Republikánská lidová strana

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.

Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Turecko omezilo přístup k řadě internetových platforem, včetně sítě X, YouTube, Instagramu, Facebooku, TikToku nebo WhatsApp, uvedla organizace Netblocks. Podle ní blokování přístupu začalo poté, co hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) vyzvala k demonstracím, když policie postavila zátarasy v okolí sídla strany v Istanbulu. Do těch se navzdory zákazu v pondělí zapojily stovky lidí, píší agentury.

Stovky lidí se v Istanbulu střetly s policií na demonstracích za propuštění opozičního lídra a sesazeného starosty Ekrema Imamoglua. Od jeho zatčení uběhlo již sto dní a odpůrci vlády tvrdí, že je projevem snahy kabinetu zlikvidovat politickou konkurenci. V šestnáctimilionové metropoli současně probíhají také protesty provládních konzervativních sil, a to kvůli karikatuře v satirickému časopisu LeMan, která údajně hanobí proroka Mohameda.

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Voliči v tureckém Istanbulu v mimořádně sledovaných volbách znovu vybírali starostu města. A i napodruhé zvítězil Ekrem Imamoglu z opoziční republikánské strany, který zvítězil i v anulovaných březnových volbách. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Protikandidát Binali Yildirim z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už porážku uznal a vítězi gratuloval.

Turecká volební komise rozhodla o konání nových místních voleb v Istanbulu. S odvoláním na sdělení úřadu to píše turecká agentura Anadolu. Proti výsledku hlasování se už dříve odvolala vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, která volby těsně prohrála. Opozice varuje v souvislosti s rozhodnutím komise před diktaturou.