Mezinárodní diplomacie kolem íránského jaderného programu a amerických sankcí se roztočila naplno. Po francouzské iniciativě na summitu zemí G7 v přímořském letovisku Biarritz znovu vstoupilo do hry Japonsko. To sice signatářem jaderné dohody s Íránem není, s Teheránem ale dlouhodobě udržuje dobré vztahy, které jsou podpořené ekonomickými zájmy.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se stal nejsledovanější postavou blízkovýchodní politiky posledních dní. Nečekaně se objevil na summitu G7, kde s ním jednala francouzská delegace v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Následně odletěl do Pekingu a odtud pokračoval rovnou do Tokia, kde se setkal s premiérem Šinzó Abem.
„Během rozhovorů v Íránu duchovní vůdce Chameneí konstatoval, že vaše země nebude vyvíjet, vlastnit ani užívat jaderné zbraně,“ připomněl šéf japonské vlády íránskému ministrovi.
Duchovnímu vůdci islámské republiky naslouchal v Teheránu Abe pozorně už v červnu. Šlo o vůbec první návštěvu japonského premiéra od islámské revoluce v roce 1979. Z oblasti ale v tu dobu přicházely zprávy o útocích na tankery v blízkosti Hormuzského průlivu. Jeden z nich patřil japonské společnosti a Spojené státy z odpovědnosti za útoky viní právě Írán.
Ekonomické zájmy Tokia
Stabilita v regionu je pro Tokio klíčová. Většinu ropy totiž importuje právě z Blízkého východu. To je i důvod, proč s tamními zeměmi udržuje dlouhodobě neutrální vztah. Včetně Íránu, který až do zavedení amerických sankcí patřil mezi jeho důležité dodavatele.
Signatářem jaderné dohody s Íránem Japonsko není, blízkovýchodní státy ale zemi vycházejícího slunce vnímají jako nejbližšího amerického spojence. „Máme nejlepší vztahy s Japonskem v historii. Vím, že ministerský předseda je v úzkém kontaktu s vedením Íránu. Uvidíme, jak to dopadne,“ poznamenal k tomu v květnu americký prezident Donald Trump.
Zprostředkovat rozhovory mezi Bílým domem a Teheránem se stále snaží i Evropa, která svůj podpis z dohody o íránském jaderném programu nestáhla. Čeká se, kdo udělá první krok.
„Pokud by byly okolnosti příznivé, určitě bych (se setkáním) souhlasil,“ připustil v pondělí Donald Trump. „Klíč k pozitivnímu vývoji má v rukou Washington,“ reagoval na to o den později íránský prezident Hasan Rúhání.
Ani případný diplomatický úspěch a návrat k jednacímu stolu ovšem nemusí znamenat, že se novou jadernou dohodu podaří dojednat a současné vyhrocené vztahy mezi Íránem a USA uklidnit.
