Írán potvrdil další ústup od jaderné dohody. Zároveň tvrdí, že neomezí inspekce

Írán potvrdil, že přestává dodržovat další část jaderné dohody z roku 2015. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že země bude vyvíjet nové odstředivky určené k urychlení obohacování uranu. Nadále však bude umožňovat inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přístup ke svým jaderným zařízením.

Kamálvandí podle agentury DPA současně pohrozil definitivním ukončením jaderné dohody. „Evropským smluvním partnerům nezbývá na záchranu dohody mnoho času,“ uvedl. Zároveň však upozornil, že ústup Teheránu od jaderné dohody je možné zvrátit, pokud „druhá strana splní své sliby“. Teherán požaduje především zrušení amerických sankcí, a to zejména v ropném sektoru, píše DPA.

Íránský prezident Hasan Rouhání už ve středu oznámil, že Írán tento další krok ve vypovídání dohody podnikne tento týden. Zároveň dal evropským signatářům dohody další dva měsíce na to, aby omezili dopad amerických sankcí na Írán, a úmluvu tak zachránili.

Írán již dříve v rozporu s dohodou zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta. Kamálvandí v sobotu prohlásil, že Írán má kapacity k obohacování uranu nad 20 procent, ale zatím to nemá v úmyslu učinit.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

Zbylí signatáři vedle USA chtějí, aby Írán dohodu dodržoval

Spojené státy loni od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce, čímž ochromily obchod s íránskou ropou. Zbylí signatáři dohody, mezi nimiž jsou tři evropské země – Británie, Francie a Německo – a také Rusko a Čína, si přejí, aby Írán dohodu dále plnil.

Americký ministr obrany Mark Esper nejnovější porušení podmínek dohody Íránem odsoudil a dodal, že ho postup Teheránu nepřekvapuje. Londýn vyjádřil ohledně postupu Teheránu zklamání a Paříž uvedla, že bude pokračovat ve snaze zajistit, aby Írán jadernou dohodu plně dodržoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...