Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.
„Okresní volební komise přepočítají hlasy v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku,“ uvedla ústřední volební komise. Přepočítávání hlasů podle agentury DPA začne ještě v úterý.
Prezidentka ohledně částečného přepočítávání hlasů podle agentury Reuters vyjádřila skepsi. „Od ústřední volební komise, která je zcela v rukou strany, jež je u moci, nic neočekávám,“ řekla hlava státu rádiu RFI. Jako jednu z možných cest označila mezinárodní vyšetřování, další variantou by podle ní bylo opakování voleb.
Podle téměř kompletních oznámených výsledků získal v sobotních parlamentních volbách 53,9 procenta hlasů Gruzínský sen, který podle opozice uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které jsou médii označovány obecně za prozápadní, získaly dohromady 37,7 procenta.
OBSE upozornila na problémy
Opoziční strany podle AFP označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí. Podle AFP žádají nové hlasování pod mezinárodním dohledem.
Zurabišviliová v neděli prohlásila, že Gruzie se stala obětí „ruské speciální operace“ a později agentuře Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem čtyřiceti procent hlasů. To je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsal Reuters.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování. Skupina gruzínských volebních pozorovatelů podle AFP v pondělí uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech, a navrhuje anulování nejméně patnácti procent hlasů.
V pondělí večer proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí. „Do tohoto parlamentu nevstoupíme. A navíc se vzdáme všech mandátů,“ sdělil opozičním příznivcům během pondělních protestů Giorgi Vašadze ze Sjednoceného národního hnutí. Další demonstrace se očekávají v úterý.
Reakce politiků Gruzínského snu
Gruzínský premiér Irakli Kobachidze už dříve označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku od opozice, kterou obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“.
Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili obvinil Zurabišviliovou, že slovy o volebních podvodech se snaží rozdělit zemi. Odmítl také nařčení ze zfalšování parlamentních voleb.
Evropská unie a Spojené státy žádají vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii, která v roce 2022 zažádala o členství v EU. Ministři zahraničí třinácti zemí EU, včetně Česka, v pondělí navíc odsoudili porušení volebních standardů při volbách a požadují nápravu.
„Nechceme v tuto chvíli zpochybňovat výsledky voleb. Jen vyjadřujeme názor v iniciativě třinácti zemí EU, že by bylo potřeba všechna podezření vyšetřit a v nejlepším případě vyvrátit,“ přiblížil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Zároveň vyjádřil obavu, že současný způsob přepočítání voleb nebude dostačující. „Na druhou stranu nemůže demokracie fungovat způsobem, že když volby dopadnou jinak, než bychom si přáli, tak je budeme zpochybňovat,“ dodal Dvořák.
Předvolební kampaň
Gruzínský sen v předvolební kampani hlasování vykresloval jako volbu mezi válkou a mírem, zveřejnil například billboardy, kde byly vedle sebe fotografie bombardovaných ukrajinských míst a nezničených gruzínských měst. Kampaň se soustředila rovněž na teorii o takzvané globální straně války, která ovládá západní instituce a údajně se snaží vtáhnout Gruzii do rusko-ukrajinského konfliktu.
Ukrajina se už třetím rokem brání plnohodnotné ruské invazi. V Gruzii, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, šlo podle stanice BBC o silné poselství.
Orbánova návštěva
Do této situace přicestoval v pondělí odpoledne do kavkazské země maďarský premiér Viktor Orbán v doprovodu svých ministrů zahraničí a financí Pétera Szijjárta a Mihályho Vargy. „Blahopřeji vám, že jste hlasovali pro mír,“ řekl v úterý v Tbilisi šéf maďarské vlády a prohlásil, že Gruzínci nedopustili, aby se jejich země stala tím, co nazval „druhou Ukrajinou“.
Maďarský premiér, který má ke Gruzínskému snu ideově blízko, se v úterý oficiálně sešel se svým gruzínským protějškem Kobachidzem.
