Souboj o Istanbul pokračuje. Volební komise nařídila na popud Erdoganovy strany nové hlasování

Nahrávám video

Turecká volební komise rozhodla o konání nových místních voleb v Istanbulu. S odvoláním na sdělení úřadu to píše turecká agentura Anadolu. Proti výsledku hlasování se už dříve odvolala vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, která volby těsně prohrála. Opozice varuje v souvislosti s rozhodnutím komise před diktaturou.

Vyšetřování více než třiceti případů údajných pochybení při místních volbách v Istanbulu, v nichž koncem března zvítězila opozice, zahájila turecká prokuratura minulý čtvrtek. Nyní volební komise rozhodla vyhlásit výsledky za neplatné a nařídila nové hlasování. 

Rozhodnutí podle zástupce AKP Recepa Özela zdůvodnila tím, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy. Problémem měly být také nepodepsané oficiální dokumenty s výsledky.

Nové hlasování se uskuteční 23. června. Turecká lira v reakci vůči dolaru oslabila.

Istanbul tvoří třetinu turecké ekonomiky a pracuje s rozpočtem v přepočtu asi 150 miliard korun. Je tu ale i symbolický, politický význam. Erdogan se v minulosti nechal slyšet, že pokud ztratí Istanbul, může nakonec ztratit celé Turecko. Istanbul je místem, kde on sám začal v polovině 90. let velkou politickou kariéru.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Turecku

Volební klání v největším tureckém městě s více než 15 miliony obyvatel vyhrála poslední březnovou neděli rozdílem 13 tisíc hlasů opoziční Lidová republikánská strana (CHP). AKP výsledek napadla a žádala opakování hlasování.

Na popud vládní strany se již dříve přepočítávaly hlasovací lístky odevzdané v některých okrscích a v dalších se bezprecedentně znovu kontrolovaly hlasy, které byly prohlášeny za neplatné.

„Diktatura rozhodla“

Opoziční CHP v pondělí uvedla, že diktatura rozhodla o vyhlášení nových voleb v Istanbulu. „Je nelegální porazit AKP… Tento systém, který ovládá vůli lidu a nerespektuje zákony, není demokratický ani legitimní. Je to prostá diktatura,“ míní místopředseda CHP Onursal Adigüzel.

Turecká ústřední volební komise před několika týdny rozhodla, že starostou Istanbulu se stal kandidát CHP Ekrem Imamoglu, který se poté oficiálně ujal úřadu. Nynějším rozhodnutím byl ale zřejmě jeho mandát zneplatněn. Imamoglu na sociálních sítích prohlásil, že si počká na oficiální vyjádření volební komise.

„Jsem si vědom, že jsou všichni zvědaví na rozhodnutí týkající se mé osoby. Něco jsem slyšel, ale počkám si na rozhodnutí, na oficiální rozhodnutí od nejvyšší volební rady, “ řekl. Zástupce AKP podle agentury Reuters oznámil, že mandát opozičního starosty byl zrušen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled