Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.
Baerbocková také uvedla, že příměří, které pomáhaly dojednat USA a Francie, je nadějí pro celý blízkovýchodní region. Vyzvala, aby bylo příměří uzavřeno i mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, kteří spolu válčí v Pásmu Gazy.
„Je důležité, aby se všichni drželi toho, co bylo dohodnuto, aby lidé na obou stranách hranice mohli žít zase v bezpečí,“ napsal Scholz na síti X.
Britský premiér Keir Starmer ocenil příměří v Libanonu, které podle něj „poskytne částečnou úlevu civilnímu obyvatelstvu“ obou zemí. Vyzval k tomu, aby se příměří „proměnilo v trvalé politické řešení v Libanonu“ a slíbil, že se bude snažit s dalšími státníky o „udržitelný mír na Blízkém východě“.
Podobně se vyjádřil i šéf britské diplomacie David Lammy, který příměří v Libanonu považuje za „rozhodující moment pro trvalý mír na Blízkém východě“. Lammy vyzval k okamžitému klidu zbraní i v Gaze, k propuštění rukojmí, která tam drží Hamás a jeho spojenci už od loňského října, a také k ukončení izraelského omezování humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Dohodu o příměří vítá rovněž české ministerstvo zahraničních věcí. „Věříme, že dohoda dojednaná za účasti Spojených států a Francie umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do jejich domovů a stane se základem pro dlouhodobé mírové uspořádání v regionu,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Borrell vyzval ke zvolení libanonského prezidenta
Za „úlevu v devastující situaci na Blízkém východě“ označil příměří mezi Hizballáhem a Izraelem šéf diplomacie EU Josep Borrell, který rovněž ocenil zprostředkovatelskou roli Francie a USA. Dodal, že je klíčové, aby příměří vydrželo a izraelští a libanonští občané se mohli vrátit do svých domovů, které museli kvůli bojům opustit.
Vyzval rovněž libanonské politiky, aby si zvolili prezidenta. K urychlenému vypsání prezidentských voleb se ve středu vyslovil také libanonský premiér Nadžíb Míkátí a předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.
Za „velmi povzbuzující zprávu“ zejména pro Libanonce a Izraelce označila příměří šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Libanon tak podle ní bude mít příležitost posílit vnitřní bezpečnost a stabilitu díky snížení vlivu Hizballáhu.
Rovněž Peking příměří „uvítal“. „Podporujeme veškeré úsilí o zmírnění napětí a dosažení míru,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Americký a francouzský prezident Joe Biden a Emmanuel Macron, jejichž země příměří zprostředkovaly, ve společném prohlášení uvedli, že klid zbraní ochrání Izrael před hrozbami Íránem podporovaného Hizballáhu a dalších „teroristických skupin operujících z Libanonu“ a vytvoří podmínky pro trvalý mír. Macron také řekl, že příměří by mělo otevřít cestu ke konci války v Gaze.
„Je pravda, že USA mají privilegovaný vztah s Izraelem, ale role Francie byla důležitá kvůli svým historickým vazbám na Libanon,“ sdělil stanici franceinfo francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Dodal, že Paříž bude dohlížet na plnění dohody o příměří a podpoří nasazení libanonské armády i roli jednotek OSN na jihu Libanonu.
Hamás je údajně připraven uzavřít dohodu o Gaze
Palestinské teroristické hnutí Hamás označilo příměří v Libanonu za významný úspěch a prohlásilo, že je připraveno uzavřít s Izraelem dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí.
„Hamás oceňuje právo Libanonu a Hizballáhu dosáhnout dohody, která ochrání libanonský lid, a doufáme, že tato dohoda otevře cestu k dosažení dohody, která ukončí také genocidní válku proti našemu lidu v Gaze,“ sdělil vysoce postavený představitel hnutí Sámí Abú Zuhrí agentuře Reuters.
Představitelé Spojených států a Izraele dávají najevo naději, že pokud Hamás přijde o vojenskou podporu ze strany Hizballáhu, mohlo by ho to dotlačit k mírovému ujednání. Palestinské hnutí dlouhodobě tvrdí, že usiluje o příměří; Izrael říká, že však odmítá přistoupit na jeho požadavky k rukojmím. Podle mezinárodních zprostředkovatelů ovšem dohodu blokují obě strany, když Jeruzalém trvá na tom, že izraelští vojáci musí zůstat na území Pásma Gazy kvůli zajištění bezpečnosti.
Příměří vítá také Turecko, Egypt či Írán. Ankara vyjádřila naději, že klid zbraní bude trvalý, a zdůraznila, že pro stabilitu regionu je nutné zastavit co nejdříve také válku v Pásmu Gazy. Íránská diplomacie ocenila příměří jako konec izraelské „agrese“ v Libanonu a irácké ministerstvo zahraničí apelovalo na světové lídry, aby přijali naléhavá opatření i k „zastavení masakrů a útoků“ proti Palestincům v Gaze. K většímu mezinárodnímu úsilí o ukončení války v Gaze ve středu vyzvalo podle agentury Reuters také Jordánsko a Katar.
