Dron Hizballáhu zabil čtyři vojáky v Izraeli, zraněných jsou desítky

Nahrávám video
Zprávy ve 22: Při útoku Hizballáhu utrpěly zranění desítky Izraelců
Zdroj: ČT24

Při dronovém útoku na centrální část Izraele zemřeli čtyři vojáci a dalších 51 jich utrpělo zranění, píše server Times of Israel s odkazem na prohlášení izraelské armády. K úderu se přihlásila libanonská teroristická skupina Hizballáh, proti které vede židovský stát ofenzivu v sousední zemi. Sedm vojáků je ve vážném stavu, uvedla armáda. Jeruzalém znovu zdůraznil, že zlikviduje vojenské kapacity Hizballáhu do té míry, aby se 80 tisíc evakuovaných obyvatel mohlo vrátit do svých domovů na severu Izraele.

Na Izrael podle stanice Channel 12 mířily celkem tři drony, dva z nich letěly společně. Jeden z nich sestřelila izraelská protivzdušná obrana, druhý dopadl nedaleko města Binjamina jižně od Haify. Zraněným na místě pomáhaly sanitky i vrtulníky izraelských ozbrojených sil.

Vysoce postavený představitel Hizballáhu později řekl televizi al-Džazíra, že skupina zaútočila poblíž Binjaminy s „letkou sebevražedných dronů“. „Schopnosti odporu jsou stále silné a schopné dosáhnout izraelského týlu,“ řekl katarské stanici člen teroristické organizace.

Hizballáh tvrdí, že cílil na vojenský výcvikový tábor. V prohlášení dále píše, že útok věnuje svému vůdci Hassanu Nasralláhovi, kterého Izrael zabil při útoku poblíž Bejrútu letos na konci září.

Dron zmizel z radaru

Podle počátečního vyšetřování incidentu izraelská letadla a vrtulníky dron pronásledovaly, stroj se ale ztratil z radaru, nejspíš proto, že letěl příliš blízko země. Žádná siréna nezazněla, protože se předpokládalo, že dron havaroval nebo byl zachycen, jakmile z radaru zmizel.

Podle webu Times of Israel Hizballáh poslal na Izrael bezpilotní letouny Mirsad. Podle izraelského výzkumného ústavu Alma Center má tento dron dolet 120 kilometrů, maximální rychlost 370 kilometrů za hodinu a kapacitu nést až 40 kilogramů výbušnin. Létat může ve výšce až tři kilometry.

Agentura AP označila nedělní dronový úder za jeden z nejvážnějších úspěšných útoků na území Izraele za více než rok trvání války. Podrobnosti o tom, zda zranění byli vojáci, či civilisté, nejsou k dispozici, stejně tak informace o místě zásahu. Třetí bezpilotní stroj byl sestřelen nad mořem u Haify.

Izraelská armáda minulý týden zahájila pozemní invazi v libanonské příhraniční oblasti. Jeruzalém tvrdí, že se snaží zničit vojenskou infrastrukturu Hizballáhu, který od loňského října v rámci solidarity s palestinským Hamásem ostřeluje sever Izraele.

Rakety byly z Libanonu odpáleny i v neděli. Izraelská armáda oznámila, že sestřelila „zhruba pět střel“ letících na sever židovského státu.

Jeruzalém od loňského října bojuje kromě Hizballáhu také s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Očekává se, že v nejbližší době zaútočí rovněž na Írán, který obě skupiny podporuje, v odvetě za raketový útok z počátku tohoto měsíce. Zatím ale není jasné, kdy a jak úder provede.

Spojené státy v neděli oznámily, že nasadí v Izraeli protiraketové obranné systémy THAAD i s příslušnou americkou vojenskou posádkou.

„Toto opatření zdůrazňuje pevný závazek Spojených států bránit Izrael a Američany v Izraeli před dalšími útoky balistických raket ze strany Íránu. Je to součást širších úprav, které americká armáda v posledních měsících provedla na podporu obrany Izraele a ochrany Američanů před útoky Íránu a ozbrojenců napojených na Írán,“ uvedl Pentagon.

Izraelské mírové podmínky

Podle kanálu Channel 12 si Izrael klade tvrdé podmínky, pokud jde o jednání o příměří s Hizballáhem. Patří mezi ně prosazování rezoluce OSN 1701, která by vytlačila Hizballáh od hranic, včetně odzbrojení libanonských milic či mezinárodní dohled s cílem zabránit znovuvyzbrojení Hizballáhu se zaměřením na syrsko-libanonskou hranici.

Židovský stát si chce také zachovat možnost zasahovat v celém Libanonu, pokud identifikuje hrozby, včetně omezených cílených pozemních operací.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 8 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
před 18 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 26 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 1 hhodinou

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 5 hhodinami
Načítání...