Írán nikdy nepřijme nabídku na dvoustranná vyjednávání s USA, prohlásil Rouhání

Írán bude vždy reagovat záporně na jakoukoli nabídku bilaterálních jednání se Spojenými státy. V případě, že by ale USA zrušily sankce proti Íránu, je Teherán ochoten vést mnohostranná jednání s Washingtonem a dalšími signatáři mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury Reuters to v íránském parlamentu řekl prezident Hasan Rouhání. Zároveň podle agentury AP obvinil evropské země z toho, že nenaplňují závazky, které na sebe vzaly poté, co USA od jaderné dohody loni odstoupily.

„Nikdy nebylo rozhodnuto o uspořádání rozhovorů se Spojenými státy. Byla zde řada nabídek na rozhovory, ale naše odpověď bude vždy záporná,“ citovala agentura Reuters z Rouháního projevu, který živě přenášela íránská státní média.

„Pokud Amerika zruší veškeré sankce, tak se může stejně jako předtím přidat k mnohostranným jednáním mezi Teheránem a dalšími signatáři dohody z roku 2015,“ doplnil.

O možnosti brzké vrcholné schůzky USA s Íránem se spekulovalo po nedávném summitu skupiny G7 ve Francii. Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil, že mu Rouhání sdělil, že je této myšlence otevřen. Následně ale íránský prezident řekl, že Teherán s Washingtonem nebude jednat, dokud USA nezruší protiíránské sankce. To podle AP zopakoval i nyní.

Evropské země „nesplnily úkol“

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem se vyostřilo po loňském rozhodnutí prezidenta Trumpa odejít od jaderné dohody, jejímiž dalšími stranami jsou Německo, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Evropské státy se snaží i po americkém kroku dohodu udržet při životě zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku.

Rouhání je ale nyní obvinil, že „nesplnily svůj úkol“. V pondělí Teherán pohrozil výrazným odklonem od podmínek jaderné dohody, nepřijde-li Evropa do konce týdne s novou nabídkou. „Pokud budou Evropané moci koupit nebo předkoupit naši ropu, můžeme mít přístup ke svým penězům, což situaci zmírní a budeme schopni zcela dodržovat dohodu… v opačném případě podnikneme náš třetí krok,“ citovala agentura Reuters Rouháního.

Teherán: Jsme schopni do dvou dnů obohacovat na 20 procent

Mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí v úterý prohlásil, že Írán je schopen do dvou dnů obnovit produkci uranu obohaceného na 20 procent. To je považováno za důležitý mezikrok potřebný k obohacení uranu na 90 procent, což je zapotřebí pro výrobu atomové bomby.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Podle nynější americké administrativy, která se na dojednání dohody nepodílela, je ovšem dosažený dokument neúčinný a jenom dočasný. Washington chce Írán přinutit k novému vyjednávání.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí. Zejména Spojené státy a Izrael obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. To ovšem Teherán odmítá a tvrdí, že energii z jádra využívá výhradně k mírovým účelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 7 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...