Írán omezí přístup inspektorů mezinárodní atomové agentury do svých jaderných zařízení

Írán od příštího týdne neumožní zevrubné kontroly svých jaderných provozů. Teherán to oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která je zajišťuje. Umožnění kontrol patří k podmínkám dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Poté co od dohody odstoupily Spojené státy, přestal Teherán její ustanovení dodržovat.

Jaderná elektrárna v Búšehru
Zdroj: Reuters/ISNA Autor: Mehdi Ghasemi

Íránský parlament loni v prosinci schválil zákon, který dal vládě dva měsíce na to, aby vyjednala uvolnění amerických sankcí. V případě, že zůstanou v platnosti, má změnit postoj k plnění dohody. Lhůta vyprší 21. února.

O částečném vypovězení spolupráce s MAAE nyní informoval na Twitteru íránský zástupce Kázem Gharíbábádí. „Zákon bude splněn podle časového plánu a MAAE dnes (v pondělí) informaci dostala, aby měla čas připravit se na nový přístup.“

Americké sankce brání Íránu kromě jiného obchodovat s ropou a plynem. Tajemník ministra zahraničí Abbás Arakčí řekl, že obnova prodeje surovin a uvolnění peněz zmrazených v bankách jsou důležité, jinak podle něj nemá dohoda z roku 2015 smysl.

Teherán si slibuje změnu americké politiky s novou administrativou prezidenta Joea Bidena. Od dohody odstoupil v roce 2018 jeho předchůdce Donald Trump a zavedl sankce. Írán přestal dohodu v roce 2019 dodržovat, znovu obohacuje uran nad povolené limity a dělá si jeho zásoby, což obnovilo obavy o charakter jeho jaderného programu. Tvrdí, že je mírový, některé státy mají podezření, že je vojenský.

Pomoc Japonska a EU

Americké sankce v kombinaci s epidemií koronaviru vyvolaly v Íránu hlubokou hospodářskou krizi. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v rozhovoru s japonskou agenturou Kjódó řekl, že doufá, že Japonsko a Evropská unie pomohou Bidena přimět ke zrušení sankcí „Očekáváme, že se Japonsko zachová jako přítel, zejména když půjde o otázku mezinárodního práva. USA ho porušují a to nejlepší, co může Japonsko udělat, je ukázat Američanům, že nehodlá plnit jejich nelegální rozhodnutí.“

Žádal také o uvolnění íránských peněz zmrazených v bankách. Podle Zarífa má v bankách v Japonsku a Jižní Koreji deset miliard dolarů (212 miliard korun).