Hamás v noci pálil na města židovského státu, izraelská armáda srovnala se zemí kanceláře AP

4 minuty
Události: Palestinsko-izraelské boje
Zdroj: ČT24

Při nočním leteckém útoku izraelské armády zemřelo ve městě Gaza deset lidí, jedná se o osm dětí a dvě ženy. Židovský stát vedl úder proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, podle agentury AP se jednalo o akci s největším počtem obětí od začátku nynějších bojů. Násilnosti v Izraeli se během posledních dnů navíc rozlily do místních smíšených židovsko-arabských měst. Tamní armáda rovněž zničila budovu, kde sídlila agentura AP. Izrael bude podle premiéra Benjamina Netanjahua v náletech pokračovat, dokud to bude nutné.

Boje mezi Izraelem a Palestinci pokračovaly již pátou nocí. Kromě letadel na Gazu útočilo i námořnictvo židovského státu, podle zdrojů agentury Reuters však jeho výstřely město nezasáhly. Rakety Hamásu v noci tentokrát mířily na dvě města na jihu blízkovýchodní země.

Izraelský útok zasáhl i civilní cíle, bomba například zasáhla třípodlažní dům u utečeneckého tábora v Gaze. Zemřelo nejméně sedm osob, a to včetně šestiletého chlapce a jednoho vojáka. Místní lidé vypověděli, že letadla bez předchozího varování shodila na budovu nejméně tři výbušniny. Hamás krátce poté informoval, že proti nepříteli odpálil další salvu raket.

Izraelské rakety později zasáhly budovu v Gaze, kde měla kanceláře agentura AP a katarská televize al-Džazíra. Objekt byl po varování předem evakuován. Podle izraelské armády ho vojenské zpravodajské křídlo Hamásu využívalo jako lidský štít.

Lidé před náletem unikli jen těsně, tvrdí šéf AP

„Teroristická skupina záměrně umisťuje své vojenské aktivity do centra civilní populace v Pásmu Gazy,“ uvedla v prohlášení. Podle stanice Kanál 12 mohly budovu využívat radikální skupiny také jako skrýš zbraní, komunikační centrum či kybernetické středisko.

Generální ředitel AP Gary Pruitt vyjádřil „šok a zděšení“ z toho, že armáda kanceláře zničila. Podle něho věděla, kde se v Gaze nachází a že tam jsou novináři. Uvedl, že před náletem přišlo varování, civilistům se ale podařilo uniknout jen těsně. AP je nyní v kontaktu s americkým ministerstvem zahraničí a snaží se získat informace od izraelské vlády.

„Je to neuvěřitelně znepokojivý vývoj. Těsně jsme se vyhnuli strašným ztrátám na životech. V budově byl tucet novinářů AP a nezávislých pracovníků. Naštěstí jsme je mohli včas evakuovat. Kvůli tomu, co se dnes stalo, bude svět vědět méně o tom, co se děje v Gaze,“ uvedl Pruitt.

Podle al-Džazíry je nálet válečným zločinem

Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová na Twitteru krátce nato uvedla, že Spojené státy upozornily Izrael, že má zodpovědnost za zajištění bezpečnosti novinářů a nezávislých médií. Americký prezident Joe Biden dříve vyzval k uvolnění napětí, zároveň však veřejně podpořil právo země bránit se před raketovými útoky Hamásu.

Netanjahu během soboty v telefonickém hovoru s americkým prezidentem prohlásil, že židovský stát dělá vše pro to, aby neublížil lidem, kteří nejsou zapojeni do bojů s Hamásem. Podle agentury AP Biden v telefonátu vyjádřil Izraeli podporu, zmínil se zároveň o obavách o civilisty a o nutnosti chránit novináře.

Šéf Bílého domu hovořil rovněž s palestinskou hlavou státu Mahmúdem Abbásem. Biden vyzval ke klidu mezi Izraelem a Gazou a potvrdil, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla palestinská oficiální tisková agentura Vafa.

