Izraelská armáda dopadla na jihu Libanonu tři členy zvláštních jednotek teroristického hnutí Hizballáh Radván, uvedla izraelská média. Hizballáh znovu vyslal na židovský stát až padesát raket. Spojené státy vyvíjejí tlak na Jeruzalém, aby jednal o příměří a přerušil útoky na Libanon. Washington vyzval také k urychlenému zlepšení situace v Pásmu Gazy, kde židovský stát válčí už rok s palestinským Hamásem. Pokud se humanitární krize nezlepší, hrozí USA svému přednímu spojenci v regionu přerušením vojenské pomoci.
USA hrozí přerušením vojenské pomoci Izraeli
Události: Špatná humanitární situace v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Trojici členů jednotek Radván dopadli Izraelci v podzemní skrýši pod jednou z budov na jihu země, uvedl server Times of Israel. Jeden ze zadržených při výslechu podle webu uvedl, že v řadách Hizballáhu panuje chaos a někteří velící představitelé opustili své posty.
Izrael ve středu po několikadenní přestávce v útocích na Bejrút podnikl nálet na podzemní sklad zbraní Hizballáhu na předměstí Dahíja, které je považované za baštu hnutí. Armáda tvrdí, že se před úderem snažila zabránit civilním obětem a vyzvala k evakuaci oblasti. Izrael tvrdí, že v Dahíji útočí pouze na objekty Hizballáhu. Celé předměstí je ale zároveň rušnou obytnou a obchodní zónou, upozorňuje AP. Informace o rozsahu škod po útoku nicméně zatím nejsou k dispozici.
Na síti X vydala izraelská armáda brzy ráno výzvu k evakuaci jedné budovy v šíitské čtvrti Hárit Hrajk na jižním předměstí metropole. Fotograf agentury AP, který byl svědkem náletu, uvedl, že údery byly celkem tři a první z nich přišel necelou hodinu po zveřejnění výzvy k evakuaci.
Agentura Reuters napsala, že izraelský vzdušný útok zabil v Libanonu nejméně šestnáct lidí, včetně starosty města Nabatíja na jihu země, když zasáhl budovu radnice. Úder si vyžádal na dvaapadesát zraněných. Ve městě, které je považováno za baštu militantního šíitského hnutí Hizballáh a dalšího šíitského hnutí Amal, podle libanonských úřadů útoky zabily i městské zastupitele, lékaře a přinejmenším jednoho záchranáře.
Při izraelském dělostřeleckém ostřelování vesnice Džuája byli zraněni dva příslušníci Červeného kříže a tři další lidé ve vesnici Kana.
Během noci na středu oznámily izraelské bezpečnostní složky vypálení asi padesáti střel z Libanonu. Nespecifikovanou část z nich se židovskému státu podařilo sestřelit, škody či zranění zatím nebyly hlášeny.
Izraeli se při vzdušných úderech podařilo v minulých týdnech zabít řadu členů vedení Hizballáhu včetně jeho vůdce Hasana Nasralláha, který zemřel při masivním zásahu 27. září. Teroristé se pokoušejí o odvety, které se však izraelské protivzdušné obraně většinou daří likvidovat. Výjimkou byl nedělní dronový úder, jenž si vyžádal několik mrtvých vojáků a desítky zraněných.
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí uvedl, že jeho země minulý týden obdržela „určitou záruku“ ze strany Spojených států, že Izrael zmírní své údery na Bejrút i na jižní předměstí Dahíja.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller v úterý večer řekl, že Spojené státy daly vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jasně najevo své znepokojení a nesouhlas s rozsahem a způsobem vedení izraelských úderů v Bejrútu v posledních týdnech.
Jeruzalém tvrdí, že chce díky vzdušným útokům a omezené pozemní ofenzivě v sousední zemi zničit vojenské kapacity Hizballáhu natolik, aby se osmdesát tisíc evakuovaných Izraelců mohlo po roce vrátit do svých domovů.
