Invazi do Gazy Izrael zatím odložil. U libanonských hranic zřizuje po útoku nepřístupné pásmo

6 minut
Události: Vývoj v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.

Armáda zavádí opatření i u libanonských hranic. Poté, co přes ně přeletěla raketa vypálená Hizballáhem, zřídila u nich nepřístupné pásmo. Oznámila také, že v bojových oblastech začala rušit GPS.

Střela, k jejímuž odpálení se přihlásil Hizballáh, dopadla na izraelskou příhraniční vesnici Štula, kde zahynul nejméně jeden člověk a tři další utrpěli zranění. Izraelská armáda poté oznámila, že podnikla odvetný úder.

U libanonských hranic vyhlásila čtyřkilometrové pásmo nepřístupné pro civilisty. „Izraelské obranné síly zdůrazňují, že vstup do oblasti je přísně zakázán. Civilisty žádají, aby byli ostražití a nevstupovali do ní,“ uvedla armáda.

Začala také rušit signál GPS v této zóně i u hranic s Pásmem Gazy, kde se spekuluje o přípravách rozsáhlé izraelské pozemní invaze v reakci na útoky teroristického hnutí Hamás z konce minulého týdne. Podle izraelské vlády už zemřelo víc než čtrnáct set jejích občanů. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí 2450 mrtvých Palestinců.

Invaze měla podle The New York Times přijít o víkendu, odkládá se

Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že se připravuje na další fázi války s Hamásem – rozšíření ofenzivy a koordinovaný útok ze vzduchu, moře a po souši. Velký pozemní útok ale zatím nepřišel.

Podle zdrojů The New York Times za to může hlavně počasí, které by komplikovalo vzdušné operace. Invaze měla začít o víkendu, ale byla o několik dní odložena. Do Pásma Gazy by při ní měly vpadnout desetitisíce vojáků s cílem dobýt město Gaza, ovládnout skrýše vedení Hamásu a samotné vedení zlikvidovat.

V centrální části země v noci na neděli silně pršelo, i když začátek dešťového období připadá obvykle na pozdní listopad, vysvětlil zpravodaj ČT David Borek.  V neděli večer už ale bylo převážně jasno. Další důvod, proč Izrael útok odsunul může podle něj být důležitost operace, na kterou má země jeiný pokus, a musí být proto co nejlépe naplánován.

Izraelské letectvo Gazu dál bombarduje, aby připravilo půdu pro pozemní operaci. Podle některých médií také piloti při přeletech monitorují terén. „Odstraňujeme co nejvíce hrozeb na zemi i ve vzduchu,“ řekl velitel Bar novinářům. Dodal, že letectvo bude „agresivně“ dělat vše, co je nutné, aby umožnilo co nejhladší vstup pozemních jednotek, pakliže o tom bude rozhodnuto. „Letectvo bude s pozemními silami pracovat bok po boku,“ dodal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na nedělním prvním jednání své rozšířené vlády ujistil, že rozhodnutí zničit Hamás trvá. „Hamás si myslel, že budeme zničení. To my zničíme Hamás,“ prohlásil.

Součástí takové operace budou boje v ulicích a také ve stovkách tunelů pod nimi, v nichž by podle odhadů mohly být připraveny desetitisíce ozbrojenců Hamásu. Izraelské vojenské vedení počítá s tím, že se budou snažit zastavit postup Izraelců útoky ze zálohy, bombami nastraženými podél cest nebo výbuchy v tunelech, když nad nimi budou vojáci.

Aby se izraelským vojákům postupovalo lépe, uvolnila armáda pravidla nasazení tak, aby mohli snadněji útočit na podezřelé. Kvůli rozsáhlému poničení budov v Gaze po izraelských náletech také komanda v posledních dnech podstoupila doplňkový trénink, aby byla připravena na boj v takovémto prostředí.