Al-Džazíra bombardování budovy označila za jasnou snahu Izraele zabránit médiím v informování o konfliktu. Její generální ředitel Mustafá Súág označil nálet za „válečný zločin“ s tím, že „cílem tohoto ohavného zločinu je umlčet média a skrýt nevýslovné krveprolití a utrpení lidí v Gaze“. 

Poplašné sirény se rozezněly i v Tel Avivu, kde se ozývaly výbuchy. Mluvčí tamní policie informoval, že po výbuchu rakety na předměstí zemřel padesátiletý muž. Střepina z rakety během soboty poškodila i dům ve městě Beerševa, nikdo ale neutrpěl zranění. Cílem útoků se staly také Aškelon a Ašdod v izraelském pohraničí.

Netanjahu oznámil, že armáda bude dál ostřelovat cíle hnutí Hamás. „Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvedl v televizním projevu. Zároveň zopakoval, že se Izrael snaží předcházet civilním obětem.

Prezident označil nepokoje za občanskou válku

Protesty, jež v Izraeli přerostly v násilné střety, během pátku zachvátily i okupovaný Západní břeh Jordánu. Tam jednotky židovského státu zastřelily jedenáct Palestinců.

V sobotu protestovali Libanonci a Palestinci u libanonsko-izraelské hranice ve vesnici Adaísi. Na místě se shromáždil dav s palestinskými vlajkami a žlutými vlajkami libanonského protiizraelského hnutí Hizballáh. Někteří vyšplhali na hraniční zeď, kam vlajky umístili. Podle libanonské tiskové agentury izraelští vojáci reagovali výstřely. Jeden člověk přitom utrpěl zranění a byl převezen do nedaleké nemocnice, píše agentura AP.

V pátek pozdě večer kdosi hodil zápalnou bombu do bytu arabské rodiny v Tel Avivu. Dvanáctiletý chlapec přitom utrpěl popáleniny a desetiletá dívka zranění hlavy. Ve městech obývaných Židy i Araby výtržníci v posledních dnech ničí synagogy nebo arabské obchody, mezi oběma znepřátelenými skupinami propukají pouliční bitky. Prezident Reuven Rivlin tyto nepokoje označil za občanskou válku.

Vypadávají dodávky energie, chybí voda

V pátek do regionu přicestoval americký diplomat Hady Amr, který se pokusí uvolnit napětí. Na neděli je rovněž naplánované zasedání Rady bezpečnosti OSN. Izrael také odmítl egyptskou nabídku na uzavření ročního klidu zbraní s Hamásem.

Radikální hnutí od pondělního večera celkově odpálilo proti Izraeli stovky raket. Tamní armáda na palbu naopak odpovídá nálety na cíle v Pásmu Gazy, nevylučuje přitom ani pozemní invazi.

Palestinská infrastruktura se dostává do stále zoufalejšího stavu. Podle OSN obyvatelé Pásma Gazy musí každý den počítat s osmi až dvanáctihodinovými výpadky elektrické energie. Nejméně 230 tisíc z nich má omezený přístup k vodě. Na hustě obydleném území žijí dva miliony lidí, jedná se většinou o uprchlíky z dnešního Izraele.

Nynější boje jsou označovány za nejintenzivnější od poslední války Izraele s Hamásem v roce 2014. Konflikt se výrazně vyostřil v pondělí večer, když hnutí společně s další teroristickou skupinou Islámský džihád začalo ostřelovat území židovského státu. Na to Izrael odpověděl masivní raketovou odvetou. Akcím předcházely vícedenní střety Palestinců s policií v Jeruzalémě na konci ramadánu.

Úvěrový rating Izraele se zatím nemění

Mezinárodní ratingová agentura S&P Global Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele na úrovni AA-. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že S&P v dohledné době jeho změnu neočekává a předpokládá, že současná vojenská konfrontace mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás postupně poleví.

Agentura uvedla, že izraelská ekonomika by navzdory nynější eskalaci bezpečnostních a politických rizik měla v letošním roce dosáhnout pětiprocentního růstu, a to mimo jiné díky rychlému očkování proti covidu-19.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...