Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.
Zdroj z palestinského Hamásu podle zpravodajského serveru The Times of Israel (TOI) v pondělí původně sdělil čínské tiskové agentuře Nová Čína, že islamistické uskupení usiluje o propuštění 36 Palestinek z izraelských věznic.
„Katar se s podporou Spojených států naléhavě snaží dosáhnout dohody, která by vedla k propuštění Izraelek zajatých Hamásem za Palestinky zadržované v izraelských věznicích,“ popsal zdroj.
Obdobnou informaci posléze přinesla i agentura Reuters, podle níž se kromě žen jedná i o propuštění zajatých dětí. Zároveň uvedla, že katarští zprostředkovatelé o možné výměně v koordinaci se Spojenými státy jednají už od soboty, ale dosud nedošlo k průlomu.
Katarské ministerstvo zahraničí později potvrdilo, že je zapojeno do zprostředkovávání jednání mezi Hamásem a izraelskými činiteli, které se týká i možné výměny vězňů. „V současné době jsme v neustálém kontaktu se všemi stranami. Naší prioritou je ukončit krveprolití, osvobodit vězně a zajistit, aby byl konflikt zvládnut a nerozšířil se v regionu,“ řekl mluvčí katarského resortu. Nejmenovaný izraelský činitel ale serveru The Times of Israel sdělil, že se o ničem nejedná.
Netanjahu: Izrael je ve válce
Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu již dříve prohlásil, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války, zároveň ohlásil spuštění vojenských akcí vůči Hamásu. Ministr obrany Joav Galant o den později nařídil totální blokádu Pásma Gazy, při které úřady Tel Avivu přeruší dodávky elektřiny a zablokují dovoz potravin či pohonných hmot do enklávy.
Rozhodnutí přichází po izraelských odvetných úderech, které zabily téměř pět set lidí v Pásmu Gazy a zranily další tři tisíce. Naopak útoky Hamásu v Izraeli si vyžádaly přes sedm set životů a více než 2200 raněných. Desítky dalších lidí byly uneseny do Pásma Gazy a jejich osud zůstává nejasný. Boje přitom pokračují, obě strany na sebe vzájemně podnikají raketové údery.
Probíhající konflikt vyvolává reakce napříč celým blízkovýchodním regionem. V jeho prostředí Izrael vyvolává silné emoce. Židovský stát byl totiž od svého vzniku v roce 1948 po více než tři dekády ve válečném stavu se všemi sousedícími arabskými zeměmi - Libanonem, Sýrií, Jordánskem a Egyptem.
Kritiku některých muslimských států si rovněž vysloužila mimo jiné také politika Tel Avivu vůči palestinskému území. Palestinci totiž dlouhodobě zazlívají Izraeli, že okupuje Východní Jeruzalém, Západní břeh a Pásmo Gazy. Nová eskalace izraelsko-palestinského konfliktu přichází po týdnech zvýšeného napětí na hranici Pásma Gazy a bojů na Západním břehu Jordánu okupovaném Izraelci.
Abú Dhabí odsuzuje Hamás
Reakce blízkovýchodních zemí na konflikt se nicméně liší. Jednu z prvních přinesly Spojené arabské emiráty, které během neděle označily útoky Hamásu na izraelská města za „vážnou a závažnou eskalaci“. Tamní ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že je „zděšeno“ zprávami o izraelských civilistech, kteří byli vzati jako rukojmí ze svých domovů.
„Civilisté na obou stranách musí mít vždy plnou ochranu podle mezinárodního humanitárního práva a nikdy nesmí být cílem konfliktu,“ dodala instituce.
Sousední Egypt, který často slouží jako prostředník mezi Hamásem a Izraelem, podle agentury Reuters naléhá na židovský stát, aby při náletech na Pásmo Gazy zachoval zdrženlivost. Zároveň tlačí na islamisty, aby neubližovali uneseným zajatcům, a byla tak zachována šance na uklidnění situace.
Nejmenovaný představitel egyptských zpravodajských služeb sdělil agentuře AP, že jeho země opakovaně hovořila s Izraelci o „velké“ hrozbě. Představitelé židovského státu se ale podle něj soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování ohledně Pásma Gazy zlehčovali.
Proti Izraeli se ozval Irák, Kuvajt i Katar
Na palestinskou stranu se naopak přidal Katar, jehož ministerstvo zahraničí uvedlo, že vinu na eskalaci konfliktu nese Izrael. Zároveň varovalo před tím, aby židovský stát nezneužil situaci k disproporčnímu útoku na Pásmo Gazy.
„Vážné znepokojení“ nad vývojem situace vyjádřil Kuvajt, který rovněž obvinil Izrael, a to z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“. Tamní ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby „zastavilo provokativní praktiky okupace“ a „politiku rozšiřování osad“.
