Ruský útok na Ukrajinu

Rus Vladimir Lichutin musí zaplatit tři sta tisíc korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom Okresní soud v Teplicích. Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na dvacet měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině brzy uplynou dva roky. Válka rozdělila stovky tisíc rodin. Muži odešli bojovat a ženy s dětmi často zemi opustily. Je to i příběh Maximenkových, které Česká televize sleduje od začátku. Teď se krátce setkali doma na Ukrajině.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

Tři české organizace se rozhodly napodobit loňskou úspěšnou sbírku pro Ukrajinu, a to v době, kdy si Česko připomíná 55 let od vpádu sovětských vojsk do Československa. Organizátoři sbírky plánují za vybrané peníze pořídit zbraně i lékařský materiál pro zemi bránící se ruské agresi. Akci propaguje spot, který využívá analogii s událostmi starými 55 let – fiktivně se v něm ale Československo okupaci brání.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi pěti tisíc lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Čeští dobrovolníci, kteří působí na Ruskem napadené Ukrajině, mají na dosah velmi výkonného pomocníka. Pořádají sbírku na šestimístné obrněné auto Iveco, které chtějí využít hlavně při evakuaci zraněných vojáků. Vozidlo sice dobrovolníkům zatím nepatří, od dosavadního majitele ale už získali svolení začít s jeho úpravami.

Státní podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína zahájí v nejbližší době opravy tanků T-64, které patří ukrajinské armádě. Technika byla desítky let ve skladech, po modernizaci zamíří přímo do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Smlouva vychází z memoranda mezi VOP CZ a ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom z letošního února.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Ukrajina, která čelí ruské invazi, by měla v nejbližší době získat moderní radary Grande Master 200 z Francie. Po únorové návštěvě ukrajinského ministra obrany ve Francii začala kompletace systému, o který má kromě Ukrajiny zájem i Česká republika. Štáb ČT natáčel přímo v halách závodu, který radary vyrábí.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Lidé na Ukrajině výrazně vnímají podporu Čechů v souvislosti s ruskou agresí, řekl v rozhovoru s Michalem Kubalem v Kyjevě premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že velký ohlas měla například nedělní demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Ukrajina podle premiéra vnímá Česko jako velkého přítele, ale také jako zemi, která v pomoci patří mezi ty nejaktivnější na Západě. Hovořil také o další spolupráci mezi Českem a Ukrajinou – týká se i českých firem, které by mohly pomáhat s obnovou zničené země.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.