Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.
Ukrajinské ministerstvo obrany v posledních dnech informovalo, že se poblíž severní hranice země, v běloruské Gomelské oblasti, nacházejí tanky, dělostřelectvo, systémy protivzdušné obrany a ženijního vybavení. Ministerstvo proto vyzvalo odpovědné činitele v Minsku, aby „pod tlakem Moskvy nedělali tragické chyby pro vlastní zemi“ a stáhli vojska od ukrajinské státní hranice na vzdálenost „větší, než je dostřel běloruských systémů“.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko sice v úterý uvedl, že stráž nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale hrozba podle něj trvá. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.
Ministerstvo poukázalo také na to, že region, kde se shromáždily běloruské jednotky, byl blízko katastrofou zasažené jaderné elektrárny Černobyl, a uvedlo, že jakákoli vojenská cvičení, která se tam konají, představují „hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny“. Ministerstvo zahraničí poznamenalo, že v oblasti byli přítomni i někteří bývalí žoldnéři Wagnerovy skupiny.
Vzájemné obviňování Kyjeva a Minsku
„Varujeme, že v případě narušení státní hranice Ukrajiny Běloruskem přijme náš stát veškerá nezbytná opatření k uplatnění práva na sebeobranu garantovaného Chartou OSN. Veškerá soustředění vojsk, vojenská zařízení a zásobovací trasy v Bělorusku se tak stanou legitimním cílem ozbrojených sil Ukrajiny,“ dodalo ministerstvo. Kyjev současně zdůraznil, že neplánuje žádné nepřátelské akce proti běloruskému lidu.
Minsk v reakci podle serveru The Kyiv Independent uvedl, že ale Kyjev o stažení běloruských jednotek od hranic Minsk oficiálně nepožádal. „Od ukrajinské strany jsme v žádné podobě neobdrželi žádné oficiální žádosti,“ prohlásil 26. srpna mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz s tím, že o této zprávě ví z internetu. „Byli bychom vděční, kdyby nám někdo vysvětlil logiku takových prohlášení,“ podotkl.
Varování ze strany Ukrajiny přichází po dvou týdnech vyostřování rétoriky. Už dříve Lukašenko oznámil, že Bělorusko vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády. „Když jsme viděli jejich agresivní politiku, přesunuli jsme tam a v určitých místech tak, jak by to bylo v případě války, obrany, rozmístili naše vojáky podél celé hranice,“ prohlásil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko podle státní agentury BelTA. Mělo jít o reakci na to, že Ukrajina podle Minsku rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků.
Analytici: Kreml chce odvést pozornost
Vzkazy Ukrajiny a Běloruska přichází v době, kdy Rusko pohrozilo silnou reakcí na ukrajinskou ofenzivu v Kursku. Podle analýzy Atlantic Council má nyní Kreml velmi konkrétní cíl. Vladimir Putin podle něj doufá, že vytvořením potenciální běloruské hrozby podél ukrajinské severní hranice může přimět Kyjev, aby odklonil jednotky od invaze do ruského Kurského regionu a zmírnil tlak na ruskou armádu.
„Odvážná přeshraniční ofenziva Ukrajiny, která probíhá již čtvrtý týden, úspěšně odhaluje limity Putinovy kdysi chvályhodné vojenské mašinérie,“ podotýká analýza s tím, že pověst ruské armády utrpěla už v prvních dvou letech invaze, a to kvůli řadě neúspěchů na bojišti.