Statisíce vysídlených dětí
Izraelské údery si vyžádaly řadu obětí i mezi civilisty a podle UNICEFu přinutily k evakuaci na 1,2 milionu lidí včetně čtyř set tisíc dětí. Mnohé rodiny přebývají v provizorních úkrytech vybudovaných například ve školách.
Na některých místech působí dobrovolníci humanitární organizace Save the Children, kteří vytvářejí zázemí a činnosti pro děti. „Rodiny jsou všude kolem, žijí pod každým nadjezdem a mají kolem sebe hromady věcí a své děti. V celém Libanonu je to zkrátka dramatická situace a v Bejrútu obzvlášť,“ řekla ředitelka tamní pobočky organizace Jennifer Mooreheadová.
Načítání...
Blokovaná humanitární pomoc Gaze
Americká vláda zároveň vyzvala Izrael, aby urychleně zlepšil kritickou humanitární situaci v Pásmu Gazy. Pokud se tak nestane, může to znamenat i přerušení dosavadní vojenské pomoci ze strany Washingtonu.
„Víme, že je možné humanitární pomoc do Gazy dostat. Víme, že to lze. Víme, že různé logistické a byrokratické překážky lze překonat. A proto je povinností izraelské vlády tyto výzvy překonat a pomoc tam dostat,“ konstatoval mluvčí Miller. Jeruzalém v reakci uvedl, že výzvu bere vážně a hodlá na ni reagovat.
Enkláva čelí největšímu omezení dodávek humanitární pomoci od začátku války, uvedl v úterý mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. Podle něj palestinské území několik dní neobdrželo vůbec žádnou pomoc. Jen na severu Gazy je podle OSN v zoufalých podmínkách na čtyři sta tisíc lidí. „Na 85 procentech Pásma Gazy platí nějaká forma příkazu k evakuaci,“ podotknul Elder. Svědci mluví o volbě mezi živořením v oblasti bojů nebo nepředvídatelnou cestou do přelidněné oblasti na jižním pobřeží enklávy. Vysídleno je asi devadesát procent více než dvou milionů lidí žijících v Pásmu Gazy.
Zásobování se podle Eldera začalo výrazně zhoršovat od května, kdy přechody na toto území začaly být „soustavně blokovány“. „V současnosti čelíme zřejmě vůbec nejhorším restrikcím, které jsme kdy viděli v oblasti humanitární pomoci,“ prohlásil Elder.
Vůbec nejmenší objem humanitární pomoci se do Pásma Gazy dostal podle údajů OSN v srpnu. Restrikce pokračovaly i později. Podle předchozích informací by Pásmo Gazy potřebovalo dodávky základního zboží v objemu několika stovek nákladních vozů denně.
Spekulace o „hladovém“ plánu
Žádnou pomoc nedostal podle Eldera od začátku října sever Pásma Gazy. Izraelské úřady v pondělí tvrdily, že tam pustily třicet nákladních vozů s potravinami. Výrazné omezení dodávek vyvolalo dohady, že izraelská armáda postupuje podle plánu skupiny penzionovaných generálů, kteří navrhovali nechat sever Pásma Gazy vyhladovět. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua však popřela, že by se plánem zabývala.
Podle systému trasování OSN od začátku října vjelo do Pásma Gazy na 240 kamionů s pomocí. Poslední údaje ze systému jsou z 10. října. V říjnu je patrný pokles objemu přepravené pomoci. Podle agentury AP v dopise, který izraelským představitelům napsali šéf americké diplomacie Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin, USA požadují výrazné navýšení objemu pomoci na alespoň 350 nákladních vozů denně.
Británie a Francie chtějí kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Izraelská odveta v Pásmu Gazy za brutální útok Hamásu z loňského 7. října srovnala se zemí velkou část Gazy a podle bilance palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem si dosud vyžádala životy více než 42 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Izraelská armáda uvádí, že mezi oběťmi je nejméně sedmnáct tisíc teroristů z Hamásu.