V době mimořádného napětí mezi Íránem a USA dopadly rakety poblíž amerických cílů v Iráku

Nahrávám video

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Smrt íránského generála Kásima Solejmáního americký prezident Donald Trump označil za krok k zastavení války. „Kásim Solejmání byl zabit a jeho krvavá běsnění jsou navždy pryč,“ prohlásil.

Naopak íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí to označil za důvod k jejímu rozpoutání. „To byla nová kapitola, která se rovná zahájení války proti Íránu. Takže co jiného se dá od Íránu čekat? Nemůžeme jen zůstat zticha. Musíme jednat a budeme jednat,“ řekl Ravančí.

Írán si podle velitele revolučních gard Hamzy vyhrazuje právo se Spojeným státům za smrt Solejmáního pomstít, napsala agentura Tasním. Velitel připomněl, že pro Západ je nesmírně důležitým místem Hormuzský průliv, kterým proplouvají i americké válečné lodě, a že Írán si už před dlouho dobou vytipoval klíčové americké cíle v tomto regionu. „Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv,“ řekl.

Šíitské milice vyzvaly irácké bezpečnostní síly, aby se od neděle zdržovaly nejméně v kilometrové vzdálenosti od amerických základen. 

Už v sobotu večer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti. Později zasáhla jihozápadní bagdádskou čtvrť Džadríja minometná střela, která zranila pět lidí. S odvoláním na armádní činitele o tom informovala agentura Reuters. Není ale jasné, kdo za střelbou stojí.

Ráno média informovala, že v noci na sobotu došlo k útoku u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu, ovšem původní informace popřela irácká armáda. Rakety měly zasáhnout konvoj s příslušníky takzvaných Lidových mobilizačních sil (PMF). Ty jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. 

Některá média původně naznačovala, že i za novým úderem stojí Spojené státy. Mezinárodní koalice vedená USA, která bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), se však od této události rovněž distancovala a také uvedla: „Fakt: Koalice v posledních dnech nepodnikla letecké údery poblíž základny Tádží (severně od Bagdádu),“ uvedl na Twitteru mluvčí koalice.  

Na smutečním průvodu v Bagdádu zněla protiamerická hesla

V ulicích Teheránu a dalších velkých měst protestovaly po smrti jednoho z nejmocnějších mužů v zemi tisíce Íránců. Desetitisíce se jich sešly také v sobotu před začátkem smutečního průvodu za velitele Solejmáního v Bagdádu. V davu podle agentury AFP zaznívala protiamerická hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli“.

Mnoho z truchlících bylo oblečeno v černém, lidé přinesly irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF).

Nahrávám video

Někde před příchodem smutečního procesí, k němuž se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem, rozložili červené koberce. Auto převážející rakev Solejmáního obklopovaly zástupy lidí a dotýkaly se ho. „Je to bolestný útok, ale námi neotřese,“ citovala agentura AP jednoho z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.

Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla z bagdádské ostře střežené zelené zóny do šíitského posvátného města Karbalá a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.

Těla Solejmáního a dalších zabitých Íránců budou ještě v sobotu letecky přepravena do Íránu. Solejmání bude pohřben v úterý v rodném městě Kermán. Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu v Teheránu zašel k Solejmánovi domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. „Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech,“ řekl.

Zabití Solejmáního Iráčany rozděluje, píše Reuters

Agentura Reuters napsala, že zabití Solejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si tohoto íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát. Jiní ovšem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací.

Protesty proti USA po zabití íránského generála Kásima Solejmáního
Zdroj: ČTK/ZUMA/Rana Sajid Hussain

Protestující obviňovali Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká.

Řada Iráčanů pak kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily na území jejich země, a obávají se toho, že Irák čeká další válka.

Irák v posledních dnech zažívá sérii nejrůznějších bezpečnostních incidentů. Na přelomu roku napadl americkou ambasádu v Bagdádu dav demonstrantů pobouřených předchozím náletem USA, při kterém přišlo o život 25 členů jedné ze šíitských iráckých milicí. Američané zase reagovali na raketový útok na iráckou vojenskou základnu, který 27. prosince zabil i jednoho amerického civilistu.

Oblast posílí USA o tři tisíce vojáků, Británie vyšle dvě válečné lodě

Pentagon do oblasti vyšle další zhruba tři tisíce vojáků. Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásima Solejmáního v Iráku také v této zemi pozastavuje výcvik iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu teroristické organizace Islámský stát. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. V misi Aliance působí i čeští vojáci. 

Také Velká Británie v sobotu oznámila, že do Perského zálivu vysílá dvě válečné lodě. Londýn tak hodlá podniknout „všechny nezbytné kroky na ochranu“ britských lodí a občanů po zabití Solejmáního. Lodě HMS Montrose a HMS Defender mají doprovázet britská plavidla v Hormuzském průlivu.

Kvůli možnému odvetnému útoku po zabití Solejmáního je v pohotovosti i policie v New Yorku. „Nemusím nikomu připomínat, že New York je pro teroristy cíl číslo jedna. Musíme si proto uvědomit, že to pro naše město vytváří celou řadu rizik. Nechci vytvářet paniku ani nic předjímat. Říkám to proto, že Newyorčané si zaslouží vědět, na čem jsme,“ řekl starosta města Bill de Blasio.

Na situaci už reagovala i Moskva. Krok Bílého domu je podle ní nezodpovědný a vyostří situaci v celém regionu. Přímo ve Spojených státech úder kritizovali hlavně demokrati. „Je to to samé, jako kdyby Íránci zavraždili amerického ministra obrany,“ uvedl demokratický senátor Chris Murphy.

Podle Paříže eskalace způsobila, že se v pátek lidé probudili „do nebezpečnějšího světa“. „Britové, Francouzi, Němci, ti všichni musí pochopit, že to, co jsme udělali, co Američané udělali, zachránilo také životy v Evropě,“ reagoval v noci šéf americké diplomacie Mike Pompeo ve vysílání televize Fox News.

Americký ministr zahraničí prý poslední dva dny komunikoval o plánech Washingtonu s partnery na Blízkém východě, z nichž někteří byli „skvělí“. „A pak mluvíme s našimi partnery v jiných oblastech, kteří už tak dobří nebyli. Upřímně, Evropané nebyli tak nápomocní, jak bych si přál, že by mohli být,“ řekl Pompeo.

Také prohlásil, že Solejmání musel být zastaven, protože jinak bezprostředně hrozil útok, který „mohl zabít stovky nebo tisíce Američanů“.

Podle Trumpova poradce O'Briena může íránská vláda stále „usednout se Spojenými státy“ k vyjednávacímu stolu. Americký prezident je prý připraven zahájit rozhovory bez předem daných podmínek, citovala z vyjádření bezpečnostního poradce Bílého domu Roberta O'Briena televize CNN. O'Brien také uvedl, že jakákoli odveta Teheránu za zabití íránského generála Kásima Solejmáního by byla „velmi špatné rozhodnutí“.

Zástupci evropských velmocí po útoku žádají uklidnění situace. Ke snížení napětí vyzvala i mluvčí německé vlády. Upozornila ale také na předchozí vojenské provokace ze strany Teheránu. „Chtěla bych vám připomenout útoky na tankery v Hormuzském průlivu a saúdské útoky na ambasádu Spojených států,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrika Demmerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.