Ukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění nejméně deset lidí včetně dětí, uvedl šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří vojenské letiště Engels a řada budov. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl účastníkům summitu EU, že Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku a slíbené třicetidenní zastavení útoků podle něj vůbec nic nezměnilo.
Ruské síly v noci poslaly na Ukrajinu celkem 171 dronů. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany jich 75 zničily, další desítky zmizely z radarů.
Útoky přišly nedlouho poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Ten zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.
Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém v noci zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, oznámil Rajkovyč. Moskva vyslala na město celkem dvacet dronů. Mezi zraněnými jsou podle policie i čtyři děti.
Celkem tři lidé museli po útoku do nemocnice, přičemž jedna osoba, která je v kritickém stavu, utrpěla povrchové popáleniny na devadesáti procentech těla, uvedl server Kyiv Independent. Kropyvnyckyj s přibližně 220 tisíci obyvateli je správním centrem Kirovohradské oblasti v centrální části Ukrajiny.
Útoky se týkají i dalších částí země. „Slavjansk hlásí silné útoky drony. Podle předběžných informací jsou zranění. Vojenská správa Charkovské oblasti zase informuje, že na Kupjansk dopadlo dvacet KABů (řízených leteckých bomb),“ shrnula zpravodajka ČT Darja Stomatová. V Sumské a Charkovské oblasti si údery podle AFP vyžádaly dvě oběti na životech.
V Rusku hořelo letiště
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na čtvrtek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo zneškodněno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak čtyřicet, tvrdí podle AFP úřad.
V Saratovské oblasti podle gubernátora Romana Busargina vzplála letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.
Ukrajinský generální štáb později oznámil, že ukrajinský vzdušný útok v noci zasáhl letiště Engels, kde byly zaznamenány exploze a vypukl tam požár. Agentura Reuters poznamenala, že v Engelsu se nachází vojenská základna, kde jsou ruské strategické bombardéry.
Ruská státní agentura TASS později informovala o deseti zraněných v Saratovské oblasti kvůli dronovým útokům na region.
Stovky dronů na jeden útok
Ruská vojska podnikla velkou invazi na Ukrajinu na pokyn šéfa Kremlu před více než třemi lety. Pozemní boje prakticky každou noc doprovází vzdušné útoky dronů či raket. Bránící se Ukrajina rovněž podniká vzdušné výpady na ruské území.
Moskva nyní běžně nasazuje na jeden útok 150 až 200 dronů, píše Kyiv Independent. Podle šéfa vojenské rozvědky Vadyma Skibitského ale Rusové plánují navýšit počet až na pět set.
Příměří brání rozdílné požadavky
Trump se ve snaze rychle ukončit válku dohodl se Zelenským na 30denním příměří, v následném úterním rozhovoru s Putinem se však od ruského vůdce dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické a infrastrukturní cíle. Ukrajinský prezident navíc po telefonátu s Trumpem řekl, že dokud dohoda s Ruskem není dojednaná, údery zřejmě nezastaví ani jedna strana.
„Dohodli jsme se, že z naší strany uděláme vše pro to, abychom připravili seznam objektů, které jsou pro nás prioritní a které považujeme za civilní infrastrukturu. To může zahrnovat různé typy infrastruktury, například železnici. Budeme se bavit i o přístavech. Nevím, co naši partneři potvrdí, ale připravíme se na setkání v Saúdské Arábii,“ prohlásil Zelenskyj.
Přesný harmonogram dalších kroků by měly dojednat týmy právě v Rijádu v následujících dnech. Ukrajinský prezident věří, že trvalého míru v jeho zemi bude možné dosáhnout ještě letos. Zatím jsou ale požadavky jednotlivých stran stále rozdílné. Zatímco Putin trvá na zastavení vojenské pomoci Kyjevu a chce si ponechat okupovaná území, Ukrajina odmítá, aby si agresor kladl takovéto podmínky.
„Slavná dohoda o strategických surovinách je odložená, v rozhovoru Zelenskyj–Trump se o ní vůbec nemluvilo, teď jsou na řadě elektrárny. Zelenskyj upřesnil, že hlavním bodem jednání byla záporožská (jaderná) elektrárna, která je okupovaná Rusy a vypnutá,“ poznamenala k rozhovorům státníků redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Nálady na Ukrajině jsou podle ní charakterizovány dvěma věcmi, a to obrovskou nedůvěrou ke Spojeným státům jako garantovi míru, ale také únavou z války, kdy si lidé mír přejí, ne však za každou cenu. „Pokud se lidí zeptáte, zda by okupovaná území měla být (trvale) začleněna do Ruské federace, tak s tím většina nesouhlasí. Sedmdesát tři procent Ukrajinců by si přálo návrat jaderných zbraní na Ukrajinu,“ uvedla Procházková.
O možném americkém vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny Zelenskyj s Trumpem nemluvil. Sdělil mu však, že jaderné zařízení nebude fungovat, pokud nebude pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident během čtvrteční návštěvy Norska také řekl, že Trump během jejich telefonátu nevznesl otázku budoucího statusu Krymu. Tento ukrajinský autonomní poloostrov Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Podle některých amerických médií Trump zvažuje, že Spojené státy okupovaný ukrajinský poloostrov uznají jako ruské území.
Do Londýna se sjela dvacítka důstojníků z armád takzvaných „ochotných zemí“, kteří mají začít plánovat konkrétní podobu vojenské spolupráce v případě dosažení míru na Ukrajině.
Zástupci Ukrajiny mají podle prezidenta Zelenského v pondělí jednat v Saúdské Arábii s činiteli USA. Na pondělí chystá hovory s Američany i Rusko.
