Francie chce motivovat své občany, aby místo do aut častěji usedali při cestách po městě na kolo. Obává se dopravního kolapsu po uvolnění karanténních opatření. Podpořit cyklistiku chce například i Belgie nebo Itálie. Koronavirová pandemie má celosvětově na svědomí téměř čtvrt milionu lidských životů. Se životy lidí hazarduje běloruský prezident Lukašenko. V Minsku chce uspořádat vojenskou přehlídku.
Francie, Belgie a Itálie podporují cyklistiku, chtějí odlehčit dopravě. Lukašenko hazarduje s přehlídkou
- Na světě je potvrzených přes 3,43 milionu případů nákazy koronavirem. Více než milion lidí se vyléčilo, 244 tisíc nemoci COVID-19, kterou vir způsobuje, podlehlo.
- Nejvíce postiženou zemí jsou USA, které evidují více než milion nakažených a přes 67 tisíc obětí. Následují evropské země. Španělsko registruje 217 tisíc případů infekce a Itálie 209 tisíc.
- Ve Francii podlehlo ze 131 tisíc nakažených nemoci COVID-19 téměř 25 tisíc lidí, situaci naopak mnohem lépe zvládá Německo, které hlásí méně než sedm tisíc obětí ze 165 tisíc infikovaných.
- V Rusku denní přírůstek nakažených koronavirem překročil rekordní desetitisícovou hranici. Celkový počet infikovaných v zemi vzrostl na 134 639.
- Britský premiér Johnson řekl, že existoval scénář pro případ jeho úmrtí. Ministerský předseda se nakazil koronavirem a delší dobu byl ve vážném stavu. „Nebyl jsem na tom opravdu nejlépe a byl jsem si vědom, že existují krizové plány,“ uvedl.
Šíření koronaviru – do dubna
Francie motivuje své občany, aby místo do aut častěji usedali při cestách po městě na kolo. Stejně jako další země se obává dopravního kolapsu po uvolnění karanténních opatření. Kvůli nutnosti dodržovat rozestupy od ostatních lidí se totiž podle expertů sníží kapacita veřejné dopravy ve městech o několik desítek procent.
Vláda proto navrhla program, v jehož rámci bude mít každý nárok na opravu svého bicyklu do výše 50 eur (1354 korun), napsal zpravodajský server BBC. Vládní program v celkové hodnotě 20 milionů eur (541,8 milionu korun) má také pokrýt výdaje na rozšiřování cyklostezek, vybudování nových stojanů a na školení v jízdě na kole.
Starostka Paříže Anne Hidalgová rovněž nově zakáže vjezd osobním automobilům na jednu z hlavních dopravních tepen v centru města Rue de Rivoli, která vede od náměstí Svornosti kolem muzea Louvre směrem na náměstí Bastily. Místo jízdních pruhů pro automobily tam vzniknou nové pruhy pro cyklisty, z motorových vozidel tam budou mít povolený vjezd jen taxíky, autobusy a zásobování.
Paříž chce rovněž zřídit cyklostezky podél trasy svých třech nejvíce vytížených linek metra. Nové nastavení má trvat po dobu pandemie, pokud se však osvědčí, chce ho starostka ponechat již natrvalo.
Cílem opatření je rovněž udržet emise skleníkových plynů na současné úrovni, která je výrazně nižší oproti období před pandemií. Podle ministryně životního prostředí Élisabeth Borneové je 60 procent všech cest ve Francii kratší než pět kilometrů, jízda na kole je proto podle ní „skutečným dopravním řešením“.
Vytvoření dalších cyklostezek přitom plánuje i belgická metropole Brusel, kde ve snaze odlehčit veřejné dopravě vznikne na silnicích dalších 40 kilometrů pruhů vyhrazených cyklistům.
Lidem na kole a pěším přidává prostor na ulicích také Milán, který leží v nejhůře zasažené italské oblasti Lombardie. Místní radnice rozšiřuje chodníky a vyzývá obyvatele, aby místo aut využívali skútry. Kapacita milánského metra totiž bude kvůli ochranným opatřením nižší o asi 30 procent.
Například těsné londýnské metro přepraví podle propočtů místních úřadů kvůli nutnosti udržovat dostatečné odstupy od ostatních cestujících jen asi 15 procent původní kapacity. Množí se proto obavy, že po uvolnění omezení pohybu nastane ve městě dopravní kolaps.
Lukašenko chce v Minsku přehlídku k 9. květnu stůj co stůj
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je rozhodnutý uspořádat 9. května v Minsku vojenskou přehlídku k 75. výročí vítězství ve druhé světové válce stůj co stůj. Bez ohledu na pandemii vyvolanou koronavirem a i přesto, že přehlídku kvůli infekci odložil dokonce i ruský prezident Vladimir Putin.
