V Íránu roste napětí kolem záhadných útoků na dívčích školách. Už nejméně v pěti desítkách institucí studentky zaznamenaly podivný zápach, po kterém se dostavily nevolnost a mdloby. V několika případech dokonce opakovaně. Po prvotní bagatelizaci problému ho začínají přiznávat i nejvyšší mocenská patra teokratického systému.
Studentky napříč Íránem čelí podivným otravám. Problém už přiznal i režim
Scénář je už od loňského listopadu vždy stejný. Dívky si stěžují na podivný zápach, který některým připomíná čerstvou barvu, dalším silný parfém nebo hořící plast. „Cítila jsem se celá otupělá a vůbec jsem nemohla chodit,“ vylíčila způsobené potíže přiotrávená studentka. Jiná popsala pálení na prsou a ztrátu vědomí.
Íránské úřady se dlouho snažily věc bagatelizovat a zdravotní komplikace přisuzovaly hysterii nebo dokonce nepřátelské propagandě. „Devadesát devět procent všech případů je způsobeno stresem, fámami a psychologickou válkou, vedenou nepřátelskými televizními stanicemi, které se snaží vyděsit naše studentky a jejich rodiny,“ prohlašoval náměstek íránského ministra vnitra Madžíd Miramádí.
Jenže přiotrávených studentek přibývalo napříč celou zemí po stovkách. Stejné příznaky navíc popisují nejen studentky, ale i vyučující, které s nimi byly v kritické době v učebnách. „Všechny studentky pociťovaly stejné příznaky jako já. Kašlaly, některé měly podrážděné oči a většina z nich byla vyděšená,“ přiblížila učitelka.
Protesty a vyšetřování
V ulicích íránských měst se začaly množit protesty. Ženy a dívky vládu v Teheránu obviňovaly z laxnosti a přehlížení problému. Na demonstracích zaznívala protirežimní hesla: „Lžete, že nepřítel je Amerika. Ale Revoluční gardy, to vy jste náš Islámský stát!“
V neděli bylo podezření na otravu hlášeno nejméně v patnácti městech a obcích, z toho nejvíce v jihozápadním Ahvázu a centrálním Jazdu. Opoziční aktivistická skupina 1500tasvir zveřejnila záběry, které podle ní ukazují dívky na umělecké škole v západním městě Hamadán, jak křičí „Nechceme zemřít“.
Na jiném videu žena ze severního města Rašt uvedla, že bezpečnostní síly použily slzný plyn proti znepokojeným matkám, které protestovaly před místním úřadem.
Tlak veřejnosti sílil, až vyústil ve vyšetřování. „Vytvořili jsme zvláštní vyšetřovací komisi, která se má tímto případem zabývat a je složená z nejlepších toxikologů a univerzitních profesorů,“ nechal se slyšet íránský ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolahí.
Ajatolláh volá po nejpřísnějším trestu
Tři měsíce od prvních otrav úřady oznámily, že nalezly blíže neupřesněný vzorek, který skutečně naznačuje, že jde o cílené útoky. K případu se v pondělí vyjádřil i nejvyšší duchovní vůdce, jenž ho označil za útok na nejnevinnější část společnosti.
„Příslušné vládní úřady, bezpečnostní a zpravodajské agentury se tímto zločinem musí zabývat a najít všechny stopy. Pachatelé pak musí čelit tomu nejpřísnějšímu potrestání,“ proklamoval ajatolláh Sajjid Alí Chameneí, íránský nejvyšší náboženský vůdce.
Šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsen Edžeí uvedl, že pachatelé by mohli být odsouzeni za hrdelní zločin. V každé provincii budou podle Edžeího zřízeny zvláštní soudy, které budou předvolávat „šiřitele lží a narušitele veřejného mínění v případu otrav“.
Bílý dům vyzval k zahájení nezávislého vyšetřování, které by určilo, zda otravy souvisely s protivládními protesty, což by byla v rámci mandátu vyšetřovací mise OSN pro Írán, píše agentura Reuters. „Možnost, že dochází k otravám dívek v Íránu jen proto, že se snaží získat vzdělání, je ostudná a nepřijatelná,“ uvedla Bidenova mluvčí Karine Jean-Pierreová.
Někteří Íránci se domnívají, že za útoky na dívčí školy stojí zastánci tvrdé linie, kteří chtějí mladým ženám zabránit ve studiu. Jiní naznačují, že otravy by mohly být mstou režimu za to, že dívky měly klíčovou roli v celostátních protivládních protestech, které v Íránu propukly v září po smrti 22leté ženy kurdského původu Mahsy Amíníové.
Ta zemřela, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.