Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.
Uprchlíci z Ukrajiny by si mohli podle vládní předlohy prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2025. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání nebo na pracovní trh. Postup prodloužení ochrany by byl prakticky stejný jako letos.
Změna zbraňové legislativy přinese podle ministerstva vnitra digitalizaci a zrušení zbytečného papírování pro legální držitele zbraní. Zákon zavádí také další kategorii zbraní a zjednodušuje strukturu zbrojních průkazů a licencí.
Liniový zákon zřejmě čeká celková úprava tak, že se bude vztahovat na strategické investice. Zahrnout má rovněž dobíjecí a vodíkové čerpací stanice. Předloha má navíc zamezit podávání odvolání proti povolení stavby podle tohoto zákona bez uvedení konkrétních důvodů.
Černochová: Cena za životní cyklus CV90 se odhaduje na sto miliard
Poslanci dopoledne projednávali také písemné interpelace na členy vlády. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při nich poslancům řekla, že cena za životní cyklus pásových bojových vozidel pěchoty CV90 se nyní odhaduje na zhruba sto miliard korun. Servisní smlouvu chce ministerstvo podle ní uzavřít s českým dodavatelem tak, aby byl servis poskytován v Česku. Podepsána bude nejpozději do doby dodání prvního vozidla, uvedla.
„Životní cyklus se počítá na 30 let. V tuto chvíli nikdo pořádně neví tu cenu, je velmi těžké ji predikovat. Ale za těch třicet let, předpokládáme, to bude něco kolem sto miliard korun. Tak to prostě je odhad mých kolegů,“ odpověděla Černochová na jeden z dotazů poslance ANO Pavla Růžičky.
Vláda schválila nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun v květnu. Česko je pořídí formou mezivládní dohody ze Švédska. Armáda původně chtěla 210 strojů za 51,7 miliardy korun. Kvůli rostoucím cenám techniky se ale ministerstvo rozhodlo využít opce a pořídit už nyní i dalších 36 strojů, čímž podle Černochové klesla jednotková cena za jeden vůz.
Smlouvou na nákup vozidel CV90 se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Firma Defence Export jej požádala o to, aby vydal zákaz plnění dohody, protože resort vozidla nenakoupil na základě zadávacího řízení. „Nemáme důvod k pozastavení realizace smluvních ujednání, všechno běží podle toho, jak byla smlouva uzavřena. Budeme respektovat rozhodnutí ÚOHS, až nám nějaké přijde,“ řekla ministryně.
Fiala chce ambasádu v Jeruzalémě
Přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma chce premiér Petr Fiala (ODS) uskutečnit v řádu měsíců. Pokládá to za důležitý symbolický krok navzdory komplikacím, které s sebou nese. Výhrady k tomuto záměru má ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Premiér během interpelací ve sněmovně uvedl, že s Lipavským není ve sporu. Reagoval tak na dotaz poslance ANO Milana Ferance, v jakém časovém horizontu chce vláda o přemístění ambasády rozhodnout.
„Alespoň se pokusit o tento symbolický krok je správná cesta. V řádu měsíců bychom to mohli dovést do úspěšného výsledku,“ uvedl ministerský předseda. Podle něj je třeba zohlednit všechny aspekty včetně bezpečnostních, avšak po víkendových teroristických útocích palestinského hnutí Hamás na Izrael je třeba přesunutí urychlit a Izrael tak jednoznačně podpořit.
Premiér uznal, že by bylo ideální, pokud by se k přesunutí svých zastupitelských úřadů do Jeruzaléma rozhodlo více zemí najednou. „Je důležité, aby se zvolil ten správný okamžik,“ řekl Fiala. Teoreticky by podle něj šlo hned označit za velvyslanectví úřadovnu, kterou česká ambasáda v Izraeli už v Jeruzalémě má. „Mohli bychom přišroubovat cedulku, ale tak se to v mezinárodní politice nedělá,“ dodal Fiala, čímž reagoval na úterní výzvu svého předchůdce a předsedy ANO Andreje Babiše.
Projekt VW na výstavbu v Polsku neohrožuje podle Fialy gigafactory v Plzni
Projekt automobilky Volkswagen, která chce v Polsku s belgickou skupinou Umicore postavit závod na výrobu komponent baterií pro elektromobily, neohrožuje projekt takzvané gigafactory, tedy továrny na baterie pro elektromobily, která by mohla vzniknout v Líních u Plzně. Řekl to Fiala v odpovědi na dotaz poslankyně ANO Moniky Oborné. Od premiéra chtěla vědět, zda výstavbou továrny v Polsku nepadne projekt v tuzemsku. Závod v Polsku na výrobu katodového aktivního materiálu má postavit podnik IONWAY, který je společným podnikem obou uvedených korporací.
„To, co se má stavět v Polsku, to není žádná gigafactory. A skutečně mohu říct, že tento projekt žádným způsobem neohrožuje projekt gigafactory v Plzni-Líně. A dokonce bych řekl, že pokud se Volkswagen rozhodne stavět novou gigafactory v Evropě, tak to bude v České republice,“ reagoval Fiala.
Jednání o gigafactory podle premiéra pokračuje, a to jak s firmou Volkswagen, tak se všemi zúčastněnými stranami včetně krajů, obcí nebo spolků. „Nesoustředíme se jenom na tento projekt. Rozpracováváme i další možnosti dalších investorů na výrobu baterií v České republice,“ uvedl premiér. Podotkl, že projekt VW by byl největší soukromou strategickou investicí v historii Česka, a proto na něm vláda tak intenzivně pracuje.
Řekl také, že se připravuje další jednání se zástupci koncernu VW. Vláda podle něj současně jedná i o dalších podobných projektech s jinými investory. Zdůraznil, že vláda potřebuje znát rozhodnutí německé automobilky v dohledné době. „Pokud by to tak nebylo, tak by se Česká republika skutečně musela začít soustředit na jiné projekty,“ dodal.
Odškodné kvůli zásahu na Úřadu vlády
Fiala odpověděl také na dotaz poslance SPD Karla Sládečka, který chtěl vědět, kdo nese odpovědnost za odškodnění v kauze zásahu na Úřadu vlády. Tuto částku poslanec vyčíslil na 231 milionů korun. „Mezinárodní ostuda, pár podmíněných trestů, ale hlavně desítky milionů korun za nasazení policejní techniky a 231 milionů za náhradu škody,“ prohlásil Sládeček.
„Z hlediska nároků na odškodnění ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci lze konstatovat, že v návaznosti na průběh a výsledek trestního řízení byly v některých těchto věcech již nároky na úhradu škody u ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněny a byly také projednány, přičemž zmíněný úřad mimosoudně vyplatil 880 tisíc korun. V některých z mimosoudně projednávaných věcí se žadatelé obrátili se svým tvrzením s tímto nárokem na soudy, které v případě, že již ty soudní procesy byly ukončeny, tak přiznaly jako odškodnění dalších zhruba jeden milion 800 tisíc korun,“ řekl premiér.
