V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Novinářka Alsu Kurmaševová
Zdroj: ČT24

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.

Novinářka listu Ukrajinská pravda Viktorie Roščynová se vydala na území okupované ruskými vojsky v létě 2023. Chtěla ukázat, co se na místě děje, a přinést svědectví o mučírnách a věznicích, které okupanti zřídili pro lidi podezřelé ze sympatií k Ukrajině. Jenže ji Rusové zatkli a zmizela beze stopy.

Investigativní novináři z portálu Slidstvo.Info ve spolupráci s organizací Reportéři bez hranic a stanicí Suspilne v dokumentu Poslední úkol Viki zrekonstruovali poslední měsíce jejího života. Mluvili například se spoluvězeňkyní, která vypověděla, že Roščynovou brutálně mučili, vystavovali elektrošokům a způsobili jí řezné rány nožem. Před svou smrtí vážila pouhých třicet kilogramů.

Ukrajinská rozvědka počítala s tím, že by byla v září 2024 zahrnuta do výměny zajatců. Místo toho o měsíc později dostal otec Roščynové dopis z ruského ministerstva obrany, který oznamoval, že jeho dcera 19. září zemřela. Tělo rodině nebylo dosud vydáno.

„Nejistota a strach“

„V ruské vazbě není těžké zemřít. Ty podmínky jsou tam tak zorganizované, aby člověk přišel o důstojnost, přišel o zdraví a zemřel,“ řekla rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová.

Ta má s pobytem v ruské vazbě několikaměsíční zkušenost. Do Ruska odcestovala v květnu 2023 za svou nemocnou matkou. V červnu téhož roku ji před zpátečním letem zadrželi na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka. Za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“ Kurmaševovou Moskva v červenci 2024 odsoudila na šest a půl roku vězení. V srpnu byla propuštěna na svobodu v rámci mezinárodní výměny vězňů.

„Pokaždé, když se otevřela ta těžká kovová mříž, to byla neustálá nejistota a strach. Nevěděla jsem, jestli mě přemístí z jedné cely do druhé nebo odvezou do jiného detenčního centra nebo kolonie,“ popsala Kurmaševová.

Navíc, pokud je člověk novinář, je situace podle ní horší. „Vazební služba dělá všechno, aby atmosféra kolem té novinářky byla ještě víc ponižující,“ líčí Kurmaševová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 1 hhodinou

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 9 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 13 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami
Načítání...