Nevládní organizace na Slovensku budou mít nové povinnosti

Slovenský parlament rozhodl, že nevládní organizace v zemi budou mít nové povinnosti, včetně vykazování dárců. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.

Pro změnu příslušných zákonů hlasovali téměř všichni vládní a nezařazení poslanci, kteří podporují kabinet premiéra Roberta Fica (Smer).

Na rozdíl od dřívějšího návrhu se na nevládní organizace nakonec nebudou vztahovat ustanovení o lobbingu, nerozšíří se důvody k jejich zrušení a některé z nich ani nebudou mít zvláštní označení, pokud dostávají peníze z ciziny. Podle zástupců občanského sektoru v zákonu ovšem zůstala ustanovení, jež jsou v rozporu s evropským právem.

Změny ve fungování nevládních organizací navrhli vládní zákonodárci, kteří krok zdůvodnili snahou o větší transparentnost nevládního sektoru. Zástupci koalice dlouhodobě vystupují proti některým spolkům či nadacím, které rovněž označují za politické.

„Je to ruský zákon“

Opoziční politici i nevládní organizace zákon přirovnali k úpravě platné v Rusku. „Je to ruský zákon. Jediným cílem této legislativy je šikana, zastrašování a umlčení aktivních lidí. Přesně podle ruského manuálu,“ napsalo v prohlášení občanské družení Mír Ukrajině, které od loňska organizuje v zemi protivládní demonstrace.

Údaje o dárcích či věřitelích z řad fyzických osob nebudou muset nevládní organizace zapsat do zvláštního výkazu, pokud od nich v jednotlivých případech nedostanou více než pět tisíc eur ročně (125 300 korun) nebo peníze budou určené například pro konkrétní osobu se zdravotním postižením. Podle nevládních organizací vykazování dárců porušuje jejich právo na soukromí.

Za porušení povinnosti uložit výkaz o dárcích nebo věřitelích do příslušného registru bude moci nevládní organizace dostat pokutu až tisíc eur (přes 25 tisíc korun). Pokud neučiní nápravu, další pokuta se zvýší až na desetinásobek uvedené částky a peněžitou sankci bude možné ukládat i opakovaně.

Plán označovat některé za lobbisty vypadl

Nově občanskému sektoru až na výjimky přibude rovněž povinnost odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.

Po tlaku jedné ze tří vládních stran některé sporné návrhy z předlohy vypadly, a to včetně ustanovení, aby se nevládní organizace musely registrovat jako lobbisté, pokud by chtěly jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob.

Kromě uvedeného zákona sněmovna rovněž hlasy vládních poslanců během středy přijala usnesení, ve kterém vyjádřila znepokojení, že právo na demonstrace je podle ní zneužíváno k úzkým politickým a soukromým zájmům. Odmítla rovněž, že uvedený zákon lze označit za ruský.

Proti návrhům ohledně úpravy pravidel fungování nevládního sektoru protestovaly na začátku dubna tisíce Slováků v rámci protivládních demonstrací, které odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Skupina vládních poslanců nejprve před více než rokem zejména navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Od tohoto návrhu, na jehož rozpor s evropským právem ještě loni upozornila tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, slovenská vládní koalice ustoupila. Současně ale připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací, který pak po kritice přepracovala.

Rozpravu k uvedenému zákonu v klíčovém druhém čtení sněmovny vládní koalice omezila na nejkratší možnou dobu dvanáct hodin. Ve třetím čtení před definitivním hlasováním o návrhu pak prosadila předčasné ukončení rozpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...