Světová ekonomika směřuje podle MMF k nejhlubší recesi od krize v 30. letech

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP), a to o 3,3 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu globální ekonomiky. Světové hospodářství tak podle fondu směřuje letos k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize (nazývaná také Velká deprese) ve 30. letech minulého století.

Příští rok by ale už měl být ve znamení citelného zotavení. Měnový fond předpokládá, že globální ekonomika vykáže růst o 5,8 procenta, zatímco v lednové aktualizaci svého výhledu ještě počítal s růstem světového HDP o 3,4 procenta.  

Česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta, zatímco loni o 2,6 procenta vzrostla. Pokud se prognóza fondu naplní, bude to znamenat zdaleka nejhorší výsledek v novodobé historii země. Tak výrazný pokles česká ekonomika nezaznamenala ani za globální finanční krize v roce 2009. Na příští rok už ale fond očekává citelné oživení, růst hrubého domácího produktu by měl v Česku dosáhnout 7,5 procenta.

Podle analytika Czech Fundu Lukáše Kovandy je realističtější předpoklad letošního poklesu ekonomiky od osmi do 12 procent. „Českou ekonomiku zrazuje její citelnější závislost na automobilovém průmyslu a na Německu jako takovém. Německo by se podle MMF mělo letos propadnout dokonce o sedm procent a tímto svým pádem výrazně stáhne dolů také právě Česko,“ podotkl.

Tvrdý propad eurozóny, hlavně v Itálii

Eurozóna podle MMF letos vykáže propad o 7,5 procenta, nejdramatičtější vývoj ekonomové fondu čekají v Itálii, kde předpovídají propad o 9,1 procenta. V Německu čekají hospodářský propad o sedm procent, ve Francii o 7,2 procenta.

„Za tři měsíce, od naší poslední aktualizace výhledu světové ekonomiky, se svět dramaticky změnil. O pandemickém scénáři jako o jedné z možností jsme se v minulých diskusích o vývoji ekonomiky zmínili, nikdo z nás si ale dost dobře nedokázal představit, jak to bude skutečně vypadat a co to bude znamenat pro ekonomiku,“ píše se ve zprávě MMF.

Spojené státy, tedy největší ekonomika světa, podle měnového fondu letos vykážou propad o 5,9 procenta. Po něm by ale měl příští rok přijít vzestup o 4,7 procenta.

Indie i Čína si udrží růst, byť zpomalený

Z velkých ekonomik by se propadu měla vyhnout Indie i Čína, i tyto země ale zaznamenají prudké zpomalení tempa růstu.

Zatímco růst čínské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na 1,2 procenta z loňského tempa 6,1 procenta, u té indické ekonomové čekají zpomalení na 1,9 procenta proti růstu o 4,2 procenta loni. V případě Číny to bude znamenat nejhorší výsledek od roku 1976, kdy čínská ekonomika vykázala pokles o 1,6 procenta. Od té doby růst nikdy nebyl slabší než tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...