Opakované volby v Istanbulu znovu vyhrála opozice. Starostou bude Ekrem Imamoglu

Nahrávám video

Voliči v tureckém Istanbulu v mimořádně sledovaných volbách znovu vybírali starostu města. A i napodruhé zvítězil Ekrem Imamoglu z opoziční republikánské strany, který zvítězil i v anulovaných březnových volbách. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Protikandidát Binali Yildirim z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už porážku uznal a vítězi gratuloval.

Erdogan se opakovaně nechal slyšet, že „kdo získá Istanbul, získá Turecko“. Imamogluovo vítězství po téměř dvou dekádách připravilo Erdoganovu stranu o moc na istanbulské radnici. Opakovaná prohra ve městě, kde v 90. letech Erdogan sám starostoval, je podle Reuters pro prezidenta nepříjemná a může oslabit jeho moc, která se donedávna jevila jako neotřesitelná.

Volební komise výsledky březnových voleb anulovala. Vyhověla tak stížnosti vládní strany a ve svém zdůvodnění uvedla, že pochybení nastalo kvůli tomu, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy.

Opozice v původních volbách, ve kterých může hlasovat celkem 10,5 milionu voličů, vyhrála o pouhých třináct tisíc hlasů. Nyní je vítězství výraznější, neboť neoficiální výsledek jí slibuje 53,6 procenta hlasů, zatímco Yildirima podpořilo 45,4 procenta zúčastněných voličů, což je podle agentury AP rozdíl 777 tisíc hlasů.

Ústřední volební komise ještě výsledky oficiálně neoznámila, ale její šéf přislíbil, že tak učiní co nejdříve.

Yildirim již prohlásil, že doufá, že Imamoglu bude dobrým starostou. „Gratuluji mu a přeji mnoho štěstí. Mým přáním je, aby Imamoglu dobře sloužil Istanbulu,“ uvedl. Neúspěšný vládní kandidát rovněž řekl, že istanbulské volby jsou dokladem toho, že demokracie v Turecku funguje výborně. K vítězství mu pogratuloval i Erdogan. 

„Istanbul zahajuje novou kapitolu, která bude založena na spravedlnosti, rovnosti, lásce a toleranci. Vyhazování peněz, okázalost a arogance skončí,“ řekl Imamoglu. Prohlásil, že je připraven na konstruktivní spolupráci s Erdoganem, která poslouží městu. Prezidentovi chce nyní předložit plán rozvoje Istanbulu.

Opozice viní AKP z čerpání veřejných financí

Kritici vlády si stěžují také na to, že v patnáctimilionovém Istanbulu, v němž žije téměř pětina z 80 milionů obyvatel Turecka, dlouhodobě narůstá zadluženost města. Ta se za posledních pět let zvýšila čtyřnásobně a vzrostla v přepočtu na sto miliard korun. Dosáhla tak výše ročního rozpočtu města.

Podle opozice a novinářů za to mohou zejména předražené zakázky, jejichž výnosy pak putují ke členům AKP. „Magistrát zaplatil za půjčení aut v posledních sedmi letech dvě miliardy a 346 milionů lir (10 miliard Kč),“ uvedl investigativní novinář Murat Agirel. Podle jeho zjištění se ale jedná o uměle vytvořené firmy, které následně zakázky nelegálně vysoutěží.

„Člen AKP založí společnost, jednu novou jsme objevili zrovna dnes, a o 15 až 20 dní později je taková firma schopna získat zakázku,“ popsal údajný proces novinář. 

To potvrzuje i İmamoglu. „Zpráva nejvyššího soudu říká, že celkový objem nesrovnalostí jen v autobusové dopravě a vodárnách je 753 milionů lir (tři miliardy Kč),“ sdělil nový starosta.

AKP: Kdo má důkazy o korupci, může oslovit soud

Expremiér a hlavní kandidát AKP Binali Yildirim ale podobná tvrzení označuje za lež. „Ve zprávě nic takového není. Je to lež, což konstatoval i istanbulský magistrát,“ odmítl jasně politik. Jeho spolustraníci navíc namítají, že kdokoli, kdo má důkazy o korupci, může oslovit soudy a tyto důkazy předložit.

Bývalý prokurátor a poslanec Ilhan Cihaner ale za podobný krok skončil za mřížemi. „Justice je pod kontrolou vlády. Žalobci a soudci, kteří se pustí do nezávislého vyšetřování, jsou přeloženi nebo sami čelí vyšetřování,“ řekl Cihaner. 

AKP neutrpěla porážku jen v Istanbulu, ale prohrála také v hlavním městě Ankaře. Analytici se podle Reuters domnívají, že potvrzení ztráty Istanbulu může vyvolat změny ve vládě a také úpravu zahraniční politiky. Turecko nyní v diplomacii balancuje mezi Ruskem a Spojenými státy, které Ankaře hrozí sankcemi za to, pokud se rozhodne dokončit nákup ruského protiraketového systému S-400. Washington a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 34 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 2 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami
Načítání...