Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.
Incident se stal den poté, co Teherán spustil v Natanzu nové pokročilé odstředivky, které umožní rychlejší obohacování uranu. Přichází rovněž v době, kdy se světové mocnosti snaží oživit jadernou dohodu s Íránem, od níž Spojené státy odstoupily za vlády bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Šéf íránského jaderného programu vyzval mezinárodní společenství a Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby se záležitostí, kterou označil za „jaderný terorismus“, zabývaly. Dodal, že Írán si vyhrazuje právo proti pachatelům zakročit, uvedla podle agentury Reuters tamní televize.
Mluvčí MAAE Reuters prostřednictvím e-mailu sdělil, že agentura o zprávách v médiích ví, ale v této fázi komentář neposkytne.
Izrael se cítí ohrožen
Provoz v Natanzu, jenž se nachází v centrální provincii Isfahán, je klíčovou částí íránského jaderného programu a monitorují jej inspektoři z MAAE. Mluvčí tamní organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že incident se týkal elektrické soustavy a obešel se bez kontaminace a obětí. Doplnil, že se příčina problému vyšetřuje.
Největší obavy z Íránu má Izrael. Tamní premiér už dříve potvrdil, že jaderný program považuje za hrozbu. „Boj proti Íránu a jeho spojencům, boj proti íránskému jádru, boj proti íránskému zbrojení je obrovský úkol,“ prohlásil předseda vlády Benjamin Netanjahu.
V červenci roku 2020 propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.
Loni v listopadu byl zase nedaleko Teheránu zabit íránský jaderný vědec Mohsen Fachrízádeh, na Západě považovaný za hlavu tamního jaderného zbraňového programu. Zabily ho kulky z dálkově řízené zbraně. Tento útok americké zpravodajské zdroje připsaly Izraeli.
USA a Írán se snaží obnovit jadernou dohodu
Teherán a Washington se přes prostředníky snaží oživit jadernou dohodu mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Smlouvu, jejímž cílem je zabránit asijské zemi ve vývoji jaderných zbraní, s ní tehdy uzavřely Spojené státy, Rusko, Čína, ale i Británie a Francie nebo Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jejích ambicí a záruky, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Bývalý americký prezident Trump od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti zemi obnovil. Írán následně začal části dohody porušovat. Současný šéf Bílého domu Joe Biden nicméně už dříve uvedl, že se USA k jaderné dohodě opět připojí. Ovšem za předpokladu, že ji asijská země začne znovu plně dodržovat. Teherán naopak argumentuje tím, že Američané porušili smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit sankce.
O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté tento týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací totiž odmítl. Zástupci Teheránu a Washingtonu dali zároveň najevo, že neočekávají náhlý průlom.
Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu při spuštění nových pokročilých odstředivek v Natanzu u příležitosti íránského Dne jaderné technologie zopakoval závazek Íránu k nešíření jaderných zbraní.
