Mezinárodní diplomacie kolem íránského jaderného programu a amerických sankcí se roztočila naplno. Po francouzské iniciativě na summitu zemí G7 v přímořském letovisku Biarritz znovu vstoupilo do hry Japonsko. To sice signatářem jaderné dohody s Íránem není, s Teheránem ale dlouhodobě udržuje dobré vztahy, které jsou podpořené ekonomickými zájmy.
Do řešení íránské krize vstoupilo Japonsko. Kvůli sankcím mu chybí ropa z Teheránu
Horizont ČT24: Diplomacie a íránská jaderná dohoda (zdroj: ČT24)
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se stal nejsledovanější postavou blízkovýchodní politiky posledních dní. Nečekaně se objevil na summitu G7, kde s ním jednala francouzská delegace v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Následně odletěl do Pekingu a odtud pokračoval rovnou do Tokia, kde se setkal s premiérem Šinzó Abem.
„Během rozhovorů v Íránu duchovní vůdce Chameneí konstatoval, že vaše země nebude vyvíjet, vlastnit ani užívat jaderné zbraně,“ připomněl šéf japonské vlády íránskému ministrovi.
Šinzó Abe během jednání s ajatolláhem Alí Chameneím
Duchovnímu vůdci islámské republiky naslouchal v Teheránu Abe pozorně už v červnu. Šlo o vůbec první návštěvu japonského premiéra od islámské revoluce v roce 1979. Z oblasti ale v tu dobu přicházely zprávy o útocích na tankery v blízkosti Hormuzského průlivu. Jeden z nich patřil japonské společnosti a Spojené státy z odpovědnosti za útoky viní právě Írán.
Ekonomické zájmy Tokia
Stabilita v regionu je pro Tokio klíčová. Většinu ropy totiž importuje právě z Blízkého východu. To je i důvod, proč s tamními zeměmi udržuje dlouhodobě neutrální vztah. Včetně Íránu, který až do zavedení amerických sankcí patřil mezi jeho důležité dodavatele.
Signatářem jaderné dohody s Íránem Japonsko není, blízkovýchodní státy ale zemi vycházejícího slunce vnímají jako nejbližšího amerického spojence. „Máme nejlepší vztahy s Japonskem v historii. Vím, že ministerský předseda je v úzkém kontaktu s vedením Íránu. Uvidíme, jak to dopadne,“ poznamenal k tomu v květnu americký prezident Donald Trump.
Zprostředkovat rozhovory mezi Bílým domem a Teheránem se stále snaží i Evropa, která svůj podpis z dohody o íránském jaderném programu nestáhla. Čeká se, kdo udělá první krok.
„Pokud by byly okolnosti příznivé, určitě bych (se setkáním) souhlasil,“ připustil v pondělí Donald Trump. „Klíč k pozitivnímu vývoji má v rukou Washington,“ reagoval na to o den později íránský prezident Hasan Rúhání.
Ani případný diplomatický úspěch a návrat k jednacímu stolu ovšem nemusí znamenat, že se novou jadernou dohodu podaří dojednat a současné vyhrocené vztahy mezi Íránem a USA uklidnit.