Íránu nic jiného než odveta nezbývá. Jde jen o to, zda zaútočí přímo, míní Kalhousová

9 minut
Analytička Kalhousová v Horizontu ČT24
Zdroj: ČT24

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Podle Kalhousové nemá Írán po kroku USA jinou možnost než odvetu. „Íránu nic jiného nezbývá. Amerika zaútočila tak ostře, že kdyby Írán neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici,“ konstatovala analytička.

„Je jen otázkou, jestli Írán bude pokračovat v taktice, kterou nastavil Solejmání, to znamená neposílat své vlastní vojáky, ale spíše nastrčit takzvané proxies, tedy různé spojence, které má v Libanonu, v Iráku, prakticky po celém Blízkém východě. Anebo jestli Írán překročí svůj stín a tuto taktiku poruší a zaútočí přímo,“ dodala Kalhousová.

Zmínila také, že Washington byl před zabitím Solejmáního kritizován za to, že nereagoval na eskalaci ze strany Íránu, ať už šlo o útoky na saúdská ropná zařízení nebo sestřelení amerického dronu, ze kterých je viněn právě Teherán. 

Amerikanista Jiří Pondělíček v této souvislosti podotkl, že by případná válka proti Íránu nebyla v zájmu USA. „Představme si, jak to dopadlo v Iráku. A v Íránu by to bylo ještě mnohonásobně horší, vyžádalo by si to mnohonásobně více životů, mnohonásobně větší investice,“ uvedl Pondělíček.

„Stabilizace země, ve které by byl takto násilně svržen režim, který tam není až tak nepopulární jako byl Saddám Husajn mezi šíity a Kurdy v Iráku… tak to se domnívám, že by opravdu nebylo rozumné,“ dodal amerikanista.

73 minut
Zpravodajové ČT, analytici a amerikanista v 90’ ČT24
Zdroj: ČT24

Borek a Kraus: Hlavním bojištěm bude Irák

Podle mnohých odborníků bude jedním z bojišť případného odvetného úderu Irák. Například zpravodaj ČT David Borek poukázal na slova íránských představitelů, „podle kterých by Amerika měla odejít z Iráku, anebo si chystat rakve pro své vojáky“.

„Jedno z reálných bojišť bude Irák, z hlediska politického a vojensko-politického, tedy snaha Íránu a jeho spojenců dosáhnout vypuzení Američanů z této země. Samozřejmě, že v Iráku může dojít i ke skutečnému odvetnému úderu, ať už na americké vojáky nebo na americké cíle nebo na cíle těch, kteří v zemi podporují prozápadní, protiíránskou orientaci země,“ dodal Borek. 

Také podle bezpečnostního analytika Josefa Krause bude dějištěm „číslo jedna“ irácké území. Teritoriem souboje mezi USA a Íránem ale podle něj může být i celá řada dalších lokalit. „Nemusí se jednat o nějaké tvrdé ozbrojené srážky, může se jednat o útoky na velvyslanectví či na symbolické americké cíle,“ vysvětlil Kraus. 

Zmínil v této souvislosti názor experta z bejrútské univerzity, podle kterého je pravděpodobné, že libanonská šíitská organizace Hizballáh, kterou Írán podporuje a jejíž vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci, dříve nebo později zaútočí na Americkou univerzitu v Bejrútu.

Kraus se domnívá, že aktivita lidí z íránských jednotek Kuds, v jejichž čele Solejmání stál, a jiných složek může být značná i mimo oblast Blízkého a Středního východu. „Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ojedinělým incidentům došlo nezávisle na rozhodování v centru v Teheránu. Podřízení či příznivci Solejmáního budou chtít pomstít smrt svého oblíbeného velitele a mohou tak učinit i na vlastní pěst,“ upozornil analytik.

Tureček: Irák terčem nebude, útok se tam čeká

Naopak analytik Břetislav Tureček si nemyslí, že by cílem íránské odvety byl Irák. „Nemyslím si, že půjde o něco velkého v Iráku, tam to každý čeká, Američané se odtamtud evakuují. Myslím si, že Íránci si počkají na něco více překvapivého,“ domnívá se Tureček.

I on ale míní, že se Íránci budou snažit o bezprecedentní odvetu. „Troufám si říci, že nepůjde o teroristický útok na civilisty. Pokud k něčemu dojde, tak cílem bude spíše nějaký zásadní americký politický nebo bezpečnostní cíl nebo důležitý cíl, který slouží některému z blízkovýchodních spojenců USA,“ komentoval případné cíle odvety.

Na adresu Američanů uvedl, že zásahem proti Solejmánímu na irácké půdě podrazili nohy spojenecké zemi. „Zaútočili v zemi, kterou chtějí stabilizovat, bez vědomí tamní vlády, o které říkají, že je jejich spojencem, se kterou mají spojenecké smlouvy o působení amerických sil v Iráku. Takže nebavme se jen o americko-íránských vztazích, ale i o budoucnosti těch americko-iráckých,“ upozornil na další dimenzi problému Tureček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...