Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil svůj mandát už v prvním kole. Oznámila to volební komise. Turecko tak přechází na prezidentský systém. Erdogan se zřejmě bude moci opřít o silnou koalici v parlamentu. Podle staronové hlavy státu ve volbách zvítězila demokracie. Poražený kandidát opozice Muharrem Ince ale varoval, že Turecko míří k nebezpečnému systému „jednoho muže“. Volby byly podle něj neférové.
Erdogan je absolutním vítězem tureckých voleb. V projevu zdůraznil, že jeho země nepoklekne
Erdogan zvítězil v dalších prezidentských volbách (zdroj: ČT24)
Prezident bude mít zákonodárnou iniciativu, bude moci navrhovat a odvolávat ministry a zasahovat do soudních rozhodnutí. V případě výjimečného stavu také vládnout pomocí dekretů.
Podle tureckých médií získal Erdogan 52,5 procenta hlasů. „Z výsledků je patrné, že Recep Tayyip Erdogan získal absolutní většinu platných hlasů, což znamená jeho znovuzvolení v prvním kole,“ citovala šéfa volební komise Sadiho Güvena agentura AFP.
Erdogan: Vítězem voleb je demokracie
„Vítězem těchto voleb je demokracie, vůle lidu, každý jeden z našich 81 milionů obyvatel,“ řekl Erdogan ve vítězném projevu v sídle své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Dali jste lekci těm, kteří čekají na to, kdy Turecko poklekne,“ dodal.
Prezident bude moci po zrušení funkce premiéra sestavit vládu, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. Kritici upozorňují, že nový systém ohrožuje právní stát v Turecku. Staronový prezident ale trvá na tom, že změny jsou nezbytné pro bezpečnost a stabilitu země.
„Začneme pracovat na splnění slibů, které jsme našemu lidu dali. Do značné míry jsme už dokončili přípravy na změny, které přinese nový prezidentský systém. Turecko se rozhodlo tvrdě bojovat se všemi teroristickými organizacemi, včetně PKK nebo hnutí Fetullaha Gülena. Zároveň budeme dál osvobozovat území Sýrie, abychom našim hostům umožnili vrátit se bezpečně domů,“ zdůraznil Erdogan.
Turkolog Laně: Erdogan se bude muset snažit budovat vztahy se Západem (zdroj: ČT24)
„Jak se Erdogan vyspí, tak to bude“
Podle spolupracovníka ČT Thomase Kulidakise pro oblast Balkánu nyní závisí zcela na prezidentovi, jak se chopí své funkce. „Ve chvíli, kdy se někomu dostává téměř absolutní moci, tak je vše závislé na něm. Může to být vladař osvícený, který bude konstruktivně jednat se zahraničím, budovat svou zemi. Nebo naopak může přistoupit k autoritářským tendencím a jednat konfliktně se zahraničím. Jak se Erdogan vyspí, tak to bude,“ poznamenal Kulidakis.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó dostal Erdogan mandát „přetvořit Turecko z běžné parlamentní demokracie v jakousi autoritativní islamistickou verzi demokracie po tureckém střihu“. „To znamená, že posledních sto let sekulárního vývoje od vzniku sekulárního Turecka na troskách Osmanské říše možná zkrátka zkrachovalo,“ uvedl novinář.
Recep Tayyip Erdogan obhajuje prezidentskou funkci
Na druhém místě skončil v prezidentských volbách Muharrem Ince z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) s necelými 31 procenty. Ince již uznal porážku a vyzval Erdogana, aby se nechoval jako lídr jedné vládnoucí strany, ale jako prezident všech.
Prohlásil také, že volby nebyly férovým soubojem už od jejich vyhlášení. „Mohly se přenášet urny, ale také započítávat lístky, které nebyly orazítkované příslušnou volební komisí. Opozice dostávala oproti Erdoganovi a AKP nesrovnatelně méně času v médiích,“ okomentoval podmínky v zemi spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Další čtyři kandidáti nezískali ani devět procent hlasů. Podle státní televize byla volební účast vysoká – 87 procent.
Padesát šest procent Turků nyní vnímá svou zemi za primárně muslimskou, přičemž dříve to bylo jednu dobu i jen 35 procent. A zároveň klesá počet těch, kteří ji považují za čistě evropskou. Za Erdoganovy vlády se Turecko opravdu mění a novoosmanská ideologie, kterou Erdogan prosazuje, se stává stále populárnější.
Tvrdý zátah na opozici pokračuje už dva roky
Erdogan vládne Turecku už patnáct let. Kritiky režimu nechává na demonstracích rozhánět vodními děly a slzným plynem. Od nepovedeného pokusu o převrat před dvěma lety, ze kterého viní Erdogan islámského teologa Fetullaha Gülena, přišlo o práci 160 tisíc lidí ve státní správě a dalších padesát tisíc jich skončilo za mřížemi, stejně jako někteří nepohodlní novináři. „V současné době existuje v podstatě jeden deník a jedna televizní stanice, které vyjadřují opoziční názory,“ upozornil turkolog Tomáš Laně.
Kvůli pronásledování požádalo v Německu od nepodařeného převratu o azyl na 1200 diplomatů a úředníků. Sám Gülen, který dlouhodobě žije v USA, obvinění odmítá. Podle něj puč vyvolal Erdogan ve snaze upevnit si vlastní moc.
Kulidakis: Z tureckých demokratických institucí de facto nic nezbylo (zdroj: ČT24)
V parlamentu bude mít většinu koalice nakloněná prezidentovi
V parlamentním klání se hlavní strany spojily do dvou aliancí. Každá z nich musela překonat hranici deseti procent hlasů pro vstup do parlamentu, její členské strany však už žádnou bariéru zdolávat nemusely.
Lidovou alianci vede Erdoganova AKP, která získala po sečtení téměř všech volebních lístků 42,5 procenta. Společně s ní je v alianci ještě Strana národní akce (MHP), která je považovaná za nacionalistickou. Ta zatím získala 11,1 procent hlasů, což znamená 50 mandátů. Dohromady budou mít v 600místném parlamentu přes 53 procent křesel.
Erdogan bude muset vyvažovat svoji zahraničně-politickou orientaci, kterou na jednu stranu bude chtít potvrdit svoji svébytnost, na druhou stranu se nemůže odpoutat od Evropské unie, protože ta je klíčem k investicím v Turecku. Proto asi bude muset zaujmout méně konfrontační postoj.
Turecko sčítá prezidentské a parlamentní volby
Opozici zastupuje Národní aliance. V ní je nejsilnějším partnerem CHP navazující na sekulární tradici zakladatele novodobého Turecka Kemala Mustafy Paši zvaného Atatürk – Otec Turků. Ta zatím získala 22,7 procenta hlasů a 146 křesel. Největší zisky si připsala na západním pobřeží.
Společně s CHP kandiduje také nová opoziční síla Strana dobra (IYI). Té průběžné výsledky přisuzují 10 procent hlasů a 44 křesel.
Do parlamentu se dostala ještě Lidová demokratická strana (HDP), která kandidovala samostatně a zastupuje zájmy tureckých Kurdů. Té dalo hlas 11,6 procenta voličů, a přisoudili jí tak 67 poslaneckých mandátů. „Je to skvělý pocit. Vyhráli jsme navzdory útlaku, násilí i mediálnímu mlčení,“ konstatoval jeden z voličů.
Horizont ČT24: Erdogan získal až bezprecedentní moc (zdroj: ČT24)