„Musím říci, že přehlídku nemůžeme zrušit, prostě nemůžeme. Dlouho jsem o tom přemýšlel, ale je třeba si uvědomit, že tito lidé za války umírali, možná na viry a jiné nemoci. Ale nevnímali to a nemysleli na to, umírali pro nás, ať to zní sebevíc pateticky,“ řekl Lukašenko podle agentury BeTA.
V této souvislosti také řekl, že upozornil organizátory, aby v případě přijetí jeho návrhu přehlídku uskutečnit nikdo nebyl nucen k účasti. „Pokud se lidé budou bát o své zdraví, pochopíme to,“ uvedl autoritářský šéf státu. Podle něj je ale zájemců o účast na této události dostatek. „Tisíce a tisíce chtějí, aby se tato akce uskutečnila,“ prohlásil.
V Rusku se za den nakazilo rekordně přes 10 tisíc lidí
Rusko druhý den za sebou zaznamenalo rekordní nárůst množství nově nakažených koronavirem. V sobotu krizový operační štáb informoval, že se denní přírůstek přiblížil k desetitisícové hranici, v neděli oznámil dalších 10 633 infikovaných.
Celkově je tak v zemi evidováno přes 124 tisíc pozitivních testů na koronavirus. Přibylo podle tamních úřadů 58 úmrtí nakažených. Postiženo je v Rusku všech 85 regionů. Nejhorší zůstává situace v Moskvě.
Na Slovensku přibyl jeden nakažený, Polsko otevře další obchody
Na Slovensku za sobotu přibyl jediný případ nákazy koronavirem a celkem jich je 1408. Počet obětí se nezměnil, zůstává na 24. Uvedly to tamní úřady. Polsko eviduje dalších 318 nakažených a 15 úmrtí.
Polská vláda chystá od pondělí rozvolnění některých koronavirových opatření. Za zpřísněných hygienických podmínek budou moci otevřít nákupní centra, velké obchody a nově i hotely a další ubytovací zařízení. V hotelech v Polsku ale ještě nesmějí hosté chodit do restaurací, obsluha jim jídlo může jedině donést na pokoj.
V nákupních centrech sice budou moci otevřít občerstvení, lidé ale jídlo nebudou moci sníst na místě, musí si ho vzít s sebou. Čtenáři nově budou moci chodit do knihoven, fungovat ale nebudou například čítárny.
Rakouský HDP se podle odhadů propadne o osm procent
Rakouská centrální banka nově předpokládá, že rakouská ekonomika v letošním roce v důsledku koronavirové krize klesne o osm procent, řekl guvernér Robert Holzmann. Centrální banka tak zhoršila svou zhruba měsíc starou prognózu, podle které se měl hrubý domácí produkt (HDP) snížit pouze o 3,2 procenta.
Za zhoršením prognózy podle Holzmanna stojí očekávání, že restriktivní opatření zavedená v rámci boje proti šíření koronaviru zůstanou v platnosti delší dobu a jejich uvolňování bude pozvolnější, než se dříve předpokládalo. Guvernér nicméně nevyloučil, že situace by se mohla vyvíjet příznivěji, než předpokládá nynější scénář banky.
Rakouská vláda již ohlásila balík nouzových opatření v hodnotě až 38 miliard eur (zhruba bilion korun), aby podpořila firmy a ekonomiku a omezila nárůst nezaměstnanosti, napsala agentura Reuters.
V Německu opět klesl počet nově nakažených i úmrtí
V Německu v sobotu opět klesl denní přírůstek lidí nakažených koronavirem i úmrtí pacientů s nemocí COVID-19, kterou tento virus způsobuje. Infikovaných přibylo 793 a zemřelých 74. Informoval o tom v neděli Institut Roberta Kocha.
Je to další snížení počtů proti předchozímu dni. Už sobotní ranní bilance byla podstatně příznivější než páteční. V sobotu institut informoval o smrti 94 pacientů, zatímco v pátek o 193 úmrtích. Klesají i denní přírůstky nově potvrzených infekcí, v sobotu jich institut registroval 945, což bylo nejméně za poslední týdny.
Celkově se v Německu s 83 miliony obyvatel dosud nakazilo 162 496 lidí, z nichž 6649 zemřelo. Uzdravených pacientů s COVID-19 institut eviduje přibližně už 130 600, přičemž během soboty vyléčených přibylo kolem 1600.
Johnson řekl, že existoval scénář pro případ jeho úmrtí
Britský premiér Boris Johnson, u něhož testy koncem března prokázaly nákazu koronavirem a měl těžký průběh nemoci, nemohl uvěřit, že během několika dnů se jeho zdravotní stav mohl tak zhoršit. V rozhovoru s deníkem The Sun bez dalších podrobností řekl, že existoval plán pro případ, že zemře.
