Izrael evakuuje neklidný sever. Vpád do Gazy může otevřít druhou frontu s Hizballáhem

Nahrávám video
Zpravodaj Borek o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

„Islamisté z Hamásu mohou počítat s tím, že v situaci, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze, by Hizballáh napojený na Írán spustil novou frontu na severu. Pro židovský stát je to velmi mučivé. Musí počítat s tím, že v Gaze jeho vojáky čekají a jsou zalezlí v bunkrech, které budou používat proti invazním silám, ale zároveň možná na severu Hizballáh a jeho íránští protektoři s tím počítají. Tím pádem by Izrael rozptýlili na dvou frontách,“ uvedl zpravodaj Borek.

Nebezpečí útoku Hizballáhu z libanonského území přitom stále hrozí. Izraelská armáda o plánu rozsáhlé evakuace informovala starosty obcí na severu. Už o víkendu přitom vyhlásila u hranice s Libanonem čtyřkilometrovou zónu nepřístupnou civilistům.

Izraelské ministerstvo obrany v pondělním oznámení o evakuaci 28 obcí na severu země rovněž uvedlo, že obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. „Bavíme se o tisících lidí. V tuto chvíli je v Izraeli vnitřně vysídleno asi sto tisíc obyvatel. Většina z nich pochází z jihu země, třeba ze Sderotu nebo Aškelonu. Na severu je během posledního týdne také znatelný pohyb lidí pryč, zejména v příhraničním pásmu,“ popsal situaci zpravodaj.

Pohraničních incidentů přibývá

Podle něj je místní neklidná situace nicméně výrazně odlišná od té na jihu. „Na severu neprobíhají obrovské raketové salvy. Jedná se tam spíše o sporadické útoky. Například předevčírem byl ve vesnici Shtula zabit izraelský civilista, když na něho kdosi z libanonského území vypálil protitankovou střelu,“ podotkl Borek.

Počet incidentů v severním pohraničí nicméně narůstá. V noci na úterý izraelské síly chytily při činu skupinu čtyř ozbrojenců, kteří se z Libanonu pokoušeli dostat k hraničnímu plotu. V posledním týdnu také dopadlo na obě strany pomezí několik raket při vzájemném ostřelování izraelské armády a ozbrojenců z Hizballáhu.

Během konfliktů zemřelo na obou stranách několik lidí, a to včetně kameramana agentury Reuters Íssáma Abdalláha na libanonském území. Americká televize CNN ve své analýze uvedla, že novináři na sobě měli vesty s označením, že patří k médiím. „Při znalosti toho, co se dělo na severu v posledních patnácti letech, tak je to obrovská eskalace. Severní hranice bývala velice klidná, nikdy ale úplně nebyla hranicí míru,“ dodal Borek.

Pohřeb zabitého novináře agentury Reuters
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Z některých vesnic lze vidět pozice Hizballáhu

Podle britského zpravodajského webu BBC je několik pohraničních obcí již více než ze tří čtvrtin prázdných. Jejich obyvatelé přitom uvedli, že rodiny nečekaly na příkaz úřadů, sbalily si věci a odvezly své děti do bezpečí. V mnoha případech jsou nyní v sídlech pouze vojáci nebo příslušníci místních bezpečnostních sborů, kteří zůstali, aby armádě pomohli.

Izraelská armáda totiž minulý týden rozmístila podél severního pohraničí desítky tisíc vojáků. Některé z obcí se přitom nachází tak blízko hranic, že z nich lze vidět pozorovací stanoviště Hizballáhu na druhé straně.

Atmosféru, která v obcích na severu země panuje, popsal rovněž britský list The Guardian s tím, že například v nejsevernějším izraelském městě Metula během pondělního odpoledne panoval klid. Většina jeho obyvatel naložila své věci i domácí mazlíčky do aut, aby odjeli pryč mimo dosah raketové palby.

„Hamás může poslat tisíc mužů, Hizballáh deset tisíc“

Ulice byly téměř liduprázdné i v obci Qiryat Shemona, která se nachází zhruba devět kilometrů od hranice. Řada civilistů s velkými kufry čekala na zdejším hlavním autobusovém nádraží, aby nastoupila do autobusů, které odjely do města Tiberias.

„Nebojíme se raket, ale pozemních bojů. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Pokud přijde Hizballáh, bude to mnohem horší než Hamás. Ten může poslat tisíc mužů, ale Hizballáh jich může poslat deset tisíc,“ citoval The Guardian jednoho z místních obyvatel.

Deník popsal i příběh 62leté Denise Lily Geverové, která v příhraniční obci Bar'am strávila zhruba čtvrtstoletí svého života. Nyní však bydlí v tiberiaském hotelu. „Nemyslím si, že bych se někdy vrátila domů. Na severu jsou lidé, kteří mi chtějí udělat to, co udělali lidem na jihu. Věděla jsem, že máme nepřátele, ale nemyslela jsem si, že bych udělala něco takového,“ podotkla Geverová.

Výzbroj a zkušenosti Hizballáhu

Islamistické hnutí, které sídlí v jižním Libanonu, je podle Borka dobře vyzbrojené a má ve svém arzenálu násobně více raket než Hamás. Zahrnuje i sofistikovanější nebo řízené střely. Bojovníci islamistické organizace mají rovněž větší bojové zkušenosti, jednotky Hizballáhu totiž prošly boji v Sýrii nebo Libanonu.

„Druhá fronta se zatím ozývá jen sporadicky. Její potencionál je ale možná více destruktivní než ta jižní fronta. Kdyby severní úsek fronty ožil, bavíme se o regionální blízkovýchodní válce,“ uzavřel Borek.

Izraelská vláda si riziko útoku Hizballáhu uvědomuje, konflikt na severu si ale nepřeje. „Pokud si Hizballáh zvolí cestu války, zaplatí velmi vysokou a těžkou cenu. Pokud se ale ovládne, budeme to respektovat a ponecháme situaci takovou, jaká je,“ řekl v neděli izraelský ministr obrany Joav Gallant.

Teherán dříve uvedl, že Írán prostřednictvím svých spojenců vyslal Izraeli signál, že „pokud nepřestanou se svými zvěrstvy v Gaze, nemůže jednoduše zůstat pozorovatelem“. V úterý vyzval tamní nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí židovský stát k zastavení bombardování Pásma Gazy.

Pokud podle něj Izrael bude pokračovat v „páchání zločinů“ v Gaze, nikdo nebude moci zastavit muslimy a hnutí odporu proti Izraeli v dalších částech světa.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí
Zdroj: Reuters

Německo varovalo Hizballáh i Írán

Německý kancléř Olaf Scholz po úterním jednání s jordánským králem Abdalláhem II. varoval Hizballáh s Íránem před zapojením do střetu mezi Izraelem a Hamásem. „Výslovně znovu varuji Hizballáh a Írán před zásahem do tohoto konfliktu,“ prohlásil s tím, že Německo stojí neochvějně na straně Izraele, který má právo bránit se a chránit své obyvatele. 

Jordánský král řekl, že odsuzuje vraždění na obou stranách. „Musíme tuto válku zastavit a zabránit tak obětem, ať už jsou jakéhokoli vyznání a jakékoli národnosti,“ prohlásil Abdalláh II.

Izrael se podle médií připravuje vyslat vojáky do Pásma Gazy v reakci na Hamás, který 7. října odtamtud zaútočil na židovský stát. Zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, a to většinou civilistů. Odvetné izraelské útoky v Pásmu Gazy si od začátku nynějšího konfliktu údajně vyžádaly přes 2800 palestinských obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...