkontrolovat.

„Izraelské letectvo areál monitoruje. Ale na samotnou nemocnici útočit nebudeme,“ řekl Hagari. Podle něj je v bunkru ukryto přes pět set milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun). „Ty peníze mohly být použity na rehabilitaci (ekonomiky) Libanonu, ale šly na rehabilitaci Hizballáhu,“ dodal Hagari. Uvedl také, že Izrael bude pokračovat v útocích na finanční instituce Hizballáhu.

V pondělí večer izraelská armáda podle mluvčího zlikvidovala v Damašku šéfa finanční divize Hizballáhu. Vzdušný úder na západě syrské metropole zasáhl vůz, zabil při tom nejméně dva lidi a několik dalších zranil.

Načítání...

Úder na „finanční páteř“ hnutí

Už v předchozích dnech se izraelská armáda zaměřila na ekonomickou divizi teroristického hnutí. „Včerejší (pondělní) série náletů cílila na pobočky kvazibankovní instituce Al-Kard al-Hasan, která je páteří finančního systému hnutí a zároveň systému, kde Hizballáh funguje nejen jako vojenská a teroristická organizace, ale také jako politická a sociální organizace,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Podle Izraele má Hizballáh v pobočkách instituce Al-Kard al-Hasan stovky milionů dolarů, které používá i na nákup zbraní. Podle Hagariho peníze Hizballáh používá na své operace a část z nich dostává od Íránu.

Podle většiny interpretací mezinárodního práva ale nejsou tyto finanční cíle legitimní, upozornil výzkumný pracovník Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru.

„Izrael a jakýkoli jiný stát má právo zasahovat cíle, které představují bezpečnostní ohrožení pro stát a jeho obyvatelstvo. Izrael argumentuje tím, že to je instituce, která financuje teroristické a vojenské aktivity Hizballáhu, většina odborníků ale říká, že to je napínání a že to je nelegitimní z hlediska mezinárodního práva a je to pokračování dlouhodobého izraelského porušování mezinárodních norem,“ konstatoval expert.

Podle agentury AP je Al-Kard al-Hasan oficiálně nezisková charitativní instituce působící mimo libanonský finanční systém a je jedním z nástrojů, jímž si Hizballáh upevňuje podporu mezi šíitským obyvatelstvem země. Hizballáh má kromě vojenského křídla i ministry ve vládě a poslance v parlamentu a také organizace, které provozují školy, nemocnice či levné obchody s potravinami.

Al-Kard al-Hasan má podle AP víc než třicet poboček po celém Libanonu. V době finanční krize, která zemi postihla před několika lety, tato instituce pomohla mnoha Libanoncům, protože na rozdíl od bank, které omezily výběry z bankovních účtů, Al-Kard al-Hasan limity nezavedla.

Také americké ministerstvo financí považuje Al-Kard al-Hasan za instituci, kterou Hizballáh využívá k financování svého vojenského křídla, a kvůli tomu na ni zavedl v roce 2007 sankce.

Nahrávám video

Hizballáh útočil na sever i centrální část Izraele

Hizballáh tvrdí, že v úterý ráno odpálil rakety na izraelskou námořní základnu Stella Maris severozápadně od Haify a základnu vojenské rozvědky Glilot, kde je centrála vojenské zpravodajské jednotky 8200. Íránem podporovaná teroristická skupina se rovněž přihlásila k vypálení raket na další pozici „na předměstí Tel Avivu“.

Web The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu napsal, že Hizballáh při nejnovějším útoku na centrální Izrael vypálil pět raket a dalších patnáct na sever země. Část z nich izraelská protivzdušná obrana sestřelila, zatímco další dopadly na otevřená prostranství. Oběti hlášeny nebyly.

Hizballáh v úterý oznámil, že nezasedne k jednacímu stolu, dokud Izrael pokračuje v bojových operacích na území Libanonu. Zároveň se přihlásil k plné odpovědnosti za sobotní dronový útok na víkendovou rezidenci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 4 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 6 hhodinami
Načítání...