Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.
„Potřebujeme posílit konflikt mezi Zalužným a Zelenským dle vzoru ‚hodlá ho vyhodit‘,“ objevilo se v jednom z interních kremelských dokumentů, tvrdí WP.
Administrativa ruského vůdce Vladimira Putina nařídila skupině politických stratégů, aby pomocí sociálních médií a falešných zpravodajských článků prosazovali myšlenku, že Zelenskij „je hysterický a slabý“.
Hlavním organizátorem kampaně se stal Sergej Kirijenko, první náměstek šéfa ruské prezidentské administrativy a Putinův blízký spolupracovník. Ten v lednu 2023 pověřil skupinu ruských úředníků a politických činitelů, aby zajistili přítomnost ruské dezinformační kampaně na ukrajinských sociálních sítích.
Ukrajinská a evropská větev
Kampaň byla rozdělena na dvě skupiny: jedna se zaměřovala na destabilizaci Ukrajiny zevnitř a vedl ji Kirijenkův blízký zástupce Alexandr Charičev, známý jako „fixer“ pro svou roli při řízení výsledků ruských voleb ve prospěch Kremlu. Druhou „evropskou“ propagandistickou skupinu zaměřenou na podkopávání podpory Ukrajiny na Západě, zejména ve Francii a Německu, vedla Taťjana Matvejevová, vedoucí kremelského oddělení pro rozvoj informačních a komunikačních technologií.
Na schůzce 16. ledna 2023 Kirijenko stanovil čtyři klíčové cíle pro ukrajinský propagandistický tým: zdiskreditovat kyjevské vojenské a politické vedení, rozdělit ukrajinskou elitu, demoralizovat ukrajinské vojáky a dezorientovat ukrajinské obyvatelstvo.
Za úspěch se označilo „snížení důvěry veřejnosti v klíčové spolupracovníky Zelenského, ukrajinskou vládu a velení ozbrojených sil Ukrajiny“ a zvýšení přesvědčení ukrajinského obyvatelstva, že elita země pracuje pouze ve svůj prospěch. Známkou úspěchu by byl i „nárůst počtu odvolaných členů vlády“. Ukrajinské válečné ztráty měly být zveličovány, uvádí se v dokumentech.
Začátkem března desítky najatých trollů vypouštěly na ukrajinských sociálních sítích více než 1300 textů a 37 tisíc komentářů týdně. Záznamy, které má WP k dispozici, ukazují, že zaměstnanci trollích farem si za napsání 100 komentářů denně vydělali 60 tisíc rublů (15 220 korun) měsíčně.
Metody dezinformace
Jako nejefektivnější způsob proniknutí do ukrajinského mediálního prostoru stratégové určili vytvoření „sítě kanálů na Telegramu v kombinaci s Twitterem a Facebookem/Instagramem“ a upozornili, že počet uživatelů Telegramu na Ukrajině vzrostl v roce 2022 o 600 procent. Po invazi Zelenského vláda vytvořila jediný zdroj televizního zpravodajství, ale Ukrajinci se od tohoto programu odklonili s tím, že o detailech bojů na Ukrajině informovali nedostatečně, napsal WP.
„Telegram se stal nejdůležitějším zdrojem zpráv, dokonce důležitějším než hlavní média,“ uvedl vysoký evropský bezpečnostní činitel. „Je nemožné ho zablokovat,“ dodal.
Moskevští stratégové zdůraznili, že je třeba se vyhnout zjevné proruské propagandě, aby se vybudovala důvěra publika. „Je jasné, že nemůžeme používat naše staré prostředky,“ napsal 5. dubna jeden ze stratégů po schůzce v Kremlu.
Příklady ruských dezinformací
Podle WP byl jedním z příkladů ruské manipulace příspěvek na Facebooku, který tvrdil, že rodina padlého ukrajinského vojáka nedostala od státu žádnou pomoc. Tento post získal více než dva miliony zobrazení. V prvním květnovém týdnu 2023 kremelští stratégové přidali na Facebooku fake news, že „Valerij Zalužnyj se může stát příštím prezidentem Ukrajiny“. Tento příspěvek získal 4,3 milionu zhlédnutí.
