Opakované volby v Istanbulu znovu vyhrála opozice. Starostou bude Ekrem Imamoglu

Nahrávám video

Voliči v tureckém Istanbulu v mimořádně sledovaných volbách znovu vybírali starostu města. A i napodruhé zvítězil Ekrem Imamoglu z opoziční republikánské strany, který zvítězil i v anulovaných březnových volbách. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Protikandidát Binali Yildirim z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už porážku uznal a vítězi gratuloval.

Erdogan se opakovaně nechal slyšet, že „kdo získá Istanbul, získá Turecko“. Imamogluovo vítězství po téměř dvou dekádách připravilo Erdoganovu stranu o moc na istanbulské radnici. Opakovaná prohra ve městě, kde v 90. letech Erdogan sám starostoval, je podle Reuters pro prezidenta nepříjemná a může oslabit jeho moc, která se donedávna jevila jako neotřesitelná.

Volební komise výsledky březnových voleb anulovala. Vyhověla tak stížnosti vládní strany a ve svém zdůvodnění uvedla, že pochybení nastalo kvůli tomu, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy.

Opozice v původních volbách, ve kterých může hlasovat celkem 10,5 milionu voličů, vyhrála o pouhých třináct tisíc hlasů. Nyní je vítězství výraznější, neboť neoficiální výsledek jí slibuje 53,6 procenta hlasů, zatímco Yildirima podpořilo 45,4 procenta zúčastněných voličů, což je podle agentury AP rozdíl 777 tisíc hlasů.

Ústřední volební komise ještě výsledky oficiálně neoznámila, ale její šéf přislíbil, že tak učiní co nejdříve.

Yildirim již prohlásil, že doufá, že Imamoglu bude dobrým starostou. „Gratuluji mu a přeji mnoho štěstí. Mým přáním je, aby Imamoglu dobře sloužil Istanbulu,“ uvedl. Neúspěšný vládní kandidát rovněž řekl, že istanbulské volby jsou dokladem toho, že demokracie v Turecku funguje výborně. K vítězství mu pogratuloval i Erdogan. 

„Istanbul zahajuje novou kapitolu, která bude založena na spravedlnosti, rovnosti, lásce a toleranci. Vyhazování peněz, okázalost a arogance skončí,“ řekl Imamoglu. Prohlásil, že je připraven na konstruktivní spolupráci s Erdoganem, která poslouží městu. Prezidentovi chce nyní předložit plán rozvoje Istanbulu.

Opozice viní AKP z čerpání veřejných financí

Kritici vlády si stěžují také na to, že v patnáctimilionovém Istanbulu, v němž žije téměř pětina z 80 milionů obyvatel Turecka, dlouhodobě narůstá zadluženost města. Ta se za posledních pět let zvýšila čtyřnásobně a vzrostla v přepočtu na sto miliard korun. Dosáhla tak výše ročního rozpočtu města.

Podle opozice a novinářů za to mohou zejména předražené zakázky, jejichž výnosy pak putují ke členům AKP. „Magistrát zaplatil za půjčení aut v posledních sedmi letech dvě miliardy a 346 milionů lir (10 miliard Kč),“ uvedl investigativní novinář Murat Agirel. Podle jeho zjištění se ale jedná o uměle vytvořené firmy, které následně zakázky nelegálně vysoutěží.

„Člen AKP založí společnost, jednu novou jsme objevili zrovna dnes, a o 15 až 20 dní později je taková firma schopna získat zakázku,“ popsal údajný proces novinář. 

To potvrzuje i İmamoglu. „Zpráva nejvyššího soudu říká, že celkový objem nesrovnalostí jen v autobusové dopravě a vodárnách je 753 milionů lir (tři miliardy Kč),“ sdělil nový starosta.

AKP: Kdo má důkazy o korupci, může oslovit soud

Expremiér a hlavní kandidát AKP Binali Yildirim ale podobná tvrzení označuje za lež. „Ve zprávě nic takového není. Je to lež, což konstatoval i istanbulský magistrát,“ odmítl jasně politik. Jeho spolustraníci navíc namítají, že kdokoli, kdo má důkazy o korupci, může oslovit soudy a tyto důkazy předložit.

Bývalý prokurátor a poslanec Ilhan Cihaner ale za podobný krok skončil za mřížemi. „Justice je pod kontrolou vlády. Žalobci a soudci, kteří se pustí do nezávislého vyšetřování, jsou přeloženi nebo sami čelí vyšetřování,“ řekl Cihaner. 

AKP neutrpěla porážku jen v Istanbulu, ale prohrála také v hlavním městě Ankaře. Analytici se podle Reuters domnívají, že potvrzení ztráty Istanbulu může vyvolat změny ve vládě a také úpravu zahraniční politiky. Turecko nyní v diplomacii balancuje mezi Ruskem a Spojenými státy, které Ankaře hrozí sankcemi za to, pokud se rozhodne dokončit nákup ruského protiraketového systému S-400. Washington a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 7 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 7 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 10 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 11 hhodinami
Načítání...