Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf chtěl ve čtvrtek promluvit před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) sídlící v New Yorku o smrti generála Kásima Solejmáního, který přišel o život po americkém útoku v Iráku. Spojené státy však šéfovi íránské diplomacie odmítly vydat vízum.
Podle některých expertů USA neudělením víza porušují mezinárodní dohody. Úmluva z roku 1947 totiž zavazuje Spojené státy vpustit do země všechny státní představitele, kteří pracovně míří do sídla OSN v New Yorku.
Zaríf podle serveru Foreign Policy (FP) o vízum požádal již před několika týdny. Chystal se přitom na první vystoupení před světovými vůdci od minulého pátku, kdy Solejmání zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu.
Íránská vláda očekávala vyjádření k Zarífově vízu v pondělí, nicméně podle zdrojů FP zavolal činitel z Trumpovy administrativy generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi a sdělil mu, že USA íránského ministra zahraničí do země nevpustí.
Zaríf studoval ve Spojených státech a podle FP je zdatný řečník s četnými kontakty na americké novináře. Loni v červenci mu americké úřady při návštěvě New Yorku omezily pohyb jen na několik bloků ve čtvrtích Manhattan a Queens, čímž mu zabránily v jeho obvyklé návštěvě televizních studií, univerzit a think-tanků.
V září pak americká víza nedostala část členů íránské delegace, která se do New Yorku chystala na Valné shromáždění OSN. „Tehdy se hodně řešilo, zda jde o omezování mezinárodních pravidel. Výsledek byl takový, že Spojené státy mají poslední slovo v tom, komu vstup do své země umožní,“ říká zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský. „Tehdy to ale, pravda, nevypadalo tak, že by nedostal povolení ke vstupu šéf diplomacie,“ podotýká.
Další eskalace napjatých vztahů
Spojené státy přerušily po islámské revoluci v Íránu v roce 1979 se zemí diplomatické styky. Teherán smí provozovat pouze menší diplomatickou kancelář v New Yorku, aby se mohl účastnit jednání v OSN.
Odpírání vstupu Zarífovi do USA je podle FP další eskalací dlouholeté roztržky mezi oběma zeměmi, která se po Solejmáního smrti značně vyhrotila. Zaríf v reakci na páteční útok prohlásil, že „začal konec zhoubné přítomnosti Spojených států v západní Asii“. Trump zase pohrozil, že v případě jakékoliv íránské odvetné reakce budou USA jednat „velmi rychle a velmi tvrdě“.
