Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin

Nahrávám video
Události ČT: Erdogan by mohl napravit své vztahy s Asadem
Zdroj: ČT24

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Během návštěvy Damašku v roce 2009 oslovoval Erdogan Bašára Asada „bratře“. Ty doby jsou sice dávno pryč, v posledních dnech je ale tón turecké vlády na adresu syrského režimu mírnější, než bylo po vypuknutí války v Sýrii zvykem.

„Věříme, že mezi režimem a opozicí v Sýrii nastane mír, a Turecko je v takovém případě připravené pomoci,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.

Slova šéfa turecké diplomacie vyvolala v oblastech Sýrie kontrolovaných Ankarou rozhořčení. Syrská opozice nechce o usmíření s Asadem ani slyšet. „I já poprvé kritizuji Turecko. Přesto bychom s ním měli hledat společné zájmy. Obnovení vztahů se syrským režimem neprospěje ani nám, ani Turkům,“ domnívá se publicista a bývalý mluvčí Syrské národní rady Ahmed Kamel.

Putinova snaha o příměří

Možnou změnu politiky Ankary vůči Bašáru Asadovi určují tři proměnné. Zaprvé je to snaha ochromit kurdskou autonomii na severovýchodě Sýrie, protože o větší míru nezávislosti dlouhodobě usilují i Kurdové na východě Turecka, k nelibosti Ankary. Druhým faktorem je rostoucí odpor tureckého obyvatelstva vůči téměř čtyřem milionům syrských běženců, kteří do země utekli před občanskou válkou.

Roli potom sehrává i ruský prezident Vladimir Putin, který patří mezi Asadovy dlouhodobé spojence a dlouho se snaží Erdogana přimět k tomu, aby s diktátorem z Damašku mluvil. Zatímco prezident Turecka kolem celé věci zatím našlapuje, nejsilnější opoziční strana země by se podle svých slov se syrským lídrem usmířila obratem.

„Naše strana vždy preferovala nezasahovat do vnitřních záležitostí našich sousedů a nepřidávat se na jednu stranu konfliktů v regionu,“ tvrdí zahraničněpolitický expert Republikánské lidové strany (CHP) Ünal Ceviköz.

Realita války je spekulacím o dialogu vzdálená. Při pátečním raketovém útoku na město al-Báb, náležící do turecké sféry vlivu, zemřelo nejméně čtrnáct civilistů. Podle syrské opozice šlo o odvetu Damašku za předchozí turecký nálet na pozice kurdských milicí a syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 7 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...