Některé arabské státy usilují o normalizaci vztahů se Sýrií. Ty se prudce zhoršily po vypuknutí občanské války v roce 2011. Válka má na svědomí přes 350 tisíc lidských životů. Spojené arabské emiráty dokonce požádaly, aby bylo Sýrii obnoveno členství v Lize arabských států. Naopak Katar doufá, že arabské státy nebudou vládě Bašára Asada vycházet vstříc.
Sýrie se vrací do arabského zahraničněpolitického ringu, na obnovení vztahů pracuje řada států
Studio ČT24: Zpravodaj Borek k normalizaci vztahů arabských zemí se Sýrií (zdroj: ČT24)
Ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šejk Abdullah bin Zayed bin Sultan Al Nahyan se minulý týden setkal s Bašárem Asadem v Damašku a Emiráty nejsou jedinou zemí, která usiluje o nápravu vztahů. Zpátky do arabského světa chce Sýrii pozvat i Egypt nebo Jordánsko. „Asad tyto země potřebuje kvůli své obnovené legitimitě a tyto státy jsou schopny mu spolufinancovat obnovu zničené země po válce. Je zde však ještě jeden aspekt. Arabské země možná spoléhají i na to, že znovunavázáním styků se Sýrií se jim podaří oslabit vliv Turecka a Íránu v zemi a obecně na Blízkém východě,“ řekl blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.
Podle něj se nejedná o akci pouze pár arabských států a patrně byl tento akt konzultován dopředu i s Izraelem a USA. „Je to pokus vytrhnout Sýrii z íránského objetí a navázat ji zpět do arabského světa, kam z etnografického hlediska patří.“
Ne všechny arabské země ale znovuzapojení Sýrie do regionálních struktur vítají. „Katar dlouhodobě razí specifickou politiku. Ta se odlišuje od obecného směřování většiny zemí Perského zálivu. Má obrovskou mediální sílu v podobě televizní stanice Al-Jazeera i velký ekonomický vliv díky ropě a petrodolarům. Zároveň utváří spojenectví s některými islamistickými a protureckými silami na Blízkém východě,“ doplnil Borek. Podle něj Katar tvoří v regionu třetí osu v podobě turecko-katarsko-islámského spojenectví vedle již existující sunnitsko-izraelské větve a šíitsko-íránské.
Sýrie ale podle Borka není problémem jen pro Katar, ale pro všechny arabské režimy. „Před deseti lety tyto stejné země pozastavovaly členství Sýrie v Arabské lize a uznávaly opoziční exilové protibašárovské syrské vlády. Dnes svoje chování obhajují tím, že se jedná o věci, které logicky navracejí Sýrii do arabského světa, kam patří.“
Jiná Sýrie než před 10 lety
Jedním z důvodů, proč řada arabských států v čele se Spojenými arabskými emiráty změnila svůj postoj vůči Sýrii, je podle Borka i to, že Sýrie, ač na první pohled stabilnější než před pěti lety, nemá stále jasnou zahraniční politiku.
„Bašár Asad přežil politicky i vojensky a v tuto chvíli je etablován. Je velice nepravděpodobné, že v dohledné době pěti nebo deseti let by jeho vláda nad většinou Sýrie, s výjimkou těch několika oblastí, které jsou nadále pod kontrolou jiných než vládních složek, byla nějakým způsobem zpochybněna. Vládne ale docela jiné Sýrii, než která tady byla před deseti lety,“ dodal Borek.
Sýrie byla před začátkem občanské války podle Borka státem, který nebyl populačně příliš velký, ale z hlediska vlivu na regionální blízkovýchodní úrovni významný. „Sýrie měla svoji sílu a někdy se o ní říkalo, že je nejmenší z velmocí. Současná Sýrie v tuto chvíli ale závisí na vnějších aktérech, konkrétně na vojenské a politické podpoře Ruska a Íránu. Zároveň si hledá možnosti, jak se dostat k ekonomické podpoře ze zahraničí – a to je ten moment, kdy do hry vstupují arabské státy,“ řekl Borek.