V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.
Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin
Události ČT: Erdogan by mohl napravit své vztahy s Asadem (zdroj: ČT24)
Během návštěvy Damašku v roce 2009 oslovoval Erdogan Bašára Asada „bratře“. Ty doby jsou sice dávno pryč, v posledních dnech je ale tón turecké vlády na adresu syrského režimu mírnější, než bylo po vypuknutí války v Sýrii zvykem.
„Věříme, že mezi režimem a opozicí v Sýrii nastane mír, a Turecko je v takovém případě připravené pomoci,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.
Slova šéfa turecké diplomacie vyvolala v oblastech Sýrie kontrolovaných Ankarou rozhořčení. Syrská opozice nechce o usmíření s Asadem ani slyšet. „I já poprvé kritizuji Turecko. Přesto bychom s ním měli hledat společné zájmy. Obnovení vztahů se syrským režimem neprospěje ani nám, ani Turkům,“ domnívá se publicista a bývalý mluvčí Syrské národní rady Ahmed Kamel.
Putinova snaha o příměří
Možnou změnu politiky Ankary vůči Bašáru Asadovi určují tři proměnné. Zaprvé je to snaha ochromit kurdskou autonomii na severovýchodě Sýrie, protože o větší míru nezávislosti dlouhodobě usilují i Kurdové na východě Turecka, k nelibosti Ankary. Druhým faktorem je rostoucí odpor tureckého obyvatelstva vůči téměř čtyřem milionům syrských běženců, kteří do země utekli před občanskou válkou.
Roli potom sehrává i ruský prezident Vladimir Putin, který patří mezi Asadovy dlouhodobé spojence a dlouho se snaží Erdogana přimět k tomu, aby s diktátorem z Damašku mluvil. Zatímco prezident Turecka kolem celé věci zatím našlapuje, nejsilnější opoziční strana země by se podle svých slov se syrským lídrem usmířila obratem.
„Naše strana vždy preferovala nezasahovat do vnitřních záležitostí našich sousedů a nepřidávat se na jednu stranu konfliktů v regionu,“ tvrdí zahraničněpolitický expert Republikánské lidové strany (CHP) Ünal Ceviköz.
Realita války je spekulacím o dialogu vzdálená. Při pátečním raketovém útoku na město al-Báb, náležící do turecké sféry vlivu, zemřelo nejméně čtrnáct civilistů. Podle syrské opozice šlo o odvetu Damašku za předchozí turecký nálet na pozice kurdských milicí a syrské armády.