V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Nahrávám video

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.

Novinářka listu Ukrajinská pravda Viktorie Roščynová se vydala na území okupované ruskými vojsky v létě 2023. Chtěla ukázat, co se na místě děje, a přinést svědectví o mučírnách a věznicích, které okupanti zřídili pro lidi podezřelé ze sympatií k Ukrajině. Jenže ji Rusové zatkli a zmizela beze stopy.

Investigativní novináři z portálu Slidstvo.Info ve spolupráci s organizací Reportéři bez hranic a stanicí Suspilne v dokumentu Poslední úkol Viki zrekonstruovali poslední měsíce jejího života. Mluvili například se spoluvězeňkyní, která vypověděla, že Roščynovou brutálně mučili, vystavovali elektrošokům a způsobili jí řezné rány nožem. Před svou smrtí vážila pouhých třicet kilogramů.

Ukrajinská rozvědka počítala s tím, že by byla v září 2024 zahrnuta do výměny zajatců. Místo toho o měsíc později dostal otec Roščynové dopis z ruského ministerstva obrany, který oznamoval, že jeho dcera 19. září zemřela. Tělo rodině nebylo dosud vydáno.

„Nejistota a strach“

„V ruské vazbě není těžké zemřít. Ty podmínky jsou tam tak zorganizované, aby člověk přišel o důstojnost, přišel o zdraví a zemřel,“ řekla rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová.

Ta má s pobytem v ruské vazbě několikaměsíční zkušenost. Do Ruska odcestovala v květnu 2023 za svou nemocnou matkou. V červnu téhož roku ji před zpátečním letem zadrželi na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka. Za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“ Kurmaševovou Moskva v červenci 2024 odsoudila na šest a půl roku vězení. V srpnu byla propuštěna na svobodu v rámci mezinárodní výměny vězňů.

„Pokaždé, když se otevřela ta těžká kovová mříž, to byla neustálá nejistota a strach. Nevěděla jsem, jestli mě přemístí z jedné cely do druhé nebo odvezou do jiného detenčního centra nebo kolonie,“ popsala Kurmaševová.

Navíc, pokud je člověk novinář, je situace podle ní horší. „Vazební služba dělá všechno, aby atmosféra kolem té novinářky byla ještě víc ponižující,“ líčí Kurmaševová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.