Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.
Padesát metrů za posledními domy ve vesnici Chanita leží hranice s Libanonem. A za ní útočí na židovský stát libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Izraelská armáda už o víkendu vyhlásila u hranice s Libanonem čtyřkilometrovou zónu nepřístupnou civilistům.
„Situace je tu trochu hrozivá a může tu k něčemu dojít v řádu vteřin. Pokud zde žijete s rodinou a s dětmi, tak musíte zohlednit, že se něco může stát. A v takovém případě bych odtud musela odejít,“ uvedla v roce 2018 obyvatelka Chanity Šaron Šachar Ben Baraková.
O pět let později se její slova stala realitou. Baraková i s rodinou narychlo odešla z obce 8. října a nyní žije u příbuzných poblíž Tel Avivu. „V sobotu v noci jsme ještě přespávali v Chanitě a rozhodovali jsme se, že až v neděli vstaneme, tak odjedeme. Zároveň jsme otevřeli náš domácí kryt a řekli jsme dětem, že si tam dáme zásoby vody,“ vzpomíná Baraková.
Vylidněné pohraničí
Každý den i noc přinášejí na severní hranici nové incidenty. V sousední vesnici Štula v neděli zabila střela vypálená z Libanonu izraelského civilistu. Z obce se dříve dalo dojít až k hraničnímu plotu a sledovat islamistické prapory a hlídkující muže na protější straně. „Jsou to členové Hizballáhu, kteří si to tady obcházejí,“ poznamenal v roce 2020 starosta izraelského okresu Maale Josef Šimon Gueta.
V pondělí vydala izraelská armáda všem zbylým obyvatelům pohraničních vesnic příkaz k evakuaci. Severní a jižní izraelské pohraničí se tak fakticky vylidnilo. Na severu spíš preventivně, na jihu po masakrech ze 7. října.
Baraková přitom v sobě spojuje obě traumata. Narodila se totiž v kibucu Kfar Aza na jihu země, kde jí teroristé zabili část rodiny. „Při masakru jsem přišla o synovce, manžela mé sestry, tedy mého švagra, a také tchyni mé starší sestry,“ konstatovala žena.
Těžké dny tráví u své druhé sestry a švagra. „Mnoho Izraelců má ve své rodině, mezi známými a přáteli někoho, kdo přišel o své blízké v pohraničí u Gazy,“ dodává její švagr Šacham Ben Barak.
Ke všem traumatům teď ještě přibývají obavy o členy rodiny, kteří narukovali do armády. Izrael povolal kvůli válce s Hamásem do zbraně přes 300 tisíc rezervistů.
