Dron Hizballáhu zabil čtyři vojáky v Izraeli, zraněných jsou desítky

Nahrávám video

Při dronovém útoku na centrální část Izraele zemřeli čtyři vojáci a dalších 51 jich utrpělo zranění, píše server Times of Israel s odkazem na prohlášení izraelské armády. K úderu se přihlásila libanonská teroristická skupina Hizballáh, proti které vede židovský stát ofenzivu v sousední zemi. Sedm vojáků je ve vážném stavu, uvedla armáda. Jeruzalém znovu zdůraznil, že zlikviduje vojenské kapacity Hizballáhu do té míry, aby se 80 tisíc evakuovaných obyvatel mohlo vrátit do svých domovů na severu Izraele.

Na Izrael podle stanice Channel 12 mířily celkem tři drony, dva z nich letěly společně. Jeden z nich sestřelila izraelská protivzdušná obrana, druhý dopadl nedaleko města Binjamina jižně od Haify. Zraněným na místě pomáhaly sanitky i vrtulníky izraelských ozbrojených sil.

Vysoce postavený představitel Hizballáhu později řekl televizi al-Džazíra, že skupina zaútočila poblíž Binjaminy s „letkou sebevražedných dronů“. „Schopnosti odporu jsou stále silné a schopné dosáhnout izraelského týlu,“ řekl katarské stanici člen teroristické organizace.

Hizballáh tvrdí, že cílil na vojenský výcvikový tábor. V prohlášení dále píše, že útok věnuje svému vůdci Hassanu Nasralláhovi, kterého Izrael zabil při útoku poblíž Bejrútu letos na konci září.

Dron zmizel z radaru

Podle počátečního vyšetřování incidentu izraelská letadla a vrtulníky dron pronásledovaly, stroj se ale ztratil z radaru, nejspíš proto, že letěl příliš blízko země. Žádná siréna nezazněla, protože se předpokládalo, že dron havaroval nebo byl zachycen, jakmile z radaru zmizel.

Podle webu Times of Israel Hizballáh poslal na Izrael bezpilotní letouny Mirsad. Podle izraelského výzkumného ústavu Alma Center má tento dron dolet 120 kilometrů, maximální rychlost 370 kilometrů za hodinu a kapacitu nést až 40 kilogramů výbušnin. Létat může ve výšce až tři kilometry.

Agentura AP označila nedělní dronový úder za jeden z nejvážnějších úspěšných útoků na území Izraele za více než rok trvání války. Podrobnosti o tom, zda zranění byli vojáci, či civilisté, nejsou k dispozici, stejně tak informace o místě zásahu. Třetí bezpilotní stroj byl sestřelen nad mořem u Haify.

Izraelská armáda minulý týden zahájila pozemní invazi v libanonské příhraniční oblasti. Jeruzalém tvrdí, že se snaží zničit vojenskou infrastrukturu Hizballáhu, který od loňského října v rámci solidarity s palestinským Hamásem ostřeluje sever Izraele.

Rakety byly z Libanonu odpáleny i v neděli. Izraelská armáda oznámila, že sestřelila „zhruba pět střel“ letících na sever židovského státu.

Jeruzalém od loňského října bojuje kromě Hizballáhu také s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Očekává se, že v nejbližší době zaútočí rovněž na Írán, který obě skupiny podporuje, v odvetě za raketový útok z počátku tohoto měsíce. Zatím ale není jasné, kdy a jak úder provede.

Spojené státy v neděli oznámily, že nasadí v Izraeli protiraketové obranné systémy THAAD i s příslušnou americkou vojenskou posádkou.

„Toto opatření zdůrazňuje pevný závazek Spojených států bránit Izrael a Američany v Izraeli před dalšími útoky balistických raket ze strany Íránu. Je to součást širších úprav, které americká armáda v posledních měsících provedla na podporu obrany Izraele a ochrany Američanů před útoky Íránu a ozbrojenců napojených na Írán,“ uvedl Pentagon.

Izraelské mírové podmínky

Podle kanálu Channel 12 si Izrael klade tvrdé podmínky, pokud jde o jednání o příměří s Hizballáhem. Patří mezi ně prosazování rezoluce OSN 1701, která by vytlačila Hizballáh od hranic, včetně odzbrojení libanonských milic či mezinárodní dohled s cílem zabránit znovuvyzbrojení Hizballáhu se zaměřením na syrsko-libanonskou hranici.

Židovský stát si chce také zachovat možnost zasahovat v celém Libanonu, pokud identifikuje hrozby, včetně omezených cílených pozemních operací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 2 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 3 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 4 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled