Střelba při protestu v Bejrútu si vyžádala šest obětí a na třicet zraněných

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

„To, co se dnes stalo v Bejrútu, scény střelby a ostřelování ozbrojených skupin nám v paměti vyvolalo obrázky občanské války,“ napsal na Twitteru Harírí, který násilí důrazně odsoudil. Také šéf OSN Guterres vyzval všechny strany v Libanonu, aby zastavily násilí a zdržely se provokací.

Podle BBC šlo nejspíš o střety šíitských a křesťanských milic. Hizballáh podle BBC obvinil z útoku na protestující křesťanskou stranu Libanonské síly. Ta to odmítla a násilnosti odsoudila.

Podle zdravotníků a armády utrpěly některé z obětí střelu do hlavy, mezi mrtvými je i žena, kterou zasáhla kulka u ní doma. Místo střelby armáda uzavřela a vjela tam s obrněnými vozy, po několika hodinách se jí podařilo situaci uklidnit. Armáda později oznámila, že zatkla devět lidí, včetně Syřana, a že na místě zůstane i v dalších dnech.

Podle televize Hizballáhu, Al-Manár, měli být terčem útoku demonstranti, kteří mířili k justičnímu paláci. Hizballáh a šíitská strana Amal později uvedly, že na demonstranty stříleli příslušníci ozbrojených skupin ze střech domů s cílem vyvolat v zemi nepokoje. Podle zdroje agentury Reuters střelba propukla v křesťanské čtvrti, když tam u kruhového objezdu protestující procházeli.

Protest proti soudci

Důvodem demonstrace před justičním palácem byl protest proti soudci, který vyšetřuje loňskou explozi v bejrútském přístavu. V přístavním skladu loni v srpnu vybuchly téměř tři tisíce tun špatně uskladněného dusičnanu amonného, zemřelo kvůli tomu přes dvě stě lidí a více než šest tisíc dalších utrpělo zranění. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky.

Hizballáh a Amal požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jehož viní z podjatosti. Vadí jim ale zřejmě i to, že Bitár chce vyslechnout vysoce postavené politiky, včetně exministra vnitra Nuháda Mašnúka, a bezpečnostní činitele, které podezírá z nedbalosti v souvislosti s explozí. Ačkoliv žádný člen Íránem podporovaného Hizballáhu není terčem Bitárova vyšetřování, členové hnutí soudce viní z toho, že se zaměřuje jen na určité osoby. Mezi nimi jsou také jedni z největších spojenců Hizballáhu z šíitského hnutí Amal, kteří zastávali ministerské posty v době před explozí.

Bitár je už druhým hlavním vyšetřovatelem této kauzy, jeho předchůdce Fádí Saván byl odvolán letos v únoru, když obvinil z nedbalosti tehdejšího úřadujícího premiéra Hasana Dijába a tři bývalé ministry.

Libanonský soud ráno nicméně zamítl stížnost proti Bitárovi, což mu umožní pokračovat ve vyšetřování loňské exploze v přístavu.

V souvislosti s násilnostmi v Bejrútu vyzval Kuvajt své občany, aby z Libanonu odjeli nebo byli opatrní a vyhnuli se místům střetů, a ostatním doporučil, aby tam nejezdili.

Libanon se už několik let potýká mimo jiné s obrovským zadlužením, rostoucí nezaměstnaností i s vysokou inflací a od podzimu 2019 se v zemi často konají různě intenzivní protivládní protesty. Lidé požadují změnu vedení země, které viní z korupce, klientelismu a neschopnosti řešit problémy země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 48 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...