Orbán dále tvrdil, že kdyby vyhrály liberální strany, Brusel by označil sobotní hlasování za demokratické. Sám v sobotu gratuloval Gruzínskému snu k ‚drtivému‘ vítězství v době, kdy ještě nebyly zveřejněny ani průběžné výsledky, uvedla AFP. Premiér Kobachidze uvedl, že se svým maďarským protějškem sdílí „konzervativní, křesťanské hodnoty“ a Orbánovi poděkoval za podporu kandidatury Gruzie na členství v EU, což je podle něj pro jeho vládu stále prioritou.
Maďarsko je v současné době předsednickou zemí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borell v pondělí uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii.
Podobně Brusel reagoval na Orbánovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kterou Západ odsoudil a na Rusko uvalil sankce. Nesouhlas s postoji maďarského premiéra dali najevo i odpůrci gruzínské vlády, když Orbána před hotelem hlasitě vypískali.
Jde o demonstraci síly, říká o návštěvě politolog
Klíčovým podnětem Orbánovy návštěvy Gruzie je demonstrace síly, komentoval v Horizontu ČT24 politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. „Demonstrace odporu vůči tomu, čemu on říká ‚Brusel‘, demonstrace toho, že on je suverénním politikem, který reprezentuje jiný hlas Evropy,“ zhodnotil motivace cesty maďarského premiéra.
Připomněl, že Orbán gratuloval vítězi voleb už po sečtení sedmdesáti procent hlasů – i navzdory tomu, že maďarsko-gruzínské vztahy nehrají dramatickou roli.
Maďarský premiér podle něj „nemá žádnou představu o demokracii“. Podotknul však, že se jedná politicky o inteligentního člověka, jeho kroky vnímá jako promyšlené. „Je to dlouhodobá strategie podkopávání stability evropských institucí, dlouhodobá strategie prezentování sebe sama jako lídra středovýchodní Evropy – ať už na půdě Visegrádské skupiny, nebo jiných formátů,“ dodal.
Procházková: Vláda i opozice se obávají druhého Majdanu
V Gruzii se ještě v pondělí nacházela redaktorka Deníku N Petra Procházková, která osobně přihlížela i demonstracím. Ty označila za spořádané. „Zapojení politických stran a prezidentky dodalo protestům spořádanosti,“ zmínila.
Gruzie je teď podle ní ve fázi hledání možností, jak prověřit stížnosti na to, že volby byly zfalšované. „Občanská společnost volá po vytvoření jakési platformy, která bude přepočítávat v některých okrscích hlasy,“ uvedla Procházková. „To, že ústřední volební komise alespoň částečně jde vstříc těmto požadavkům, otevírá cestu k nějakému dialogu a eliminuje to možnost, že by se do sporu zapojila ulice,“ dodala. Jak vládní strana, tak opozice se podle ní obávají toho, aby v Gruzii nedošlo k druhému Majdanu.
Gruzínský sen, který podle oficiálních výsledků ve volbách zvítězil, získal ve stopadesátičlenném parlamentu osmdesát devět křesel. Vládní strana je podle Procházkové stranou jednoho muže, jímž je Bidzina Ivanišvili. „Celá vláda je spíš takový sbor jeho asistentů. Premiér nehraje zdaleka takovou roli, jak by se mohlo zdát,“ vysvětlila. Gruzínský sen ale podle Procházkové nikdy neřekl, že by se chtěl obrátit směrem k Moskvě. „Na druhou stranu činy, které Gruzínský sen koná, svědčí spíše o tom, že chce hrát dvojakou politiku. Jednak směřovat dále do Evropské unie, ale zároveň si vylepšit vztahy s Ruskem,“ doplnila.
Procházková se v Gruzii nacházela i v sobotu, kdy se volby konaly, a osobně navštívila některé volební místnosti. „Hlasování na první pohled probíhalo spořádaně, dokonce s pomocí elektronického zařízení, takže lidé nevhazovali lístky do uren, ale dávali je do takových skenerů, což mělo přispět k tomu, aby bylo zabráněno zfalšování voleb,“ popsala. Ve volebních místnostech se nacházely i kamery, které podle Procházkové mohly některé voliče spíše odradit. „Gruzie je zemí státních zaměstnanců, je jich tam strašně moc, a oni se bojí, že o něco přijdou, když nebudou volit toho, kdo ten stát představuje,“ uzavřela.
