Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.

Podle výpovědí místních obyvatel v pondělí večer asi dvě desítky osadníků – někteří v maskách, jiní se zbraněmi a další ve vojenských uniformách – zaútočily na palestinskou vesnici Súsja jižně od Hebronu v době, kdy její obyvatelé přerušovali půst během ramadánu. Deset až dvacet útočníků také napadlo židovské aktivisty a Ballála, kterého zranili. Vojáci, kteří dorazili na místo, však podle nich mířili zbraněmi na Palestince, zatímco osadníci dál házeli kameny.

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že zadržela tři Palestince podezřelé z házení kamenů na ozbrojené složky a také jednoho izraelského civilistu, který se podílel na tom, co označila za „násilnou konfrontaci“.

Ballála izraelští vojáci zadrželi, když byl ošetřován v přivolané sanitce, píše AP. Izraelec, jenž byl zadržen také, byl posléze propuštěn. V úterý odpoledne byli z policejní stanice v židovské osadě Kirjat Arba propuštěni i Ballál a dva Palestinci. Policie sdělila, že trojice mužů byla propuštěna pod podmínkou, že se vyvarují kontaktu s ostatními účastníky incidentu.

Ballál uvedl, že šel natáčet osadníky

Podle novinářů AP přítomných na místě měl Ballál v obličeji modřiny a na oblečení krev. Všichni tři byli převezeni do nemocnice v Hebronu. Agentuře AP Ballál řekl, že byl přes noc zadržován na armádní základně a nucen spát pod mrazivou klimatizací. „Měl jsem nonstop zavázané oči. Celou noc jsem mrznul. Byla to místnost, nic jsem neviděl... Slyšel jsem hlasy vojáků, kteří se mi smáli,“ popsal.

Advokátka Lea Tsemelová, která trojici mužů zastupuje, uvedla, že se jim dostalo jen minimální péče po zranění, která při útoku utrpěli, a že k nim několik hodin po zadržení neměla přístup.

Ve výpovědi, kterou advokátce poskytl ještě ve vazbě, Ballál uvedl, že nejprve šel natáčet osadníky, kteří zaútočili na domy ve vesnici. Když se vrátil ke svému domu, objevil se jemu dobře známý osadník, který mu vyhrožoval už v minulosti, v doprovodu dvou vojáků. U vchodu do domu ho udeřil zezadu do hlavy a povalil na zem, načež ho kopal po celém těle a bil do hlavy a do obličeje, sdělil režisér.

Režisérova manželka Lamia Ballalová řekla, že se schovávala v domě s jejich třemi dětmi a slyšela manžela křičet, že umírá. Když se podívala z okna, uviděla tři muže v uniformách, jak jej bijí pažbami svých pušek, a dalšího člověka v civilu, který si všechno natáčel. „Samozřejmě, že po tom Oscarovi na nás přicházejí útočit ještě víc,“ podotkla.

Dokument zachycuje ničení rodného města režiséra

Film Žádná jiná země je natočený ve spolupráci izraelských a palestinských filmařů a sleduje aktivistu Básila Adru, který riskoval zatčení, aby zdokumentoval ničení svého rodného města na jižním okraji Západního břehu Jordánu, jež izraelští vojáci bourají a využívají jako vojenskou výcvikovou zónu.

Adra se poté seznámil s Abrahamem, který mu pomohl šířit jeho příběh. Film je do značné míry založen na záběrech z videokamer z Adrova osobního archivu. Snímek získal vedle Oscara řadu dalších mezinárodních cen, vyvolal ale i nenávistné reakce, například když starosta floridského Miami Beach navrhl ukončit nájemní smlouvu kinu, které jej promítalo.

Také Adra tvrdí, že po získání Oscara prudce přibylo útoků ze strany židovských osadníků a izraelských sil. „Nikdo nic nezmůže, aby ty pogromy zastavil, a vojáci jsou tu jen od toho, aby útoky usnadňovali a ještě jim napomáhali,“ prohlásil. „Žijeme v temné době, jak v Gaze, tak na celém Západním břehu… Nikdo to nezastaví,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěBrífink Senátu k veřejnému slyšení o bezpečnosti Ukrajiny, Evropy a Česka

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 5 hhodinami
Načítání...