Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin

Nahrávám video

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Během návštěvy Damašku v roce 2009 oslovoval Erdogan Bašára Asada „bratře“. Ty doby jsou sice dávno pryč, v posledních dnech je ale tón turecké vlády na adresu syrského režimu mírnější, než bylo po vypuknutí války v Sýrii zvykem.

„Věříme, že mezi režimem a opozicí v Sýrii nastane mír, a Turecko je v takovém případě připravené pomoci,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.

Slova šéfa turecké diplomacie vyvolala v oblastech Sýrie kontrolovaných Ankarou rozhořčení. Syrská opozice nechce o usmíření s Asadem ani slyšet. „I já poprvé kritizuji Turecko. Přesto bychom s ním měli hledat společné zájmy. Obnovení vztahů se syrským režimem neprospěje ani nám, ani Turkům,“ domnívá se publicista a bývalý mluvčí Syrské národní rady Ahmed Kamel.

Putinova snaha o příměří

Možnou změnu politiky Ankary vůči Bašáru Asadovi určují tři proměnné. Zaprvé je to snaha ochromit kurdskou autonomii na severovýchodě Sýrie, protože o větší míru nezávislosti dlouhodobě usilují i Kurdové na východě Turecka, k nelibosti Ankary. Druhým faktorem je rostoucí odpor tureckého obyvatelstva vůči téměř čtyřem milionům syrských běženců, kteří do země utekli před občanskou válkou.

Roli potom sehrává i ruský prezident Vladimir Putin, který patří mezi Asadovy dlouhodobé spojence a dlouho se snaží Erdogana přimět k tomu, aby s diktátorem z Damašku mluvil. Zatímco prezident Turecka kolem celé věci zatím našlapuje, nejsilnější opoziční strana země by se podle svých slov se syrským lídrem usmířila obratem.

„Naše strana vždy preferovala nezasahovat do vnitřních záležitostí našich sousedů a nepřidávat se na jednu stranu konfliktů v regionu,“ tvrdí zahraničněpolitický expert Republikánské lidové strany (CHP) Ünal Ceviköz.

Realita války je spekulacím o dialogu vzdálená. Při pátečním raketovém útoku na město al-Báb, náležící do turecké sféry vlivu, zemřelo nejméně čtrnáct civilistů. Podle syrské opozice šlo o odvetu Damašku za předchozí turecký nálet na pozice kurdských milicí a syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 54 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.