Palestinské radikální hnutí Hamás v noci na neděli podniklo dosud nejsilnější útok na izraelskou metropoli Tel Aviv a město Beer Ševa. Podle tamních lékařů utrpělo nejméně deset lidí zranění. Letectvo židovského státu pro změnu provedlo útoky na cíle v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo 33 lidí. Škody utrpěl rovněž dům, v němž žije vůdce hnutí Jahjá Sinvár. Zděšení nad děním vyjádřil generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Spojené státy sdělily, že nabídly diplomatickou pomoc.
Tel Aviv čelil nejsilnějšímu raketovému útoku. Izraelská letadla zacílila na dům vůdce Hamásu
Studio 6 Víkend: David Borek ohledně situace v Izraeli (zdroj: ČT24)
Generálního tajemníka OSN znepokojuje rostoucí počet civilních obětí a smrt deseti členů jedné rodiny po leteckém útoku na uprchlický tábor u města Gaza. Podobně se cítí ohledně sobotního zničení budovy, kde měla kanceláře agentura AP a televize Al-Džazíra. Guterres oběma stranám připomněl, že jakýkoli svévolný útok na civilní či mediální struktury porušuje mezinárodní právo.
Útoky během noci na neděli pokračovaly. Lidé v Tel Avivu a Beer Ševě se museli schovávat před palestinskými raketami. Hamás prohlásil, že šlo o odvetu za sobotní zničení budovy s kancelářemi medií. Izraelská armáda vysvětlila její demolici tím, že z ní hnutí operovalo, ačkoli agentura AP uvedla, že „neměla žádné náznaky, že by byl Hamás činný v budově“.
Jihovýchodně od Nazaretu izraelští policisté zadrželi dva Jordánce, kteří u sebe měli nože. Jsou podezřelí, že v noci na neděli přešli jordánsko-izraelskou hranici a snažili se dostat do Jeruzaléma.
Letadla židovského státu během neděle v Gaze zaútočila na domy některých představitelů Hamásu. Vůdce hnutí Sinvár se podle mluvčího izraelské armády pravděpodobně skrývá ve městě Chán Júnis, které leží v jižní části palestinského teritoria. Jeho zničený dům údajně sloužil jako součást teroristické infrastruktury.
Hamás odpálil na Izrael téměř tři tisíce raket
Izraelské letectvo zničilo i dům jeho bratra – Muhammada Sinvára, jenž patří také ke špičkám Hamásu. Další nálety mířily proti kancelářím hnutí, skladům zbraní, rampám pro odpalování raket nebo několika dalším bodům v síti podzemních tunelů. Podle palestinských úřadů zahynuli při útocích v Gaze nejméně čtyři lidé, další utrpěli zranění.
Hamás na izraelské území za necelý týden odpálil 2900 raket. Od sobotního večera jich bylo 120, z toho jedenáct se zřítilo ještě na území Pásma Gazy. Desítky střel zachytil izraelský protiraketový systém Železná kupole (Iron Dome).
Násilnosti mezi oběma stranami nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Konflikt se zostřil v pondělí večer, když Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád začaly z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což blízkovýchodní země odpověděla masivními nálety.
Od pondělka bylo na palestinském území zabito nejméně 149 lidí, včetně 41 dětí, uvedli zdravotníci. Izrael pro změnu nahlásil deset mrtvých, mezi kterými byly dvě děti. Teroristické skupiny připouštějí, že od pondělka ztratily dvacet bojovníků. Podle židovského státu je však toto číslo mnohem vyšší. Agentura AP napsala, že Izrael zřejmě stupňuje útoky proti Hamásu, aby mu způsobil co největší škody.
Netanjahu: Izraelská vojenská operace potrvá
Vojenská operace proti Hamásu podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pokračuje v plné síle a nějaký čas potrvá. „Naše operace proti teroristickým organizacím pokračuje v plné síle. Jednáme nyní, dokud to bude nutné, abychom vám, izraelským občanům, obnovili klid a ticho. Bude to nějaký čas trvat,“ uvedl v televizním projevu.
