Izraelské ostřelování zabilo tři libanonské vojáky, tvrdí Bejrút

Při izraelském ostřelování na jihu Libanonu zemřeli tři libanonští vojáci, tvrdí libanonská armáda. Podle agentury AFP se tak zvýšil na osm počet libanonských vojáků zabitých od 23. září, kdy izraelská armáda výrazně zintenzivnila letecké údery proti Hizballáhu v Libanonu. Od začátku tohoto měsíce na jihu země vedou Izraelci i pozemní operaci. Mírová mise OSN podle Reuters také oznámila, že buldozer izraelské armády úmyslně zdemoloval pozorovací věž a plot u stanoviště mírových jednotek OSN (UNIFIL) v jižním Libanonu. K incidentu podle ní došlo ve vesnici Marvahín nedaleko izraelských hranic.

„Izraelský nepřítel zaútočil na armádní vozidlo na silnici mezi obcemi Ajn Ibíl a Hanín na jihu, přičemž zabil tři lidi,“ napsala libanonská armáda na sociální síti X.

Libanonská armáda se do ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem nezapojuje. Nejmocnější vojenskou silou v Libanonu je teroristické hnutí Hizballáh, které je militantní organizací, ale zároveň politickou stranou, která má i několik ministrů ve vládě a poslanců v parlamentu.

UNIFIL reportuje incidenty

Také jednotky OSN se staly podle svého tvrzení terčem ostřelování izraelskou armádou a několik jejich příslušníků bylo zraněno. Minulý týden mise UNIFIL oznámila, že dva izraelské tanky prorazily vrata na jedné z jejích základen; izraelská armáda tvrdí, že se to stalo neúmyslně. Incidenty vyvolaly silnou mezinárodní kritiku.

„Znovu připomínáme izraelské armádě a všem aktérům (konfliktu) jejich povinnost zajistit bezpečnost personálu a majetku OSN a za všech okolností respektovat nedotknutelnost prostor OSN,“ citovala v neděli Reuters prohlášení mise UNIFIL.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v uplynulém týdnu opětovně vyzval mírové jednotky v jižním Libanonu, aby se přesunuly z některých oblastí poblíž izraelských hranic, a obvinil libanonské hnutí Hizballáh, že při svých přeshraničních útocích na Izrael zneužívá pozice UNIFIL jako štít. Zároveň odmítl jako „zcela nepravdivá“ tvrzení, že izraelské síly v jižním Libanonu záměrně útočí na pozice OSN.

„Izraelská armáda opakovaně požaduje, aby UNIFIL opustila své pozice podél modré linie, a úmyslně poškozuje stanoviště OSN. Navzdory nátlaku, který je vyvíjen na misi i na země, které jí poskytují vojáky, zůstávají mírové síly na všech svých pozicích,“ dodala mise OSN v nedělním prohlášení s odkazem na demarkační linii mezi Libanonem a Izraelem.

Podle rezoluce OSN číslo 1701, která v srpnu 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, může v jižním Libanonu u hranic s Izraelem operovat pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN (UNIFIL). Rezoluci ale dlouhodobě porušuje Hizballáh, který z této oblasti ostřeluje sever Izraele, a od 1. října ji porušuje i Izrael, který od té doby vede na libanonském území pozemní operaci.

Izrael zasáhl vedení zpravodajské služby Hizballáhu

Izrael v neděli ráno znovu bombardoval dvě čtvrti v Bejrútu, kde podle své armády zasáhl velicí středisko zpravodajské služby libanonského hnutí Hizballáh a jeho výrobnu zbraní. Informoval o tom server BBC, podle něhož dostali předtím obyvatelé těchto čtvrtí varování přes sociální sítě, aby se evakuovali. Při izraelských leteckých úderech na jihu Libanonu, kde izraelská armáda vede tři týdny i pozemní operaci, zemřeli tři místní velitelé Hizballáhu, uvedla také izraelská armáda. Rovněž Hizballáh pokračoval v ostřelování severu Izraele.

Podle izraelské armády vypálil v neděli Hizballáh na sever Izraele asi sedmdesát střel, část z nich odrazila protivzdušná obrana. Sirény se podle deníku Ha'arec rozezněly opět kolem města Haifa, kde dvě střely dopadly na neobydlené území a jiné zachytila protiletecká obrana. Poplach byl vyhlášen opět i v Horní Galileji na severu Izraele.

Izraelská armáda provedla v noci na neděli letecké údery na pět desítek obcí v jižním Libanonu, kde znovu ostřelovala město Nabatíja, které je považováno za jednu z bašt Hizballáhu a jeho spojence hnutí Amal, napsala agentura AFP s odvoláním na libanonská média. Ve středu v Nabatíji při izraelských útocích zemřelo nejméně šestnáct lidí, včetně starosty města, radních a lékaře.

Stejně jako v sobotu také v neděli ráno izraelské letecké údery cílily i na jižní předměstí Bejrútu Dahíja, kde za poslední měsíc Izrael zabil řadu velitelů tohoto proíránského hnutí, včetně jeho lídra Hasana Nasralláha. Během víkendu byly terčem ostřelování v Bejrútu podle izraelské armády sklady zbraní a zpravodajské velitelství Hizballáhu. Armáda tvrdí, že zničila už stovky skladů zbraní a odpališť raket Hizballáhu, ale ani čtyři týdny intenzivních úderů nezastavila útoky tohoto militantního hnutí na sever Izraele, napsal server BBC.

