Pohřeb generála Solejmáního v Kermánu byl odložen kvůli tlačenici v rámci tryzny, během které dav ušlapal 56 lidí. Velitel íránských elitních jednotek Kuds, kterého měli v úterý pochovat v jeho rodném městě, zemřel při pátečním útoku amerického bezpilotního letounu poblíž Bagdádu. Útok nařízený přímo americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyvolal v regionu rozhořčení, Teherán hovoří o odvetě a íránský parlament označil americké síly za teroristy.
Pohřeb Solejmáního se odkládá. Při tlačenici během tryzny zemřely desítky lidí
5 minut
Události ČT: Desítky ušlapaných při smutečním procesí za Solejmáního
Při tlačenici, kvůli které byl generálův pohřeb odložen, zemřelo 56 lidí a na dvě stě se jich zranilo, uvedla íránská televize. Na videích sdílených on-line byla podle agentury AP vidět bezvládná těla v ulicích, zatímco lidé křičeli a snažili se zraněným pomoci.
Se Solejmáním se přišly v úterý rozloučit tisíce lidí. Důstojníkovo tělo měli v Kermánu pohřbít poté, co se v pondělí v Teheránu konal smuteční obřad, při němž se nad jeho rakví pomodlil i nejvyšší íránský duchovní ajatolláh Alí Chameneí.
Procesí, jehož účastníci nesli rakev, mělo vyvrcholit pohřbením generálových pozůstatků. Íránští představitelé ale oznámili, že rituál byl kvůli příliš mohutnému davu odložen.
Agentura Reuters napsala, že odklad je několikahodinový. Večer íránská státní televize začala vysílat v přímém přenosu záběry ze hřbitova, kde mělo být tělo uloženo. Po určité době byl ale přenos přerušen a íránská média oznámila, že pohřeb může být odložen možná až na časné ranní hodiny. Důvod tohoto druhého odkladu není podle AFP jasný. Server deníku Tehran Times nicméně napsal, že generál bude pohřben v úterý večer.
Podle rodiny má být velitel íránských elitních jednotek pohřběn na kermánském hřbitově zvaném Zahrada mučedníků. „Jsou šíitská pohřebiště, která jsou mnohem prestižnější,“ připomíná analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Denk; místo posledního odpočinku si ale měl generál podle íránských informací vybrat sám.
9 minut
Matěj Denk z AMO o Solejmáního pohřbu
Truchlící přejí „smrt Americe“
Agentura Reuters dodává, že svou velikostí smuteční průvod připomíná shromáždění po úmrtí zakladatele islámské republiky Rúholláha Chomejního v roce 1989.
„Je to součástí jejich kultury, aby pohřeb měl všechny náležitosti. Jsou při něm vidět všechny emoce, které lidé při pohřbu prožívají. I na íránské poměry je ale tohle něco velkého a mimořádného,“ popisuje loučení země s generálem analytik.
Mnozí z lidí v ulicích skandují „smrt Americe“, tedy zvolání, jež se stalo v posledních dnech sjednocujícím heslem v zemi rozdělené nedávnými násilnými protivládními protesty, při nichž zemřelo mnoho demonstrantů. „I ti, kteří nesouhlasí se současnou vládou, vnímají útok jako útok na celý Írán,“ vysvětluje Denk.
Ve hře je 13 možností odvety
Konzervativní generál Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Írán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.
Po Chameneím byl navíc pohřbívaný muž považován za nejmocnějšího muže v zemi a Írán teď za jeho smrt slibuje Američanům tvrdou pomstu. Podle tajemníka íránské rady Alího Šamchání Teherán zvažuje třináct možností odvety.
„Američané by měli vědět, že jsme dosud v radě jednali o 13 možnostech odvety a i v případě, že by byla shoda na nejmírnějším scénáři, jeho vykonání by bylo pro Američany noční můrou,“ řekl Šamchání.
Podle něj nyní nelze médiím poskytnout bližší informace k možnostem odvety. Uvedl ale, že Írán má detailní informace o amerických základnách a zná přesný počet amerických vojáků v blízkosti své hranice a podrobně jejich činnost sleduje.
Teherán: Pentagon je terorista, jaderná dohoda ale trvá
Íránský parlament v úterý navíc schválil novelu zákona označující americké ozbrojené síly a Pentagon za teroristy. Poslanci upravili dřívější nedávno schválený zákon, který jako o teroristech mluvil o amerických sílách operující v Africkém rohu a na Blízkém východě.
Novela za ně nyní označuje také Pentagon, všechny americké síly a každého, kdo byl zapleten do smrti Solejmáního. Podle některých expertů by reakce Teheránu mohla přijít po konci třídenního smutku za padlého velitele, který končí právě v úterý.
Trump v sobotu na Twitteru napsal, že po případné odvetě Íránu má Washington seznam 52 íránských cílů včetně kulturních objektů, na které může „velmi rychle a velmi tvrdě“ zaútočit. Pentagon se však dodatečně od jeho výroku distancoval s tím, že Spojené státy budou respektovat válečné právo, které útoky na kulturní památky zakazuje.
Ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý prohlásil, že výběr kteréhokoli potenciálního cíle, který se může stát terčem amerického úderu, bude v souladu s mezinárodními válečnými pravidly. Totéž řekl Trump, který dodal, že Američané se vyhnou kulturním památkám. Ministr obrany Mark Esper řekl, že situace by se měla uklidnit a že USA nechtějí válku.
I přes vyostřenou situaci podle agentury IRNA prohlásil v úterý náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arakčí, že jaderná dohoda mezi Íránem a světovými velmoci stále trvá. Podle něj totiž nebyla zrušena, a to ani přestože Írán oznámil, že již nehodlá dodržovat limity na obohacování uranu, které úmluva z roku 2015 stanovila.
19 minut
Události, komentáře: Debata poslanců Kováčika (KSČM) a Žáčka (ODS)