Podle předsedy vlády armáda jeho země v Pásmu Gazy zasáhla přes tisíc cílů a způsobila Hamásu vážné škody. Terčem útoků byla mimo jiné podzemní zařízení, která zatím nebyla zcela zničena. „Žádný terorista není imunní,“ poznamenal Netanjahu a doplnil, že vojáci dělají co můžou, aby co nejvíce omezili civilní ztráty na životech.
Benjamin Netanjahu
„Bude to nějaký čas trvat. Je tu tlak, ale dostává se nám silné podpory zejména od Spojených států. Máme mezinárodní podporu a využíváme ji,“ řekl. Naopak násilí ve smíšených židovsko-arabských městech podle premiéra zesláblo. „Bude trvat, než se navrátí klid. Podnikáme kroky proti těm, kteří narušili mír. Chceme nejprve zastavit boje a poté rehabilitovat vztahy mezi Židy a Araby,“ řekl.
V nedělním rozhovoru s americkou televizí CBS News Netanjahu hájil sobotní nálet na výškovou budovu v Gaze. Řekl, že v objektu měla „rozvědnou kancelář palestinská teroristická organizace, která plánuje a organizuje teroristické útoky proti izraelským civilistům“. Budovu přitom označil za „naprosto legitimní cíl“. Doplnil, že informace o sobotním útoku Izrael sdílel s americkými úřady. Izraelská armáda před zásahem lidi v budově varovala, aby se evakuovali.
USA nabídly diplomatickou pomoc Izraeli a Palestincům
Spojené státy daly Izraeli, Palestincům a dalším jasně najevo, že jsou připraveny pomoci, pokud se budou chtít bojující strany dohodnout na klidu zbraní a ukončit eskalaci násilí. Podle agentury Reuters to na nedělním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedla americká delegace.
„Spojené státy neúnavně prostřednictvím diplomatických kanálů pracují na ukončení tohoto konfliktu,“ řekla patnáctičlenné radě americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Protože věříme, že Izraelci i Palestinci mají stejné právo žít v bezpečí,“ dodala.
Snaha sjednat příměří je zatím bezvýsledná
Snahy diplomatů OSN, Spojených států a Egypta o dojednání příměří ale zatím nezaznamenaly posun. O situaci v oblasti hovořil v sobotu telefonicky s Netanjahuem i palestinskou hlavou státu Mahmúdem Abbásem prezident Spojených států Joe Biden.
V pátek do regionu přicestoval také americký diplomat Hady Amr, který se sešel s izraelským ministrem obrany Bennym Gancem. Ten mu řekl, že země „dělá vše pro to, aby zasahovala jen vojenské cíle a neubližovala civilistům, kdežto izraelští civilisté jsou terči nevybíravého útoku“.
„Amerika má jakousi banku nebo rezervoár dobré vůle vůči Izraeli, protože ho vnímá jako zemi, která je nyní pod jednoznačným útokem, jenž nebyl vyprovokován. Ale tento rezervoár americké dobré vůle, myslím vojenské, diplomatické či rétorické, není nekonečný,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Americký prezident Joe Biden
Spojené státy podle něho nechtějí, aby stávající konflikt dlouho pokračoval, a to hned z několika důvodů. „Biden si nepřeje, aby Amerika musela další týdny řešit choulostivé věci ve vztahu k arabskému veřejnému mínění nebo musela neustále lavírovat v nuancích diplomatického jazyka, aby neurazila ani jednu stranu,“ říká Borek.
Řekl, že americký prezident si je vědom toho, že se mu začíná bouřit levé křídlo Demokratické strany, která ho zvolila do funkce. Uvědomuje si i to, že by v tamních městech mohly eskalovat protiizraelské demonstrace, na kterých se bude podílet radikální levice a destabilizovat vnitropolitickou scénu, dodal zpravodaj.
Saúdská Arábie kritizuje akce Izraele
Izraelskou operaci odsoudili zástupci muslimských zemí. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán prohlásil, že se židovský stát dopouští „flagrantního porušování práv“ Palestinců. Odsoudil rovněž to, co je podle něj narušením posvátnosti klíčových míst pro islám v Jeruzalémě a „nuceným“ vystěhováváním Palestinců z města.