Kreml poté vydal příkaz k vytvoření podobných „dodatečných realit“ – termín používaný ruskými představiteli pro falešné zprávy – včetně příspěvků na sociálních sítích, že západní představitelé hledají náhradu za Zelenského a že Zalužnyj hodlá zastavit protiofenzivu.
Meta, mateřská společnost Facebooku, v prohlášení s odkazem na ruské příspěvky o Zalužném a údajné nedostatečné státní pomoci pro padlého vojáka uvedla, že od roku 2022 „monitoruje a blokuje účty, stránky a webové stránky provozované touto kampaní“, „včetně těchto dvou stránek, které náš bezpečnostní tým rychle odhalil a deaktivoval“.
Syrský v hledáčku dezinformací
Centrum pro boj s dezinformacemi (CBD) společně s kybernetickým oddělením Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) odhalilo ruskou dezinformační kampaň s cílem zdiskreditovat vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského. Rusové šíří podvrhy o situaci na frontě a o vrchním veliteli s cílem ovlivnit armádu, informoval 20. února 2024 server New Voice of Ukraine.
Vláda vyzvala Ukrajince, aby získávali informace z oficiálních zdrojů. CBD rovněž sdílelo oficiální telegramový kanál vrchního velitele ozbrojených sil Syrského.
Výsledek kampaně
Většina zpráv stratégů pro jejich nadřízené se soustředila na objem vytvořeného obsahu a celkový počet zobrazení, ale za prvních pět měsíců nabídli jen málo důkazů o tom, že toto úsilí mělo na Ukrajince nějaký dopad. Průzkumy prováděné Kremlem ukázaly, že důvěra v Zelenského zůstává trvale vysoká – od února do června prezidentovi důvěřovalo 68 až 73,3 procenta Ukrajinců.
V srpnu však podle kremelských průzkumů tato míra klesla na 65,4 procenta. Přesnost těchto průzkumů není možné posoudit a není jasné, jak je Rusové na Ukrajině provádějí. Červencový průzkum kyjevského Razumkovova centra ukázal důvěru v Zelenského na 81 procent. Poslední průzkum, který centrum zveřejnilo 8. února, ukázal, že důvěra v Zelenského klesla na 69 procent.
Ukrajinská společnost však podle průzkumů veřejného mínění zůstala od začátku plnohodnotné ruské invaze dosud pozoruhodně jednotná a úředníci v Moskvě, jak vyplývá z dokumentů, někdy vyjadřovali frustraci z toho, že se jim nedaří Zelenského pověst podkopat. Jeden z nich si postěžoval, že ukrajinský prezident je jako Brad Pitt, světová hvězda s image, kterou nelze pošpinit.
Evropská větev
Taktika v evropské kampani zahrnovala klonování a přivlastňování si mediálních a vládních webových stránek, jako jsou stránky deníku Le Monde a francouzského ministerstva zahraničí. Následně mělo dojít k umístění falešného obsahu očerňujícího ukrajinskou vládu v rámci operace, kterou představitelé Evropské unie nazvali Doppelgänger. Její součástí bylo také vytváření falešných účtů významných osobností, včetně německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, na sociální síti X – dříve Twitter.
Poté, co falešný účet Baerbockové v září prohlásil, že „válka na Ukrajině skončí do tří měsíců“, zahájily německé úřady vyšetřování a našly více než 50 tisíc falešných uživatelských účtů koordinujících proruskou propagandu, včetně těch, které tento tweet propagovaly. Úřady se domnívají, že tyto falešné účty byly rozšířením kampaně Doppelgänger, uvedl Der Spiegel.
Operace Doppelgänger byla poprvé odhalena společností Meta v září 2022 a poté francouzskými úřady v létě 2023 a byla spojena s falešnou zpravodajskou stránkou Reliable Recent News s vazbami na dvě ruské společnosti, Social Design Agency a Structura National Technologies.
Kremelské dokumenty ukazují, že šéfové společností Social Design Agency a Structura National Technologies – Ilja Gambašidze a Nikolaj Tupikin – pracovali přímo s Kirijenkem a další kremelskou úřednicí Sofií Zacharovovou, která koordinovala úsilí v Evropě a na Ukrajině.