Irácká vláda pro změnu uvedla, že palestinský útok je přirozenou reakcí na desítky let systematického útlaku ze strany „sionistické okupační moci“.
Írán se brání nařčení, svolává schůzi
Írán v reakci na konflikt během pondělí vyzval ke svolání mimořádného zasedání zemí Organizace islámské spolupráce (OIC). List The Wall Street Journal (WSJ) mezitím napsal, že se na přípravách útoku Hamásu od srpna podílely íránské revoluční gardy.
Pokud by se zapojení Íránu potvrdilo, zvýšilo by to riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Vysoce postavení izraelští bezpečnostní představitelé totiž už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, židovský stát zasáhne proti jeho vedení.
Írán tvrdí, že do útoku nebyl zapojen. Mluvčí tamní diplomacie zároveň varoval, že jakékoliv ohrožování Teheránu vyvolá „ničivou odpověď“. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího navíc dříve uvedl, že jeho země palestinský útok na Izrael podporuje.
Britský deník The Guardian ve své analýze napsal, že Írán by mohl mít k plánování útoku důvod. Podle listu je cílem Teheránu destabilizovat region a co nejvíce ztížit uzavření dohody mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, která napomáhá zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Smlouva by navíc mohla zvýšit vliv Spojených států v oblasti Blízkého východu.
V projevu na začátku týdne navíc poslal Chameneí do Rijádu slabě zakódované varování, že jakýkoliv stát Perského zálivu, jenž podporuje USA, podporuje špatnou stranu, tvrdí list. „Rozhodným postojem Islámské republiky je, že vlády, které upřednostňují hazard normalizace se sionistickým režimem, utrpí ztráty. Jak říkají Evropané, sázejí na prohrávajícího koně. Dnes není situace sionistického režimu taková, že by měla motivovat k blízkosti,“ prohlásil duchovní podle Guardianu.
Íránský prezident Ebráhím Raísí v pondělí rovněž pogratuloval lídrovi teroristické skupiny Islámský džihád Zijádu Nachalovi k „působivým vítězstvím“ a „inovativní operaci“. „Skutečně jste islámskou komunitu touto inovativní a vítěznou operací potěšil,“ prohlásil Raísí. Nachal íránskému prezidentovi zároveň poděkoval za podporu Palestinců.
Saúdská Arábie prosazuje klid
Britský deník dodává, že počáteční reakce Saúdské Arábie nebyla povzbudivá pro Izrael. Její ministerstvo zahraničních věcí totiž nejprve vyzvalo všechny strany ke zdrženlivosti. Rijád však posléze připomněl „svá opakovaná varování před nebezpečím výbuchu situace v důsledku pokračující okupace a zbavení palestinského lidu jeho legitimních práv“.
Saúdská Arábie zároveň vyzvala mezinárodní společenství, aby znovu zahájilo důvěryhodný mírový proces založený na dvoustátním řešení, čímž je koexistence Palestiny společně s Izraelem.
Turecko a Jordánsko se obávají eskalace
Co se týče Turecka, tamní prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že pouze vznik samostatného palestinského státu umožní mír na Blízkém východě. Hlava státu také oznámila, že chce přispět k diplomatickým snahám, aby současný konflikt co nejdříve skončil klidem zbraní.
„Trvalý mír na Blízkém východě bude možný jen tehdy, když se najde konečné řešení palestinsko-izraelského problému. Vznik nezávislého a geograficky sjednoceného palestinského státu s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem je nutnost, kterou už nelze dál odkládat. Jinak to povede k vyostření napětí a dalšímu krveprolití,“ podotkl Erdogan.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan během neděle kvůli konfliktu rovněž hovořil se svými protějšky v Jordánsku a Španělsku. V sobotu si telefonoval se zástupci USA, Kataru, Saúdské Arábie, ale také Íránu, Egypta a Palestiny.
Vztahy mezi Tureckem a Izraelem se zhoršily na začátku tohoto století poté, co se v Turecku dostal k moci Erdogan. Během jeho vlády mezi oběma zeměmi panovalo napětí, jelikož prosazoval politiku nakloněnou Palestincům. Státy v roce 2010 přerušily diplomatické vztahy a obnovily je až po šesti letech. Poté je znovu ukončily v roce 2018, jejich obnovení se opakovalo loni.
V Jordánsku, které sousedí s Izraelem, se chce o diplomatické řešení zasadit i místní král Abdalláh II., podle něhož by eskalace násilí mezi Izraelem a Palestinci měla vážné následky pro celý region. V neděli hovořil o tom, že mezinárodní společenství musí okamžitě jednat, aby „zabránilo následkům, které by mělo další kolo násilností“.
