Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu stojí v čele Republikánské lidové strany (CHP), největší opoziční strany, kterou vede od roku 2010. Média ho ve zkratce popisují jako „klidnou sílu“ nebo „tureckého Gándhího“. „Možná kvůli jeho politickému a komunikačnímu stylu, kvůli jeho podobnosti s tímto legendárním indickým politikem,“ přibližuje zpravodaj ČT Černohorský s tím, že ještě lépe sedí na opozičního kandidáta označení „turecký Obama“.

„Kemal Kilicdaroglu patří k náboženské menšině alevitů. On o svém etnickém původu a náboženství mluví málo, je to ale důležité. Menšina alevitů byla v historii perzekvována, čelila násilí, a týkalo se to i rodiny samotného Kilicdaroglua. Kdyby byl zvolen prezidentem, bylo by to vůbec poprvé, kdy by se jím stal člen této náboženské skupiny, byl by to zlomový moment,“ přibližuje Černohorský podobnost s prvním afroamerickým prezidentem Spojených států.

Nahrávám video
Studio 6: Zpravodaj Černohorský o protikandidátovi v prezidentských volbách v Turecku
Zdroj: ČT24

Přijatelný i pro Kurdy

Kilicdaroglu patří ve své straně spíše k levému křídlu. „Jeho strana CHP není monolit, jsou tam politické frakce, on je v zájmu své současné kandidatury dokázal sjednotit. Jeho příslušnost k levé části spektra je důležitá pro jednu klíčovou věc,“ naráží Černohorský na skutečnost, že pondělního představení prezidentského kandidáta se neúčastnila druhá nejsilnější parlamentní opoziční strana HDP.

„HDP je označována jako prokurdská. A jsou to právě její voliči, pro které je Kilicdaroglu mnohem skousnutelnější, akceptovatelnější, kvůli svému pozadí a historii, než tomu je v případě jiných kandidátů, o kterých se před včerejším (pondělním) oznámením také mluvilo.“

Skutečnost, že se často rozhádaná opozice dokázala shodnout na společném kandidátovi, je podle něj za posledních dvacet let poměrně unikátní moment. „Teď se čeká na nějaký jejich (HDP) další krok, jestli také oni Kilicdaroglua otevřeně podpoří, jestli ho tiše podpoří, nebo jestli postaví nějakého vlastního prezidentského kandidáta,“ dodává Černohorský.

Volby se v Turecku konají v polovině května, lidé budou vybírat poslance i nového prezidenta. Výsledek v tuto chvíli nelze předvídat. „Jestli Erdogan něco umí, tak vyhrávat volby. Je to člověk, který ožívá během předvolební kampaně, předvolebních mítinků. Na základě průzkumů, které jsou relativně vyrovnané nebo mírně favorizují opozici, není možné ho v tuto chvíli odepisovat,“ uzavírá zpravodaj ČT s poukazem na to, že vláda ovládá justici a média, což bude mít zásadní vliv na „pravidla hry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 7 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...