Hovoří rovněž o tom, že snahy o přímé vojenské zapojení Běloruska by mohly skončit katastrofou. „Pozice Lukašenka v zemi je dost nejistá i bez zapojení do války,“ píší autoři analýzy s tím, že také běloruská společnost, ačkoliv v ní zůstává silné proruské cítění, není nakloněna imperiálním ambicím. „Naopak, mnoho Bělorusů cítí solidaritu se svými ukrajinskými sousedy a uznává, že znovuobnovený ruský imperialismus představuje podobnou hrozbu pro jejich vlastní zemi.“
Analytik: Bělorusko je vazalem a odpalovací základnou Ruska
Podobně to vidí ve své analýze Americký Institut pro studium války (ISW), který uvedl, že současné „běloruské posilování vojenských jednotek podél ukrajinských hranic má pravděpodobně za cíl upoutat ukrajinské síly podél širší frontové linie“. Běloruské síly podle analýzy nejspíše Ukrajinu nenapadnou, neboť Lukašenko nechce vojenským zapojením své země do války riskovat zvýšení nespokojenosti běloruských občanů a oslabení svého režimu před blížícími se „volbami“, které se v Bělorusku mají konat v únoru 2025.
Lukašenko si pravděpodobně přeje udržet kontrolu nad náladou veřejnosti a také si zajistit podporu armády, aby mohl v souvislosti s volbami potlačit případné protesty, jak to udělal na konci roku 2020, napsal ISW.
Také podle analytika londýnského think-tanku Chatham House Mathieua Bouleguea, vpád do Kurské oblasti uvedl Rusko do rozpaků a snaží se odvrátit pozornost. „To, co zatím vidíme, je, že ruské síly zahajují protiútoky z území Běloruska jako odvedení pozornosti od invaze do Kurské oblasti,“ řekl al-Džazíře.
„Ale pochybuji, že Bělorusko pošle své vlastní vojáky do války,“ dodal s tím, že Lukašenkův režim je pro Kreml sice vazalským státem, „ale pro Rusko je cennější, když si ho ponechá jako odpalovací základnu pro vojenské operace, než aby ho zapojilo do války,“ řekl Boulegue.
Minsk nemá dost sil
Také analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting na síti X napsal, že i když je klíčové zůstat v souvislosti s Běloruskem ostražitý, je nepravděpodobné, že by Bělorusko „v této fázi“ sledovalo nějakou útočnou akci proti Ukrajině. Lukašenkovy ozbrojené síly by podle něj „vyžadovaly výrazné navýšení sil, tedy mobilizaci, k tomu, aby mohly vést jakoukoliv útočnou operaci“. Dodal, že letošní cvičení u hranic vedená Běloruskem byla podobná jako v roce 2023, ačkoli rozmístění sil v Gomelské oblasti, kterou Rusko použilo k útoku na Kyjev v roce 2022, bylo podle něj „zvláště znepokojivé“.
„Ukrajina navíc silně opevnila a zaminovala mnoho oblastí podél své hranice s Běloruskem, což znamená, že jakýkoli útok by k úspěchu vyžadoval ohromné množství síly. Minsk v současné době nemá schopnosti takové síly shromáždit,“ napsal na sociální síti X.
Vztahy Ukrajiny a Běloruska se významně zhoršily od února 2022. Obě země sice zachovávají diplomatické vztahy, ale praktické spojení bylo omezeno na nejnižší možnou míru. Ukrajinští a běloruští velvyslanci byli z obou zemí odvoláni. Diplomatické vztahy však stále udržují, a to zejména proto, že Moskva a Kyjev využívají kanál v Minsku k výměně nót a předávání právních a konzulárních dokumentů.
Bělorusko je také jednou z mála cest, po kterých se Ukrajinci z okupovaných území mohou dostat na území kontrolovaná ukrajinskou vládou. Přítomnost ukrajinských diplomatů na běloruské půdě je též signálem pro Minsk, že se Kyjev neuchýlí k vojenskému zásahu proti Bělorusku.
Vztah z rozumu
Bělorusko naopak udržuje úzké vztahy Ruskem od jeho nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Lukašenko však dlouhodobě lavíruje mezi Moskvou a Západem. Vztah Lukašenka s Putinem bývá často označován za „vztah z rozumu,“ protože ačkoliv mezi nimi panuje určitá osobní averze, jsou nuceni spolupracovat.