WHO kritizovala výzvu k evakuaci nemocnic. Je to podle ní „trest smrti“ pro pacienty

Izrael několikrát vyzval obyvatele Gazy, která leží v severní části pásma, aby město vyklidili a přesunuli se na jih. Týká se to asi milionu lidí, což vyvolalo odmítavé reakce světa. Představitelé OSN i Evropské unie uvedli, že považují za nereálné, aby se tak velké množství přesunulo v tak krátkém čase. Hamás se navíc podle zpráv z Pásma Gazy snaží evakuaci města zabránit.

Výzvy k evakuaci adresoval Izrael mimo jiné nemocnicím v Gaze. Nejprve vyzval k jejímu vyklizení do sobotních 6 hodin místního času, později do 16 hodin. V neděli Izrael oznámil, že dál umožňuje přesuny na jih Pásma Gazy a stanovil novou lhůtu do 15 hodin (14 hodin SELČ). Jeho výzva adresovaná nemocnicím ale vyvolala ostrou reakci Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní leží ve 22 nemocnicích v oblasti, jichž se izraelské výzvy týkají, na dva tisíce lidí.

„Nutit více než dva tisíce pacientů k přesunu do jižní Gazy, kde jsou již zdravotnická zařízení na hranici svých kapacit a nemohou pojmout dramatický nárůst počtu pacientů, by se mohlo rovnat rozsudku smrti,“ varovala WHO. Řada pacientů podle ní potřebuje intenzivní péči, včetně dětí v inkubátorech. Izrael organizace vyzvala, aby pokyn k evakuaci nemocnic odvolal.

K Izraeli pluje druhá americká letadlová loď, USA chtějí zdůraznit varování Íránu

Varování před invazí do Gazy a vysídlováním jejích obyvatel vyslovily v posledních dnech zástupci některých arabských zemí a před neupřesněnými následky varoval nyní také Írán.

„Pokud nebudou válečné zločiny a genocida ze strany izraelského apartheidu okamžitě zastaveny, může se situace vymknout kontrole a mít dalekosáhlé následky,“ uvedlo na síti X íránské zastoupení při OSN. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján také uvedl, že nelze zaručit, že se konflikt nerozšíří, pokud Izrael zahájí pozemní ofenzívu do Gazy, a že „nikdo nemůže zaručit kontrolu nad situací“.

Izrael má ale také jasnou podporu Spojených států. Ty to demonstrovaly již krátce po teroristických útocích Hamásu na izraelském území, když vyslaly do Středozemního moře k Izraeli svoji nejmodernější letadlovou loď Gerald R. Ford.

Nyní ji posílí i druhá loď – Dwight D. Eisenhower. Ačkoli to je naopak druhá nejstarší letadlová loď, kterou má americké námořnictvo zařazenou ve službě, je to stále nosič devíti desítek letadel. Washington se netají tím, že letadlové lodě v oblasti jsou míněny hlavně jako varování Íránu.

Joshua Zarka z vedení izraelského ministra zahraničí v sobotu uvedl na síti X, že se Írán snaží přepravit do Sýrie zbraně, které by umožnily otevřít novou válečnou frontu. V reakci na jiný příspěvek s tím dal do souvislosti izraelské údery na letiště v Damašku a Aleppu.

Teherán patří k blízkým spojencům radikálního Hamásu a také libanonského hnutí Hizballáh. Panují proto obavy, že by se konflikt mohl rozšířit i do dalších oblastí Blízkého východu. Hizballáh v posledních dnech už několikrát Izrael ostřeloval, na což přišla stejná reakce ze strany Izraele.

V pondělí znovu přicestuje do Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken, oznámil jeho mluvčí. Blinken je na Blízkém východě, v neděli jednal se saúdským korunním princem Mohamedem bin Salmánem a navštívil také Egypt. V Izraeli byl ve čtvrtek, v pondělí tedy do země přiletí v krátké době podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 39 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...