Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu stojí v čele Republikánské lidové strany (CHP), největší opoziční strany, kterou vede od roku 2010. Média ho ve zkratce popisují jako „klidnou sílu“ nebo „tureckého Gándhího“. „Možná kvůli jeho politickému a komunikačnímu stylu, kvůli jeho podobnosti s tímto legendárním indickým politikem,“ přibližuje zpravodaj ČT Černohorský s tím, že ještě lépe sedí na opozičního kandidáta označení „turecký Obama“.

„Kemal Kilicdaroglu patří k náboženské menšině alevitů. On o svém etnickém původu a náboženství mluví málo, je to ale důležité. Menšina alevitů byla v historii perzekvována, čelila násilí, a týkalo se to i rodiny samotného Kilicdaroglua. Kdyby byl zvolen prezidentem, bylo by to vůbec poprvé, kdy by se jím stal člen této náboženské skupiny, byl by to zlomový moment,“ přibližuje Černohorský podobnost s prvním afroamerickým prezidentem Spojených států.

Nahrávám video

Přijatelný i pro Kurdy

Kilicdaroglu patří ve své straně spíše k levému křídlu. „Jeho strana CHP není monolit, jsou tam politické frakce, on je v zájmu své současné kandidatury dokázal sjednotit. Jeho příslušnost k levé části spektra je důležitá pro jednu klíčovou věc,“ naráží Černohorský na skutečnost, že pondělního představení prezidentského kandidáta se neúčastnila druhá nejsilnější parlamentní opoziční strana HDP.

„HDP je označována jako prokurdská. A jsou to právě její voliči, pro které je Kilicdaroglu mnohem skousnutelnější, akceptovatelnější, kvůli svému pozadí a historii, než tomu je v případě jiných kandidátů, o kterých se před včerejším (pondělním) oznámením také mluvilo.“

Skutečnost, že se často rozhádaná opozice dokázala shodnout na společném kandidátovi, je podle něj za posledních dvacet let poměrně unikátní moment. „Teď se čeká na nějaký jejich (HDP) další krok, jestli také oni Kilicdaroglua otevřeně podpoří, jestli ho tiše podpoří, nebo jestli postaví nějakého vlastního prezidentského kandidáta,“ dodává Černohorský.

Volby se v Turecku konají v polovině května, lidé budou vybírat poslance i nového prezidenta. Výsledek v tuto chvíli nelze předvídat. „Jestli Erdogan něco umí, tak vyhrávat volby. Je to člověk, který ožívá během předvolební kampaně, předvolebních mítinků. Na základě průzkumů, které jsou relativně vyrovnané nebo mírně favorizují opozici, není možné ho v tuto chvíli odepisovat,“ uzavírá zpravodaj ČT s poukazem na to, že vláda ovládá justici a média, což bude mít zásadní vliv na „pravidla hry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 1 hhodinou

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
15:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Společné vyšetřování evropských médií odhalilo manipulace v komentářích. Nejvíc se týkaly Íránu

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.
před 3 hhodinami

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 3 hhodinami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 7 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.