V době mimořádného napětí mezi Íránem a USA dopadly rakety poblíž amerických cílů v Iráku

8 minut
Události ČT: Napětí po smrti Solejmáního
Zdroj: ČT24

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Smrt íránského generála Kásima Solejmáního americký prezident Donald Trump označil za krok k zastavení války. „Kásim Solejmání byl zabit a jeho krvavá běsnění jsou navždy pryč,“ prohlásil.

Naopak íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí to označil za důvod k jejímu rozpoutání. „To byla nová kapitola, která se rovná zahájení války proti Íránu. Takže co jiného se dá od Íránu čekat? Nemůžeme jen zůstat zticha. Musíme jednat a budeme jednat,“ řekl Ravančí.

Írán si podle velitele revolučních gard Hamzy vyhrazuje právo se Spojeným státům za smrt Solejmáního pomstít, napsala agentura Tasním. Velitel připomněl, že pro Západ je nesmírně důležitým místem Hormuzský průliv, kterým proplouvají i americké válečné lodě, a že Írán si už před dlouho dobou vytipoval klíčové americké cíle v tomto regionu. „Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv,“ řekl.

Šíitské milice vyzvaly irácké bezpečnostní síly, aby se od neděle zdržovaly nejméně v kilometrové vzdálenosti od amerických základen. 

Už v sobotu večer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti. Později zasáhla jihozápadní bagdádskou čtvrť Džadríja minometná střela, která zranila pět lidí. S odvoláním na armádní činitele o tom informovala agentura Reuters. Není ale jasné, kdo za střelbou stojí.

Ráno média informovala, že v noci na sobotu došlo k útoku u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu, ovšem původní informace popřela irácká armáda. Rakety měly zasáhnout konvoj s příslušníky takzvaných Lidových mobilizačních sil (PMF). Ty jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. 

Některá média původně naznačovala, že i za novým úderem stojí Spojené státy. Mezinárodní koalice vedená USA, která bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), se však od této události rovněž distancovala a také uvedla: „Fakt: Koalice v posledních dnech nepodnikla letecké údery poblíž základny Tádží (severně od Bagdádu),“ uvedl na Twitteru mluvčí koalice.  

Na smutečním průvodu v Bagdádu zněla protiamerická hesla

V ulicích Teheránu a dalších velkých měst protestovaly po smrti jednoho z nejmocnějších mužů v zemi tisíce Íránců. Desetitisíce se jich sešly také v sobotu před začátkem smutečního průvodu za velitele Solejmáního v Bagdádu. V davu podle agentury AFP zaznívala protiamerická hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli“.

Mnoho z truchlících bylo oblečeno v černém, lidé přinesly irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF).

3 minuty
Po zabití Solejmáního přišly davy lidí na smuteční průvod
Zdroj: ČT24

Někde před příchodem smutečního procesí, k němuž se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem, rozložili červené koberce. Auto převážející rakev Solejmáního obklopovaly zástupy lidí a dotýkaly se ho. „Je to bolestný útok, ale námi neotřese,“ citovala agentura AP jednoho z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.

Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla z bagdádské ostře střežené zelené zóny do šíitského posvátného města Karbalá a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.

Těla Solejmáního a dalších zabitých Íránců budou ještě v sobotu letecky přepravena do Íránu. Solejmání bude pohřben v úterý v rodném městě Kermán. Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu v Teheránu zašel k Solejmánovi domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. „Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech,“ řekl.

Zabití Solejmáního Iráčany rozděluje, píše Reuters

Agentura Reuters napsala, že zabití Solejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si tohoto íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát. Jiní ovšem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací.

Protesty proti USA po zabití íránského generála Kásima Solejmáního
Zdroj: ČTK/ZUMA/Rana Sajid Hussain

Protestující obviňovali Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká.

Řada Iráčanů pak kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily na území jejich země, a obávají se toho, že Irák čeká další válka.

Irák v posledních dnech zažívá sérii nejrůznějších bezpečnostních incidentů. Na přelomu roku napadl americkou ambasádu v Bagdádu dav demonstrantů pobouřených předchozím náletem USA, při kterém přišlo o život 25 členů jedné ze šíitských iráckých milicí. Američané zase reagovali na raketový útok na iráckou vojenskou základnu, který 27. prosince zabil i jednoho amerického civilistu.

Oblast posílí USA o tři tisíce vojáků, Británie vyšle dvě válečné lodě

Pentagon do oblasti vyšle další zhruba tři tisíce vojáků. Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásima Solejmáního v Iráku také v této zemi pozastavuje výcvik iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu teroristické organizace Islámský stát. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. V misi Aliance působí i čeští vojáci. 

Také Velká Británie v sobotu oznámila, že do Perského zálivu vysílá dvě válečné lodě. Londýn tak hodlá podniknout „všechny nezbytné kroky na ochranu“ britských lodí a občanů po zabití Solejmáního. Lodě HMS Montrose a HMS Defender mají doprovázet britská plavidla v Hormuzském průlivu.

Kvůli možnému odvetnému útoku po zabití Solejmáního je v pohotovosti i policie v New Yorku. „Nemusím nikomu připomínat, že New York je pro teroristy cíl číslo jedna. Musíme si proto uvědomit, že to pro naše město vytváří celou řadu rizik. Nechci vytvářet paniku ani nic předjímat. Říkám to proto, že Newyorčané si zaslouží vědět, na čem jsme,“ řekl starosta města Bill de Blasio.

Na situaci už reagovala i Moskva. Krok Bílého domu je podle ní nezodpovědný a vyostří situaci v celém regionu. Přímo ve Spojených státech úder kritizovali hlavně demokrati. „Je to to samé, jako kdyby Íránci zavraždili amerického ministra obrany,“ uvedl demokratický senátor Chris Murphy.

Podle Paříže eskalace způsobila, že se v pátek lidé probudili „do nebezpečnějšího světa“. „Britové, Francouzi, Němci, ti všichni musí pochopit, že to, co jsme udělali, co Američané udělali, zachránilo také životy v Evropě,“ reagoval v noci šéf americké diplomacie Mike Pompeo ve vysílání televize Fox News.

Americký ministr zahraničí prý poslední dva dny komunikoval o plánech Washingtonu s partnery na Blízkém východě, z nichž někteří byli „skvělí“. „A pak mluvíme s našimi partnery v jiných oblastech, kteří už tak dobří nebyli. Upřímně, Evropané nebyli tak nápomocní, jak bych si přál, že by mohli být,“ řekl Pompeo.

Také prohlásil, že Solejmání musel být zastaven, protože jinak bezprostředně hrozil útok, který „mohl zabít stovky nebo tisíce Američanů“.

Podle Trumpova poradce O'Briena může íránská vláda stále „usednout se Spojenými státy“ k vyjednávacímu stolu. Americký prezident je prý připraven zahájit rozhovory bez předem daných podmínek, citovala z vyjádření bezpečnostního poradce Bílého domu Roberta O'Briena televize CNN. O'Brien také uvedl, že jakákoli odveta Teheránu za zabití íránského generála Kásima Solejmáního by byla „velmi špatné rozhodnutí“.

Zástupci evropských velmocí po útoku žádají uklidnění situace. Ke snížení napětí vyzvala i mluvčí německé vlády. Upozornila ale také na předchozí vojenské provokace ze strany Teheránu. „Chtěla bych vám připomenout útoky na tankery v Hormuzském průlivu a saúdské útoky na ambasádu Spojených států,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrika Demmerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami
Načítání...