TÉMA

Republikánská lidová strana

Turecko čelí kurdské otázce od svého vzniku. Erdogan Kurdům pomohl, pak otočil

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.
9. 5. 2023Aktualizováno11. 5. 2023|

Videa z opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce v neděli Erdogana porazit klidem a skromností

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.
9. 5. 2023Aktualizováno10. 5. 2023|

Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.
7. 3. 2023|

Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.
22. 8. 2022|

Pokud by se k moci dostala opozice, znamenalo by to určitý návrat Turecka mezi civilizované země, říká turkolog Laně

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.
15. 7. 2021|

Opakované volby v Istanbulu znovu vyhrála opozice. Starostou bude Ekrem Imamoglu

Voliči v tureckém Istanbulu v mimořádně sledovaných volbách znovu vybírali starostu města. A i napodruhé zvítězil Ekrem Imamoglu z opoziční republikánské strany, který zvítězil i v anulovaných březnových volbách. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Protikandidát Binali Yildirim z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už porážku uznal a vítězi gratuloval.
23. 6. 2019Aktualizováno23. 6. 2019|

Souboj o Istanbul pokračuje. Volební komise nařídila na popud Erdoganovy strany nové hlasování

Turecká volební komise rozhodla o konání nových místních voleb v Istanbulu. S odvoláním na sdělení úřadu to píše turecká agentura Anadolu. Proti výsledku hlasování se už dříve odvolala vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, která volby těsně prohrála. Opozice varuje v souvislosti s rozhodnutím komise před diktaturou.
6. 5. 2019Aktualizováno6. 5. 2019|