Podle serveru Politico se Lukašenko naplno přiklonil na stranu Moskvy poté, co mu Kreml pomohl potlačit masivní protesty po zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020, v nichž podle podle oficiálních výsledků získal osmdesát procent hlasů. Většina pozorovatelů se však shodla na vítězství opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské. Lukašenko však ani po mohutných protestech porážku neuznal a protesty krvavě potlačil. „Bez Putinovy podpory by Lukašenko zřejmě už nebyl u moci,“ poznamenal v minulosti list Foreign Policy.
Běloruský vůdce v únoru 2022 povolil ruským vojskům přejít z Běloruska na Ukrajinu, ale ruské jednotky se nakonec z této oblasti stáhly. V březnu 2022, brzy poté, co Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Bělorusko evakuovalo své velvyslanectví v Kyjevě jako projev podpory Moskvě. Minsk rovněž povolil Rusku rozmístit jaderné zbraně na svém území.
Loni Lukašenko podle serveru Politico na schůzce se šéfy bezpečnostních agentur řekl, že „jediná chyba, kterou jsme pravděpodobně udělali, je, že jsme tento problém nevyřešili v letech 2014 až 2015, kdy Ukrajina neměla armádu. Chtěli jsme to vyřešit v klidu. Tento čas však využili k rozvoji bojeschopných ozbrojených sil,“ uvedl s odkazem na ruskou nelegální anexi Krymu a rozpoutání války na Donbase v roce 2014. Podle serveru tak plně přijal svou roli loutky ruského vůdce Putina.
Přesto se Lukašenko až dosud vyhýbal přímému zapojení do vojenského konfliktu s Ukrajinou. O víkendu také běloruský vůdce poblahopřál Ukrajině ke Dni nezávislosti a popřál obyvatelům „klidné nebe, občanskou shodu, prosperitu pro jejich štědrou zemi a rodinnou jednotu“.
Lukašenko: Dostávám návrhy, abych se odvrátil od Ruska
V minulých dnech běloruský diktátor také prohlásil, že dostává návrhy, aby se odvrátil od Ruska a postavil se na stranu Ukrajiny. „Dostáváme (návrhy) ze všech stran: ‚Ustupte odsud, osvoboďte tamto‘ nebo: ‚Vzdejte to s Ruskem, otočte se k němu zády. Bojujte na straně Ukrajiny a přiveďte jednotky NATO na hranici u Smolenska‘ (ruské město nedaleko běloruských hranic, pozn. red.). Ze všech stran dostávám návrhy, které z 99 procent nemůžeme přijmout,“ uvedl Lukašenko podle serveru Ukrajinska Pravda.
Běloruský vůdce neupřesnil, kdo mu zmíněné návrhy učinil, ani neuvedl žádné další podrobnosti, pouze zmínil, že Bělorusové žijí „v extrémně těžkých časech“. „Nemluvím o tom, že je na jihu válka, ale o tom, co proti nám tito šílenci na Západě připravují. Musíme to mít na paměti. V této situaci potřebujeme převést zemi ze Západu na Východ. Děkujeme Bohu, daří se nám to, ale je to dřina,“ prohlásil Lukašenko.
Nad jeho územím také stále přelétávají jak ukrajinské, tak ruské drony. Monitorovací skupina Belaruski Hajun tvrdí, že v noci z 26. na 27. srpna vletělo na území Běloruska nejméně šest ruských bezpilotních letounů Šáhed a že stíhací běloruské letouny byly ve vzduchu celou noc. V létě 2024 byly na území Běloruska opakovaně spatřeny také ruské sebevražedné drony, běloruské úřady narušení vzdušného prostoru nekomentovaly. Lukašenko naopak označil za provokaci, když vzdušný prostor v srpnu narušilo asi deset ukrajinských dronů směřujících do Ruska.
