Izrael evakuuje neklidný sever. Vpád do Gazy může otevřít druhou frontu s Hizballáhem

14 minut
Zpravodaj Borek o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

„Islamisté z Hamásu mohou počítat s tím, že v situaci, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze, by Hizballáh napojený na Írán spustil novou frontu na severu. Pro židovský stát je to velmi mučivé. Musí počítat s tím, že v Gaze jeho vojáky čekají a jsou zalezlí v bunkrech, které budou používat proti invazním silám, ale zároveň možná na severu Hizballáh a jeho íránští protektoři s tím počítají. Tím pádem by Izrael rozptýlili na dvou frontách,“ uvedl zpravodaj Borek.

Nebezpečí útoku Hizballáhu z libanonského území přitom stále hrozí. Izraelská armáda o plánu rozsáhlé evakuace informovala starosty obcí na severu. Už o víkendu přitom vyhlásila u hranice s Libanonem čtyřkilometrovou zónu nepřístupnou civilistům.

Izraelské ministerstvo obrany v pondělním oznámení o evakuaci 28 obcí na severu země rovněž uvedlo, že obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. „Bavíme se o tisících lidí. V tuto chvíli je v Izraeli vnitřně vysídleno asi sto tisíc obyvatel. Většina z nich pochází z jihu země, třeba ze Sderotu nebo Aškelonu. Na severu je během posledního týdne také znatelný pohyb lidí pryč, zejména v příhraničním pásmu,“ popsal situaci zpravodaj.

Pohraničních incidentů přibývá

Podle něj je místní neklidná situace nicméně výrazně odlišná od té na jihu. „Na severu neprobíhají obrovské raketové salvy. Jedná se tam spíše o sporadické útoky. Například předevčírem byl ve vesnici Shtula zabit izraelský civilista, když na něho kdosi z libanonského území vypálil protitankovou střelu,“ podotkl Borek.

Počet incidentů v severním pohraničí nicméně narůstá. V noci na úterý izraelské síly chytily při činu skupinu čtyř ozbrojenců, kteří se z Libanonu pokoušeli dostat k hraničnímu plotu. V posledním týdnu také dopadlo na obě strany pomezí několik raket při vzájemném ostřelování izraelské armády a ozbrojenců z Hizballáhu.

Během konfliktů zemřelo na obou stranách několik lidí, a to včetně kameramana agentury Reuters Íssáma Abdalláha na libanonském území. Americká televize CNN ve své analýze uvedla, že novináři na sobě měli vesty s označením, že patří k médiím. „Při znalosti toho, co se dělo na severu v posledních patnácti letech, tak je to obrovská eskalace. Severní hranice bývala velice klidná, nikdy ale úplně nebyla hranicí míru,“ dodal Borek.

Pohřeb zabitého novináře agentury Reuters
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Z některých vesnic lze vidět pozice Hizballáhu

Podle britského zpravodajského webu BBC je několik pohraničních obcí již více než ze tří čtvrtin prázdných. Jejich obyvatelé přitom uvedli, že rodiny nečekaly na příkaz úřadů, sbalily si věci a odvezly své děti do bezpečí. V mnoha případech jsou nyní v sídlech pouze vojáci nebo příslušníci místních bezpečnostních sborů, kteří zůstali, aby armádě pomohli.

Izraelská armáda totiž minulý týden rozmístila podél severního pohraničí desítky tisíc vojáků. Některé z obcí se přitom nachází tak blízko hranic, že z nich lze vidět pozorovací stanoviště Hizballáhu na druhé straně.

Atmosféru, která v obcích na severu země panuje, popsal rovněž britský list The Guardian s tím, že například v nejsevernějším izraelském městě Metula během pondělního odpoledne panoval klid. Většina jeho obyvatel naložila své věci i domácí mazlíčky do aut, aby odjeli pryč mimo dosah raketové palby.

„Hamás může poslat tisíc mužů, Hizballáh deset tisíc“

Ulice byly téměř liduprázdné i v obci Qiryat Shemona, která se nachází zhruba devět kilometrů od hranice. Řada civilistů s velkými kufry čekala na zdejším hlavním autobusovém nádraží, aby nastoupila do autobusů, které odjely do města Tiberias.

„Nebojíme se raket, ale pozemních bojů. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Pokud přijde Hizballáh, bude to mnohem horší než Hamás. Ten může poslat tisíc mužů, ale Hizballáh jich může poslat deset tisíc,“ citoval The Guardian jednoho z místních obyvatel.

Deník popsal i příběh 62leté Denise Lily Geverové, která v příhraniční obci Bar'am strávila zhruba čtvrtstoletí svého života. Nyní však bydlí v tiberiaském hotelu. „Nemyslím si, že bych se někdy vrátila domů. Na severu jsou lidé, kteří mi chtějí udělat to, co udělali lidem na jihu. Věděla jsem, že máme nepřátele, ale nemyslela jsem si, že bych udělala něco takového,“ podotkla Geverová.

Výzbroj a zkušenosti Hizballáhu

Islamistické hnutí, které sídlí v jižním Libanonu, je podle Borka dobře vyzbrojené a má ve svém arzenálu násobně více raket než Hamás. Zahrnuje i sofistikovanější nebo řízené střely. Bojovníci islamistické organizace mají rovněž větší bojové zkušenosti, jednotky Hizballáhu totiž prošly boji v Sýrii nebo Libanonu.

„Druhá fronta se zatím ozývá jen sporadicky. Její potencionál je ale možná více destruktivní než ta jižní fronta. Kdyby severní úsek fronty ožil, bavíme se o regionální blízkovýchodní válce,“ uzavřel Borek.

Izraelská vláda si riziko útoku Hizballáhu uvědomuje, konflikt na severu si ale nepřeje. „Pokud si Hizballáh zvolí cestu války, zaplatí velmi vysokou a těžkou cenu. Pokud se ale ovládne, budeme to respektovat a ponecháme situaci takovou, jaká je,“ řekl v neděli izraelský ministr obrany Joav Gallant.

Teherán dříve uvedl, že Írán prostřednictvím svých spojenců vyslal Izraeli signál, že „pokud nepřestanou se svými zvěrstvy v Gaze, nemůže jednoduše zůstat pozorovatelem“. V úterý vyzval tamní nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí židovský stát k zastavení bombardování Pásma Gazy.

Pokud podle něj Izrael bude pokračovat v „páchání zločinů“ v Gaze, nikdo nebude moci zastavit muslimy a hnutí odporu proti Izraeli v dalších částech světa.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí
Zdroj: Reuters

Německo varovalo Hizballáh i Írán

Německý kancléř Olaf Scholz po úterním jednání s jordánským králem Abdalláhem II. varoval Hizballáh s Íránem před zapojením do střetu mezi Izraelem a Hamásem. „Výslovně znovu varuji Hizballáh a Írán před zásahem do tohoto konfliktu,“ prohlásil s tím, že Německo stojí neochvějně na straně Izraele, který má právo bránit se a chránit své obyvatele. 

Jordánský král řekl, že odsuzuje vraždění na obou stranách. „Musíme tuto válku zastavit a zabránit tak obětem, ať už jsou jakéhokoli vyznání a jakékoli národnosti,“ prohlásil Abdalláh II.

Izrael se podle médií připravuje vyslat vojáky do Pásma Gazy v reakci na Hamás, který 7. října odtamtud zaútočil na židovský stát. Zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, a to většinou civilistů. Odvetné izraelské útoky v Pásmu Gazy si od začátku nynějšího konfliktu údajně vyžádaly přes 2800 palestinských obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...