Írán omezí přístup inspektorů mezinárodní atomové agentury do svých jaderných zařízení

Írán od příštího týdne neumožní zevrubné kontroly svých jaderných provozů. Teherán to oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která je zajišťuje. Umožnění kontrol patří k podmínkám dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Poté co od dohody odstoupily Spojené státy, přestal Teherán její ustanovení dodržovat.

Íránský parlament loni v prosinci schválil zákon, který dal vládě dva měsíce na to, aby vyjednala uvolnění amerických sankcí. V případě, že zůstanou v platnosti, má změnit postoj k plnění dohody. Lhůta vyprší 21. února.

O částečném vypovězení spolupráce s MAAE nyní informoval na Twitteru íránský zástupce Kázem Gharíbábádí. „Zákon bude splněn podle časového plánu a MAAE dnes (v pondělí) informaci dostala, aby měla čas připravit se na nový přístup.“

Americké sankce brání Íránu kromě jiného obchodovat s ropou a plynem. Tajemník ministra zahraničí Abbás Arakčí řekl, že obnova prodeje surovin a uvolnění peněz zmrazených v bankách jsou důležité, jinak podle něj nemá dohoda z roku 2015 smysl.

Teherán si slibuje změnu americké politiky s novou administrativou prezidenta Joea Bidena. Od dohody odstoupil v roce 2018 jeho předchůdce Donald Trump a zavedl sankce. Írán přestal dohodu v roce 2019 dodržovat, znovu obohacuje uran nad povolené limity a dělá si jeho zásoby, což obnovilo obavy o charakter jeho jaderného programu. Tvrdí, že je mírový, některé státy mají podezření, že je vojenský.

Pomoc Japonska a EU

Americké sankce v kombinaci s epidemií koronaviru vyvolaly v Íránu hlubokou hospodářskou krizi. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v rozhovoru s japonskou agenturou Kjódó řekl, že doufá, že Japonsko a Evropská unie pomohou Bidena přimět ke zrušení sankcí „Očekáváme, že se Japonsko zachová jako přítel, zejména když půjde o otázku mezinárodního práva. USA ho porušují a to nejlepší, co může Japonsko udělat, je ukázat Američanům, že nehodlá plnit jejich nelegální rozhodnutí.“

Žádal také o uvolnění íránských peněz zmrazených v bankách. Podle Zarífa má v bankách v Japonsku a Jižní Koreji deset miliard dolarů (212 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...