Postavili bunkr pod nemocnicí, říká Izrael o Hizballáhu

3 minuty
Studio 6: IDF zabila šéfa finanční divize Hizballáhu
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že nejméně třináct lidí přišlo v pondělí večer o život a 57 bylo zraněno při izraelském útoku v blízkosti největší státní nemocnice v Bejrútu. Podle zdroje agentury Reuters zasáhl úder zřejmě nemocniční parkoviště.

Izrael uvedl, že cílem nebyla nemocnice a že její chod nebyl narušen. Během nočních akcí mířily údery na důležitá centra Hizballáhu, sdělila armáda židovského státu.

Podle libanonských úřadů útok mířil do blízkosti nemocnice Rafíka Harírího jižně od centra hlavního města. Agentura AFP s odvoláním na ministerstvo uvedla, že mezi mrtvými je i jedno dítě. Na místě stále pokračuje prohledávání trosek a pátrání po obětech a přeživších.

Izraelské údery mířily i na cíle Hizballáhu v několika dalších oblastech – zasažená byla třeba čtvrť Uzáí při jižním okraji centra metropole. Armáda uvedla, že mířila na místa využívaná Hizballáhem jako sklady zbraní či řídicí střediska. Byla mezi nimi „ústřední základna námořní jednotky Hizballáhu“, kde hnutí skladovalo rychlé čluny schopné útočit na izraelská plavidla.

Izraelská armáda: Hizballáh ukrývá pod nemocnicí peníze

Evakuovala se také nemocnice na jižním předměstí as-Sáhel, ačkoliv úder na ni armáda židovského státu vyloučila. Hizballáh ale podle ní pod komplexem ukrývá stovky milionů dolarů.

„Je to bunkr. Jsou tu pokoje, postele, celá infrastruktura pro dlouhodobé pobyty i pro řízení bojů. Hizballáh ho postavil přímo pod touto nemocnicí. Právě teď jsou tam stovky milionů dolarů v hotovosti a ve zlatě,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

11 minut
Zpravodaj ČT Borek k izraelským raketovým útokům v Bejrútu
Zdroj: ČT24

Ředitel nemocnice Fádí Alamí odmítl, že by pod nemocnicí nějaký bunkr Hizballáhu skutečně byl. Vyzval také libanonskou armádu, aby místo přišla zkontrolovat.

„Izraelské letectvo areál monitoruje. Ale na samotnou nemocnici útočit nebudeme,“ řekl Hagari. Podle něj je v bunkru ukryto přes pět set milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun). „Ty peníze mohly být použity na rehabilitaci (ekonomiky) Libanonu, ale šly na rehabilitaci Hizballáhu,“ dodal Hagari. Uvedl také, že Izrael bude pokračovat v útocích na finanční instituce Hizballáhu.

V pondělí večer izraelská armáda podle mluvčího zlikvidovala v Damašku šéfa finanční divize Hizballáhu. Vzdušný úder na západě syrské metropole zasáhl vůz, zabil při tom nejméně dva lidi a několik dalších zranil.

Načítání...

Úder na „finanční páteř“ hnutí

Už v předchozích dnech se izraelská armáda zaměřila na ekonomickou divizi teroristického hnutí. „Včerejší (pondělní) série náletů cílila na pobočky kvazibankovní instituce Al-Kard al-Hasan, která je páteří finančního systému hnutí a zároveň systému, kde Hizballáh funguje nejen jako vojenská a teroristická organizace, ale také jako politická a sociální organizace,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Podle Izraele má Hizballáh v pobočkách instituce Al-Kard al-Hasan stovky milionů dolarů, které používá i na nákup zbraní. Podle Hagariho peníze Hizballáh používá na své operace a část z nich dostává od Íránu.

Podle většiny interpretací mezinárodního práva ale nejsou tyto finanční cíle legitimní, upozornil výzkumný pracovník Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru.

„Izrael a jakýkoli jiný stát má právo zasahovat cíle, které představují bezpečnostní ohrožení pro stát a jeho obyvatelstvo. Izrael argumentuje tím, že to je instituce, která financuje teroristické a vojenské aktivity Hizballáhu, většina odborníků ale říká, že to je napínání a že to je nelegitimní z hlediska mezinárodního práva a je to pokračování dlouhodobého izraelského porušování mezinárodních norem,“ konstatoval expert.

Podle agentury AP je Al-Kard al-Hasan oficiálně nezisková charitativní instituce působící mimo libanonský finanční systém a je jedním z nástrojů, jímž si Hizballáh upevňuje podporu mezi šíitským obyvatelstvem země. Hizballáh má kromě vojenského křídla i ministry ve vládě a poslance v parlamentu a také organizace, které provozují školy, nemocnice či levné obchody s potravinami.

Al-Kard al-Hasan má podle AP víc než třicet poboček po celém Libanonu. V době finanční krize, která zemi postihla před několika lety, tato instituce pomohla mnoha Libanoncům, protože na rozdíl od bank, které omezily výběry z bankovních účtů, Al-Kard al-Hasan limity nezavedla.

Také americké ministerstvo financí považuje Al-Kard al-Hasan za instituci, kterou Hizballáh využívá k financování svého vojenského křídla, a kvůli tomu na ni zavedl v roce 2007 sankce.

6 minut
Expert Záhora o Hizballáhu po úderech Izraele
Zdroj: ČT24

Hizballáh útočil na sever i centrální část Izraele

Hizballáh tvrdí, že v úterý ráno odpálil rakety na izraelskou námořní základnu Stella Maris severozápadně od Haify a základnu vojenské rozvědky Glilot, kde je centrála vojenské zpravodajské jednotky 8200. Íránem podporovaná teroristická skupina se rovněž přihlásila k vypálení raket na další pozici „na předměstí Tel Avivu“.

Web The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu napsal, že Hizballáh při nejnovějším útoku na centrální Izrael vypálil pět raket a dalších patnáct na sever země. Část z nich izraelská protivzdušná obrana sestřelila, zatímco další dopadly na otevřená prostranství. Oběti hlášeny nebyly.

Hizballáh v úterý oznámil, že nezasedne k jednacímu stolu, dokud Izrael pokračuje v bojových operacích na území Libanonu. Zároveň se přihlásil k plné odpovědnosti za sobotní dronový útok na víkendovou rezidenci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 21 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...