Násilnosti původně eskalovaly kvůli soudnímu procesu, který se týkal vystěhování palestinských rodin ve východním Jeruzalémě. Hamás proti Izraeli začal odpalovat rakety také jako odplatu za potyčky policie s Palestinci poblíž mešity al-Aksá během ramadánu. Pro muslimy jde totiž o třetí nejposvátnější místo.
Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí Izrael nazval „státem apartheidu“, který „proti našim lidem v Gaze postupuje brutálně a zločinně“. Dodal, že Palestinci se nenechají vyčerpat „smrtící mašinérií“. Vyzval muslimské země, aby je podpořily všemi prostředky, a chce, aby proti Izraeli zavedly politické a ekonomické sankce.
GALERIE
Gaza po izraelském bombardování
Papež František před věřícími na vatikánském Svatopetrském náměstí řekl, že smrt tolika nevinných lidí je nepřijatelná. „Vyzývám ke klidu. Ti, kdo nesou odpovědnost, by měli ukončit řinčení zbraní a vydat se cestou míru,“ prohlásil.
Současné boje si vyžádaly životy nejméně 174 lidí v Pásmu Gazy, včetně 47 dětí a 29 žen. Zraněných je přes dvanáct set. Na izraelské straně je obětí deset. Současná eskalace násilí je nejhorší od poslední války mezi Izraelem a Hamásem v roce 2014.
Šéf německé diplomacie Heiko Maas v nedělníku Bild am Sonntag řekl, že je nejprve nutné „ukončit raketový teror“, pak musí podle něho skončit násilí a následně se mají obnovit jednání o řešení v podobě existence dvou států – Izraele a Palestiny. Na Twitteru dal později najevo, že mu dělají starosti zprávy „o pokračujícím násilí, strachu lidí a jejich zoufalství“. Jde podle něho o „výbušnou směs, která může mít nepředvídatelné následky pro celý region“.
Izrael čelí útokům arabských zemí neustále od roku 1948, řekl Zeman
K situaci se v neděli pro Frekvenci 1 vyjádřil také prezident Miloš Zeman. Izrael podle něj od roku 1948 neustále čelí likvidačním útokům arabských zemí. Arabské země podle Zemana nezastírají, že chtějí Izrael zničit. Zatímco Izrael je demokratickým státem, palestinská samospráva kromě jiného není podle Zemana legální. „Neuskutečnily se tam volby, přestože jejich termín už dávno uplynul, prezident Mahmúd Abbás přesluhuje,“ řekl.
Na Izrael podle Zemana zaútočilo radikální palestinské hnutí Hamás, okrajový útok byl veden i ze strany šíitské organizace Hizballáh. Hamás i Hizballáh Zeman označil za teroristické organizace. „Už v roce 2001 jsem řekl, to byl útok na dvojčata (Světové obchodní centrum v New Yorku – pozn. red.), že s teroristy se nevyjednává, ale že s teroristy se bojuje. Nu, takže naprosto chápu Izrael, že na útok odpovídá protiúderem,“ uvedl Zeman. Doplnil, že ale podporuje názor izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že chyba s „lynčováním“ je na obou stranách.
Pražský hrad vyvěsil v pátek na podporu Izraele na prvním hradním nádvoří vedle české vlajky izraelskou vlajku. Zeman v rozhovoru na Frekvenci 1 ocenil, že vlajku vyvěsili také ve Strakově akademii, sídle české vlády, a na Černínském paláci, kde sídlí ministerstvo zahraničí. „Chápu to jako důkaz jednoty naší zahraniční politiky,“ dodal.
Egypt otevřel hraniční přechod s Gazou
Egypt v neděli otevřel přechod Rafáh na hranici s Pásmem Gazy. Stalo se tak o den dříve, než bylo původně v plánu. Cílem otevření je umožnit průchod studentům, lidem vyžadujícím lékařskou péči a dalším osobám z humanitárních důvodů.
Přechod byl uzavřen v době muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán. Původně se měl otevřít až v pondělí. Egypt dosud do Pásma Gazy podle zdravotnického zdroje agentury Reuters vyslal šestnáct sanitek, aby vyzvedly osoby zraněné při bombardování a převezly je do nemocnic.
Rakety mířící na území židovského státu