Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.
Obrovský tanker v Hormuzském průlivu pronásledovalo několik menších lodí. Po chvíli přiměly kolos k tomu, aby změnil směr plavby z mezinárodních vod do íránských.
O necelý týden dříve íránské jednotky dokonce slanily na palubu jiného tankeru. Ten tehdy obvinily z kolize s íránským plavidlem. „Dva členové íránské posádky spadli do vody. Další utrpěli zranění. Přesto si loď nevšímala varování a nezastavila,“ popsal zástupce operačního velitele íránského námořnictva Mostafa Tádžeddíní.
Podle západních zdrojů to ale spíš byla reakce na americký soud, který nařídil zabavení ropy z jiného tankeru. Írán prý ukazuje, co všechno si v průlivu, kudy se plaví zhruba pětina světové ropy, může dovolit.
Sebevědomí si navíc posiluje i v diplomacii. Ještě loni vedl na jemenské půdě nepřímý boj se Saúdskou Arábií, zneklidněnou jeho ambicemi. Dnes je v Jemenu relativní příměří, saúdské lodě evakuují íránské občany z válkou zmítaného Súdánu a po letech se obnovují diplomatické styky. „Dohodli jsme, že v příštích dnech znovu otevřeme íránské velvyslanectví v Rijádu a saúdské velvyslanectví v Teheránu,“ uvedl íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.
Asad v Damašku
Arabské země navíc začaly zvažovat, že znovu přijmou do Ligy arabských státu Sýrii Bašára Asada vyloučenou za krvavé potírání protivládních protestů. Vítězství je to i pro Teherán, který celou dobu stál na Asadově straně. Poprvé od roku 2010 si za to íránský prezident přijel vyslechnout chválu přímo do Damašku. „Írán nám bezvýhradně poskytl veškerou požadovanou politickou i hospodářskou pomoc, a dokonce za nás prolil krev,“ řekl Asad.
Íránský prezident nepřijel do Sýrie jen proto, aby poslouchal chválu, ale zjevně i proto, aby posílil protiizraelskou koalici v regionu. „To, že íránský a Asadův režim nadále prohlubují vzájemné vztahy, by mělo vzbuzovat velké obavy nejen u našich spojenců a partnerů i dalších zemí v oblasti, ale na celém světě,“ varoval zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.
Podle experta na Írán Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Hořčičky země dávají najevo, že už se nemohou spolehnout na původní mezinárodní řád. „Zejména Saúdská Arábie, která byla dlouhodobě závislá na Spojených státech. Ty z regionu čím dál více ustupují, a rozhodně na ně není takový spoleh, který by Saúdská Arábie očekávala. A v ten moment byla ochotna přistoupit k podané čínské ruce – Čína ta jednání zaštítila – a uvolnit síly, které váže v regionu, a investovat je do něčeho, co je pro ni důležitější,“ řekl v Horizontu ČT24.
Obavy z jaderných zbraní
Kromě Američanů má největší obavy z posilování Íránu právě Izrael. Tam je situace znovu velmi napjatá poté, co v tamním vězení zemřel po hladovce jeden z vůdců Islámského džihádu – palestinské organizace, která má na Teherán úzké vazby.
Izraelský ministr obrany Joav Gallant zároveň varoval, že íránský režim má dostatek uranu obohaceného na dvacet až šedesát procent pro pět jaderných zbraní a zvýšení koncentrace na devadesát procent potřebných pro zbraň je jen otázkou času. „To, co sledujeme, dává zcela zjevně najevo, že jsme se dostali do další fáze vyjednávání,“ poznamenal Hořčička.
Podle něj Írán akceleruje své snahy, ať už v rámci regionu, nebo v otázce ostatních celosvětových problémů, jelikož neobdržel zejména od západního světa žádné výraznější reakce na informace o obohaceném uranu. „Írán nedostal žádnou odpověď, že by se s ním chtělo jednat víc,“ dodal.
Hořčička si myslí, že se Írán bude o získání jaderné zbraně pokoušet. „Vlastně teď se pohybujeme v takové šedé zóně, kdy Írán už dal najevo, že kapacitu má, že je schopen toho dosáhnout poměrně rychle. Na druhé straně se část íránského režimu bude obávat vstupu do těchto vod,“ uvedl.
