Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.
Pondělní ruské vzdušné údery zasáhly i Kyjev nebo města v západní části země a vyvolaly pobouření v řadě zemí světa. Podle ukrajinských úřadů si útoky vyžádaly životy nejméně čtrnácti civilistů, zranily bezmála stovku dalších lidí a přerušily dodávky elektřiny a tepla.
Rusko na ukrajinská města zaútočilo 84 řízenými střelami a 24 drony. Na města napříč celou Ukrajinou zamířily střely Ch-101, Ch-555, Kalibr, Iskander, S-300 nebo Tornado-S. Přesný počet každého typu ale není zatím znám. Z toho důvodu má odhad široké rozmezí, uvedl Forbes.
Cenu jedné rakety Ch-101 časopis odhadl na 13 milionů korun (328 milionů korun), cenu jedné rakety Kalibr na 6,5 milionu dolarů (164 milionů korun) a jedné střely Iskander na tři miliony dolarů (76 milionů korun). Podle velení ukrajinské armády zlikvidovala 43 z vypálených střel ukrajinská protivzdušná obrana.
Americký Institut pro studium války (ISW) k pondělím útokům napsal, že Rusko plýtvá zmenšujícími se zásobami přesně naváděné munice na civilní cíle, místo aby je použilo na cíle vojenské. „Použití omezených zásob přesně naváděné munice může (ruského diktátora) Vladimira Putina připravit o možnosti, co se týče narušení ukrajinských protiofenziv v Chersonské a Luhanské oblasti.“
Masivní a zatím jednorázový útok podle ISW také nebude mít pravděpodobně dopad na morálku ukrajinské armády. Podobně situaci vnímá i ruský exilový web Meduza, podle které „útoky na ukrajinskou infrastrukturu nemají vůbec žádný význam“ – v případě, že jde o ojedinělý případ. „Zkušenosti z účasti NATO ve válce v Jugoslávii ukázaly, že jenom systematický a dlouhodobý dopad na nezbytnou infrastrukturu může potlačit vůli nepřítele ke vzdoru.“
Forbes: Podobný velký útok byl na konci června
Jeden z posledních masivních útoků na ukrajinská města spáchali Rusové o posledním červnovém víkendu, připomněl Forbes. Z Ruska a Běloruska bylo tehdy odpáleno šedesát až osmdesát raket dlouhého doletu v hodnotě od 150 do 220 milionů dolarů, přičemž náklady na střely odpálené pouze na Kyjev činily padesát až šedesát milionů dolarů.
Za první dva měsíce války letošní plnohodnotné pozemní invaze vypálili Rusové na Ukrajinu více než třináct set raket, které měly podle Forbesu hodnotu 7,5 miliardy dolarů.
Šéf Kremlu Putin poslední údery označil za odvetu za sobotní poškození Kerčského mostu, který spojuje poloostrov Krym s Ruskem a který Moskva vybudovala poté, co ukrajinský poloostrov nelegálně anektovala. Putin útok na most připsal ukrajinským tajným službám. Kyjev se k sobotnímu útoku oficiálně nevyjádřil, některá ukrajinská média či list The New York Times (NYT) ale za strůjce výbuchu označily ukrajinské zpravodajce.
„Bylo třeba ukázat, že armáda je ještě k něčemu dobrá“
Americký list NYT také napsal, že pondělním brutálním útokem na civilní cíle po celé Ukrajině se Putin snaží umlčet režimní jestřáby, kteří kritizují ruské neúspěchy na bitevním poli a tvrdí, že si Moskva nepočíná dostatečně tvrdě.
