Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.
Íránu nic jiného než odveta nezbývá. Jde jen o to, zda zaútočí přímo, míní Kalhousová
Analytička Kalhousová v Horizontu ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle Kalhousové nemá Írán po kroku USA jinou možnost než odvetu. „Íránu nic jiného nezbývá. Amerika zaútočila tak ostře, že kdyby Írán neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici,“ konstatovala analytička.
„Je jen otázkou, jestli Írán bude pokračovat v taktice, kterou nastavil Solejmání, to znamená neposílat své vlastní vojáky, ale spíše nastrčit takzvané proxies, tedy různé spojence, které má v Libanonu, v Iráku, prakticky po celém Blízkém východě. Anebo jestli Írán překročí svůj stín a tuto taktiku poruší a zaútočí přímo,“ dodala Kalhousová.
Zmínila také, že Washington byl před zabitím Solejmáního kritizován za to, že nereagoval na eskalaci ze strany Íránu, ať už šlo o útoky na saúdská ropná zařízení nebo sestřelení amerického dronu, ze kterých je viněn právě Teherán.
Amerikanista Jiří Pondělíček v této souvislosti podotkl, že by případná válka proti Íránu nebyla v zájmu USA. „Představme si, jak to dopadlo v Iráku. A v Íránu by to bylo ještě mnohonásobně horší, vyžádalo by si to mnohonásobně více životů, mnohonásobně větší investice,“ uvedl Pondělíček.
„Stabilizace země, ve které by byl takto násilně svržen režim, který tam není až tak nepopulární jako byl Saddám Husajn mezi šíity a Kurdy v Iráku… tak to se domnívám, že by opravdu nebylo rozumné,“ dodal amerikanista.
Zpravodajové ČT, analytici a amerikanista v 90’ ČT24 (zdroj: ČT24)
Borek a Kraus: Hlavním bojištěm bude Irák
Podle mnohých odborníků bude jedním z bojišť případného odvetného úderu Irák. Například zpravodaj ČT David Borek poukázal na slova íránských představitelů, „podle kterých by Amerika měla odejít z Iráku, anebo si chystat rakve pro své vojáky“.
„Jedno z reálných bojišť bude Irák, z hlediska politického a vojensko-politického, tedy snaha Íránu a jeho spojenců dosáhnout vypuzení Američanů z této země. Samozřejmě, že v Iráku může dojít i ke skutečnému odvetnému úderu, ať už na americké vojáky nebo na americké cíle nebo na cíle těch, kteří v zemi podporují prozápadní, protiíránskou orientaci země,“ dodal Borek.
Také podle bezpečnostního analytika Josefa Krause bude dějištěm „číslo jedna“ irácké území. Teritoriem souboje mezi USA a Íránem ale podle něj může být i celá řada dalších lokalit. „Nemusí se jednat o nějaké tvrdé ozbrojené srážky, může se jednat o útoky na velvyslanectví či na symbolické americké cíle,“ vysvětlil Kraus.
Zmínil v této souvislosti názor experta z bejrútské univerzity, podle kterého je pravděpodobné, že libanonská šíitská organizace Hizballáh, kterou Írán podporuje a jejíž vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci, dříve nebo později zaútočí na Americkou univerzitu v Bejrútu.
Kraus se domnívá, že aktivita lidí z íránských jednotek Kuds, v jejichž čele Solejmání stál, a jiných složek může být značná i mimo oblast Blízkého a Středního východu. „Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ojedinělým incidentům došlo nezávisle na rozhodování v centru v Teheránu. Podřízení či příznivci Solejmáního budou chtít pomstít smrt svého oblíbeného velitele a mohou tak učinit i na vlastní pěst,“ upozornil analytik.
Tureček: Irák terčem nebude, útok se tam čeká
Naopak analytik Břetislav Tureček si nemyslí, že by cílem íránské odvety byl Irák. „Nemyslím si, že půjde o něco velkého v Iráku, tam to každý čeká, Američané se odtamtud evakuují. Myslím si, že Íránci si počkají na něco více překvapivého,“ domnívá se Tureček.
I on ale míní, že se Íránci budou snažit o bezprecedentní odvetu. „Troufám si říci, že nepůjde o teroristický útok na civilisty. Pokud k něčemu dojde, tak cílem bude spíše nějaký zásadní americký politický nebo bezpečnostní cíl nebo důležitý cíl, který slouží některému z blízkovýchodních spojenců USA,“ komentoval případné cíle odvety.
Na adresu Američanů uvedl, že zásahem proti Solejmánímu na irácké půdě podrazili nohy spojenecké zemi. „Zaútočili v zemi, kterou chtějí stabilizovat, bez vědomí tamní vlády, o které říkají, že je jejich spojencem, se kterou mají spojenecké smlouvy o působení amerických sil v Iráku. Takže nebavme se jen o americko-íránských vztazích, ale i o budoucnosti těch americko-iráckých,“ upozornil na další dimenzi problému Tureček.