Hamás mluví o desítkách mrtvých po útocích Izraele

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané palestinským teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že nejméně osmdesát lidí zemřelo, včetně žen a dětí, a desítky dalších byly zraněny při sobotním izraelském leteckém útoku na obytný komplex v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy. Izraelská armáda v reakci uvedla, že podle jejího předběžného vyšetřování je tento počet obětí přehnaný, a palestinskou informaci označila za „propagandu Hamásu“.

Podle palestinských zdravotníků utrpěla zásah vícepodlažní budova a poškozeno bylo několik domů v jejím okolí. V troskách jsou podle nich pohřbeny desítky lidí. Záchranné operace ztěžuje přerušení telekomunikačního a internetového spojení v oblasti, uvedli místní zdravotníci citovaní agenturou Reuters. Řekli také, že odmítli příkaz izraelské armády evakuovat nemocnici a nechat bez dozoru pacienty, z nichž mnozí jsou v kritickém stavu.

Podle mluvčího izraelské armády uváděné palestinské počty obětí sobotního úderu v Bajt Lahíji neodpovídají informacím, která má armáda z místa. „Použili jsme přesnou munici a cílili na teroristy z Hamásu,“ uvedl mluvčí. Zdůraznil také, že „toto je bojová zóna“ a že armáda se snaží omezit civilní oběti.

Nahrávám video
Politoložka Irena Kalhousová o dění na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Zvláštní mírový zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland vyzval k zastavení útoků na civilisty. Před nimi varují i Spojené státy a snaží se Izrael odradit od některých vojenských operací, například ostřelování Bejrútu. „Na druhou stranu útoky Hizballáhu nepolevují. Za posledních dvacet čtyři hodin jich byla více než stovka, jedna z raket měla zasáhnout i dům izraelského premiéra,“ upozornila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Podle ní se ukazuje, že Izrael není připraven vojenskou operaci v Gaze ukončit, ale složit zbraně není připraven ani Hamás. „Bohužel se zdá, že vůle k tomu zastavit válku není na žádné straně,“ poznamenala Kalhousová.

Izraelská armáda před dvěma týdny zahájila další velkou ofenzivu na severu Pásma Gazy, kde podle ní operují přeskupené síly Hamásu. Předtím vyzvala civilisty, aby tuto oblast, kde odhadem žije asi čtyři sta tisíc lidí, opustili. Mnozí to ale neudělali, protože nemohou, nebo nechtějí odejít do jiné části Pásma Gazy, které je celé zničeno izraelským bombardování a boji s hnutím Hamás.

V Pásmu Gazy je sice takzvaná humanitární zóna, ale ani v ní není bezpečno a i tam trpí civilisté nedostatkem jídla a žijí v katastrofálních podmínkách ve stanech bez tekoucí vody a toalet.

Nová izraelská operace

Izraelské síly už dříve podle místních zdravotníků obklíčily Džabáliju, největší z osmi původních uprchlických táborů v Pásmu Gazy. Někteří tvrdí, že armáda lidem brání opustit oblast, odkud se mají civilisté evakuovat. Novou operaci na severu Pásma Gazy kritizoval tento týden i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle něhož jsou tam uvězněny desítky tisíc civilistů bez dodávek jídla a další humanitární pomoci.

Podle dřívějšího oznámení Světového potravinového fondu izraelská armáda na dva týdny od 1. října zastavila dodávky potravin na sever Pásma Gazy. Spojené státy i EU vyzvaly židovský stát k podniknutí kroků potřebných ke zlepšení humanitární situace. První kamiony s pomocí Izrael na sever Gazy pustil po téměř dvou týdnech v pondělí.

Izraelská vláda odmítla, že zvažuje realizovat plán vojenského obležení severní části Pásma Gazy, který jí v září předložila skupina generálů ve výslužbě. Podle něj by armáda po výzvě k evakuaci odřízla toto území od humanitární pomoci, aby donutila teroristy z Hamásu se vzdát. Izraelský premiér Benjanim Netanjahu nicméně minulý měsíc podle místních médií řekl, že tento plán je jen jednou z možností a že o něm vláda bude jednat.

Nahrávám video
Izrael pokračuje v útocích na pozice teroristů
Zdroj: ČT24

Podle palestinské civilní obrany, kterou ovládá Hamás, bylo v oblasti Džabáliji a obcí Bajt Lahíja a Bajt Hanún od 6. října zabito přes čtyři sta Palestinců, uvedla agentura AFP.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za teroristický útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 odvlekli do Gazy jako rukojmí.

Podle Hamásem ovládaného palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo za více než rok bojů přes 42 a půl tisíce Palestinců a dalších přibližně sto tisíc bylo zraněno. Tyto údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty. Izrael tvrdí, že tam zabil na sedmnáct tisíc ozbrojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 1 hhodinou

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 4 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 7 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 8 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 8 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami
Načítání...