Do roku 2025 nebude podle odhadů téměř polovina lidí mladších 35 let považovat za nutné vlastnit automobil. Ekonomické, ale i ekologické výhody nahrávají tzv. carsharingu, tedy sdílení aut, ať už prostřednictvím společností, které takové půjčovny provozují, nebo přímo od majitelů, kteří svůj vůz plně nevyužijí. V Praze tento týden navíc přibyla nová carsharingová služba určená pro studenty. Na oblibě narůstá ale také sdílení jízdních kol nebo koloběžek, které usnadňují přepravu po městě. Mnohdy ovšem k nelibosti chodců.
Auta si dnes lidé mohou půjčit nejen ve třech největších městech v Česku, tedy v Praze, Brně a Ostravě, ale také třeba v Plzni, Hradci Králové nebo ve Zlíně. Méně už jsou k sehnání elektromobily, které nabízejí pražské a brněnské firmy.
Nicméně nejrozšířenější je carsharing v Praze, kde lze prostřednictvím „půjčoven“ tímto způsobem využít zhruba 1200 aut. Stále více se rozšiřuje také tzv. P2P (peer-to-peer) carsharing, v němž lidé nabízí své vlastní nevyužité vozy. V zájmu o takovou možnost opět vede Praha, využívána je čím dál více ale třeba i na jihu Moravy.
„Lidé si začínají uvědomovat, že planeta má omezené zdroje a že pokud něco vlastním, ale využívám to jenom pět procent času, zatímco devadesát pět procent doby to někde stojí, tak je to neefektivní,“ vysvětluje si rostoucí popularitu sdílení Jan Charouz, jednatel carsharingové společnosti HoppyGo.
Studenti sdílejí se studenty
Možnost sdílení využívají nejčastěji lidé mezi 25 a 34 lety, oblíbená je ale i u začínajících řidičů. K nim patří i studenti, kteří tento týden přišli s novou carsharingovou platformou Uniqway. Vznikla ve spolupráci tří pražských škol: ČVUT, České zemědělské univerzity a VŠE – a její služby jsou určeny zase studentům.
„Neřeším parkování, servis ani náklady, které jsou s autem spojené, zaplatím jenom poplatek za jízdu a ostatní nechám na provozovateli služby,“ shrnul výhody sdílení jeden z vývojářů Uniqway Marko Šidlovský. Auta je možné sdílet přes speciální aplikaci, k níž se studenti musí zaregistrovat. Platí jak za ujetý čas (29 korun za hodinu), tak kilometry (4,90 korun za kilometr).
Lukáš Vlček, ředitel Škoda Auto ČR, která na Uniqway spolupracuje, vidí v projektu potenciál: „Pro nás je důležité, aby carsharing naplňoval očekávání nové generace, která vidí mobilitu budoucnosti jinak, tzn. sdílení aut, služby s tím spojené, systém bookování i placení.“
Kola a koloběžky jsou oblíbené, méně už u chodců
Obliba sdílených aut sice stoupá, nejrozšířenějším sdíleným dopravním prostředkem jsou nicméně jízdní kola, včetně elektrokol. Zájemci si je mohou půjčovat v 94 tuzemských městech a obcích. Vedle soukromých firem tyto služby nabízejí i České dráhy. Novinkou na trhu jsou elektokoloběžky, zhruba čtyři sta jich nedávno „vypustila“ do pražských ulic americká společnost Lime.
Jízda po městě na kole či koloběžce je ohleduplnější k životnímu prostředí, s ohleduplností k lidem nebo majetku je to už při sdílení složitější. Provozovatelé se potýkají například s vandalismem nebo krádežemi. „Kola jsou ale vybavena GPS, takže je rychle najdeme,“ podotýká Lubomír Fridrich ze společnosti Rekola Bikesharing, že k velkým škodám nedochází.
Ohleduplnost je třeba také při každodenním sžívání cyklistů či „koloběžkářů“ a pěších. Zejména Praha opakovaně řeší problémy v turisty přeplněném centru. V roce 2016 tak zakázala v památkové rezervaci i dalších čtvrtích jízdu na vozítkách Segway, na něž se před novelou zákona o silniční dopravě pohlíželo jako na chodce.
Pěšími zónami v centru Prahy ale mohou projíždět cyklisté, omezení, které nakrátko zavedla radnice Prahy 1, městský soud následně zrušil. Vjezd mají povoleny i elektrokoloběžky, chodci si ale stěžují, že jejich uživatelé porušují dopravní předpisy jízdou po chodníku a parkují koloběžky kdekoliv.
Společnost Lime slibuje nápravu. „Očekáváme, že se tato společnost ozve městské části a začne to s námi řešit, samozřejmě se nám nelíbí, že koloběžky stojí na chodnících a překáží chodcům,“ věří v lepší domluvu mluvčí městské části Praha 1 Veronika Blažková.
Pro jízdní kola i koloběžky platí povinnosti vyplývající ze zákona o provozu na pozemních komunikacích.
- Pokud je zřízen jízdní pruh pro cyklisty, kolaři či koloběžkáři se musí držet v něm. Na stezce určené zároveň pro chodce a pro cyklisty nesmí ohrozit chodce.
- Na kole/koloběžce se jezdí vpravo, cyklisté mohou jet jen jednotlivě za sebou.
- Cyklisté/koloběžkáři mladší 18 let potřebují ochrannou přilbu, jezdci mladší deseti let se neobejdou bez dohledu osoby starší 15 let, pokud jedou po silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.
- Při snížené viditelnosti je nutné jízdní kolo či koloběžku označit patřičnými světly.
- Možnosti cestování s kolem/koloběžkou v městské hromadné dopravě upravuje každé město trochu jinak. Například v Brně je možné přepravovat kolo/koloběžku v tramvajích, trolejbusech i autobusech; v Praze řidič autobusu cyklistu do vozu nepustí.