„Je to důležité především z vnitropolitického hlediska,“ řekl NYT Abbas Galljamov, ruský politický analytik a bývalý autor Putinových projevů. „Bylo důležité ukázat vládnoucí třídě, že Putin je stále schopný, že armáda je stále k něčemu dobrá.“
Putin také sází na to, že ruské elity a veřejnost budou eskalaci vnímat jako známku síly spíše než jako zoufalou snahu způsobit více bolesti ukrajinským civilistům ve válce, kterou Rusko zjevně vojensky prohrává. „Odpověď měla ukázat sílu, ale ve skutečnosti ukázala bezmoc,“ míní Galljamov. „Nic jiného armáda dělat nemůže.“
Také podle listu The Guardian sloužil pondělní útok jako odpověď Putinovým kritikům na domácí půdě a k vylepšení obrazu ruského vojska. „Putinův pondělní ‚masivní úder‘ byl zoufalou odpovědí jeho vojenským kritikům v Rusku, odpovědí na fakt, že ruská invaze selhává, a odpovědí na jeho vlastní pošramocenou pýchu poté, co jeho milovaným projektem, Kerčským mostem, otřásla o víkendu exploze.“
Politolog: Tlak na Putina může ještě vzrůst
Po pondělních útocích někteří z nejtvrdších kritiků průběhu invaze z řad ruských jestřábů prohlásili, že armáda konečně dělá svou práci, všímají si NYT. Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov – který nedávno odsuzoval „neschopné“ vedení armády – uvedl na sociální síti Telegram, že je nyní „na sto procent spokojen“ s válečným úsilím.
Další váleční štváči připomněli červencové Putinovo prohlášení, že Rusko na Ukrajině „zatím nic vážně nezačalo“. „Nyní, zdá se, to začalo,“ prohlásila moderátorka státní televize Olga Skabejevová.
Zastánci tvrdé linie v Rusku tuto strategii prosazují již dlouhou dobu, řekl NYT Greg Judin, profesor politické filozofie na nestátní Moskevské škole sociálních a ekonomických věd. Jestřábi podle něj věří, že je třeba se chovat velmi násilně a Ukrajince vyděsit, aby se podřídili. Po útoku na Kerčský most Kreml podle Judina „neměl jinou možnost, než (jestřábům) ustoupit“ a eskalovat útoky na Ukrajinu.
Podle NYT ale mohou pondělní útoky dostat Putina pod ještě větší tlak, aby ve stupňování násilí pokračoval. Vladimir B. Pastuchov, ruský politolog a právník, listu řekl, že eskalace „je v rozporu s jeho vlastní intuicí“ a vážně omezuje jeho možnosti tím, že ho tlačí do kouta.
„Všechny dnešní (pondělní) Putinovy činy jsou zaměřeny na to, aby se dostal z tohoto rohu, z něhož jedinou cestou ven je jaderné tlačítko,“ míní čestný vedoucí vědecký pracovník na University College London. „To, co se právě stalo, pro něj v jistém smyslu skutečně zvyšuje riziko.“
Ruská státní televize se chlubí útoky na civilisty
K pondělím útokům se také jinak než dříve postavila ruská státní televize. Zatímco dosud trvala na tom, že Moskva zasahuje pouze vojenské cíle na Ukrajině, po pondělních útocích ukázala i následky útoků na civilní cíle, a ještě se jimi chlubila, napsal také list NYT.
Ruská televize odvysílala mimo jiné záběry oblak kouře a krveprolití v centru Kyjeva spolu s prázdnými regály obchodů a dlouhodobou předpovědí slibující měsíce mrazivých teplot. „Není tu žádná teplá voda; část města je bez proudu,“ popsala i situaci v západoukrajinském Lvově.
Bývalý představitel ruské vlády pro lidská práva Konstantin Dolgov ve vysílání programu Rossija 1 prohlásil, že ukrajinské vodovodní a kanalizační systémy „pracují na podporu války“, a proto jsou legitimními vojenskými cíli.
Zástupce děkana Moskevské státní univerzity Andrej Sidorov zase vyzval Rusko, aby nepromeškalo správný okamžik k vyvolání masivní uprchlické krize v Evropě. Uvedl také, že Ukrajina by neměla existovat.