„Byl jsem naštvaný. Nemohl jsem pochopit, proč se můj stav nelepší,“ uvedl Johnson, který byl do nemocnice převezen poté, co se mu ani po deseti dnech od pozitivního testu nevedlo lépe. Další den musel být přesunut na jednotku intenzivní péče, kde strávil tři dny.
„Nebyl jsem na tom opravdu nejlépe a byl jsem si vědom, že existují krizové plány,“ řekl Johnson, který strávil týden v londýnské nemocnici svatého Tomáše. Byla podle něho připravená strategie, jak postupovat v případě, kdyby se věci vyvíjely podle scénáře typu „smrt Stalina“.
V USA zemřelo za poslední den 1453 lidí s koronavirem
Ve Spojených státech za uplynulých 24 hodin zemřelo 1453 lidí nakažených koronavirem, což je o zhruba 400 méně než předchozí den. Vyplývá to z údajů Univerzity Johnse Hopkinse platných k sobotnímu večeru místního času.
Obětí je nyní v USA již přes 66 tisíc, počet registrovaných případů nákazy překročil 1,1 milionu, napsala agentura AFP. Spojené státy, které mají asi 328 milionů obyvatel, jsou v absolutních číslech koronavirem nejzasaženější zemí.
Prezident Donald Trump na pravidelné konferenci v Bílém domě v pátek vyjádřil naději, že koronaviru v zemi podlehne méně než 100 tisíc lidí. Dříve hovořil o tom, že očekává asi 60 tisíc až 70 tisíc obětí. „Doufejme, že nakonec nepřekročíme hranici 100 tisíc ztracených životů, což je nicméně hrozivé číslo,“ uvedl Trump.
V Izraeli se po sedmi týdnech částečně otevřely školy
V Izraeli se po sedmi týdnech částečně otevřely školy. Některá města, včetně Tel Avivu či části Jeruzaléma, a oblasti s arabskou komunitou ale odmítly učebny zatím otevřít kvůli nejasným pravidlům a pozdním informacím od vlády o možnosti otevřít. Řada rodičů také nechala své děti doma v obavách z nákazy, jiní naopak otevření škol uvítali s tím, že budou moci do práce. Informoval o tom deník The Times of Israel.
Podle deníku The Jerusalem Post přišlo v Izraeli do školy asi 40 procent žáků. Řada měst školy zatím neotevřela s tím, že je ministerstvo pozdě informovalo o možnosti je otevřít, rozhodnuto o tom bylo podle místních médií v pátek. Mnozí si také stěžují na dosud nejasně stanovená pravidla.
Podle televizní stanice Channel 12 podepsaly tisíce rodičů petice za to, aby jejich děti nemusely do školy, dokud nebudou jasně daná pravidla zajišťující bezpečnost jejich dětí.
Írán povolil v některých částech země vstup do mešit
Íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že od pondělka se ve městech, kde se COVID-19 nevyskytuje, otevřou mešity. Ty byly uzavřené a náboženská shromáždění byla zakázaná od poloviny března. Lidé v Íránu se od té doby naučili jezdit auty na „drive-in“ náboženské obřady. Muslimové mají nyní postní měsíc ramadán.
V Íránu za posledních 24 hodin zemřelo dalších 47 lidí nakažených koronavirem, uvedl zástupce tamního ministerstva zdravotnictví. Celková bilance mrtvých tak činí 6203. Írán je jednou z nejhůře zasažených zemí na Blízkém východě, k neděli eviduje téměř 100 tisíc případů infekce.
Afghánistán zaznamenal nejvyšší denní nárůst případů koronaviru
Afghánistán za poslední den eviduje 235 nových případů nákazy koronavirem, což je doposud nejvyšší nárůst během 24 hodin. V zemi je oficiálně 2704 nakažených a 85 pacientů s nemocí COVID-19 zemřelo.
Nejzasaženější je hlavní město Kábul, kde úřady ve snaze zabránit šíření infekce omezily svobodu pohybu. Toto opatření platí podle listu The Guardian i v jiných oblastech země, ale ve většině měst jsou ulice plné aut i lidí. Odborníci se obávají, že za takových okolností bude boj s koronavirem nesmírně náročný.
Epidemie nemoci COVID-19 může znamenat obrovské problémy pro obyvatele této chudé asijské země, zmítané desítky let různými ozbrojenými konflikty. Organizace Save the Children upozornila, že kvůli nařízení o omezení svobody pohybu, které beztak mnoho lidí nedodržuje, hrozí sedmi milionům dětí hlad.