Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu stojí v čele Republikánské lidové strany (CHP), největší opoziční strany, kterou vede od roku 2010. Média ho ve zkratce popisují jako „klidnou sílu“ nebo „tureckého Gándhího“. „Možná kvůli jeho politickému a komunikačnímu stylu, kvůli jeho podobnosti s tímto legendárním indickým politikem,“ přibližuje zpravodaj ČT Černohorský s tím, že ještě lépe sedí na opozičního kandidáta označení „turecký Obama“.

„Kemal Kilicdaroglu patří k náboženské menšině alevitů. On o svém etnickém původu a náboženství mluví málo, je to ale důležité. Menšina alevitů byla v historii perzekvována, čelila násilí, a týkalo se to i rodiny samotného Kilicdaroglua. Kdyby byl zvolen prezidentem, bylo by to vůbec poprvé, kdy by se jím stal člen této náboženské skupiny, byl by to zlomový moment,“ přibližuje Černohorský podobnost s prvním afroamerickým prezidentem Spojených států.

9 minut
Studio 6: Zpravodaj Černohorský o protikandidátovi v prezidentských volbách v Turecku
Zdroj: ČT24

Přijatelný i pro Kurdy

Kilicdaroglu patří ve své straně spíše k levému křídlu. „Jeho strana CHP není monolit, jsou tam politické frakce, on je v zájmu své současné kandidatury dokázal sjednotit. Jeho příslušnost k levé části spektra je důležitá pro jednu klíčovou věc,“ naráží Černohorský na skutečnost, že pondělního představení prezidentského kandidáta se neúčastnila druhá nejsilnější parlamentní opoziční strana HDP.

„HDP je označována jako prokurdská. A jsou to právě její voliči, pro které je Kilicdaroglu mnohem skousnutelnější, akceptovatelnější, kvůli svému pozadí a historii, než tomu je v případě jiných kandidátů, o kterých se před včerejším (pondělním) oznámením také mluvilo.“

Skutečnost, že se často rozhádaná opozice dokázala shodnout na společném kandidátovi, je podle něj za posledních dvacet let poměrně unikátní moment. „Teď se čeká na nějaký jejich (HDP) další krok, jestli také oni Kilicdaroglua otevřeně podpoří, jestli ho tiše podpoří, nebo jestli postaví nějakého vlastního prezidentského kandidáta,“ dodává Černohorský.

Volby se v Turecku konají v polovině května, lidé budou vybírat poslance i nového prezidenta. Výsledek v tuto chvíli nelze předvídat. „Jestli Erdogan něco umí, tak vyhrávat volby. Je to člověk, který ožívá během předvolební kampaně, předvolebních mítinků. Na základě průzkumů, které jsou relativně vyrovnané nebo mírně favorizují opozici, není možné ho v tuto chvíli odepisovat,“ uzavírá zpravodaj ČT s poukazem na to, že vláda ovládá justici a média, což bude mít zásadní vliv na „pravidla hry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět slaví příchod roku 2026, ohňostroje už zazářily nad Sydney

Ve světě začaly oslavy příchodu nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, o patnáct minut později jej následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland s ostrovními státy Samoa a Tonga, o hodinu později pak ostrov Fidži v Oceánii. Ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea, části Ruska nebo Východní Timor a tichomořský ostrov Palau.
12:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlaky opět jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem v obou směrech

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.
před 6 hhodinami

Rusko při útoku na Oděskou oblast zranilo šest lidí včetně dětí

Ruské vzdušné útoky na Oděskou oblast zranily šest lidí včetně tří dětí, přičemž část Oděsy zůstala bez elektřiny, tepla a vody. S odvoláním na místní činitele to napsal server Ukrajinska pravda, podle něhož Rusové útočili na civilní a energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 101 z celkových 127 dronů, které Rusové na zemi v noci vyslali, dalších dvacet bezpilotních letounů podle něj zasáhlo jedenáct míst.
před 7 hhodinami

Thajsko propustilo osmnáct kambodžských vojáků zadržovaných od července

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.
před 10 hhodinami

Malajsie přitvrdila, v detenci zemřely stovky migrantů

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.
před 11 hhodinami

USA podle prezidenta Kolumbie bombardovaly továrnu ve Venezuele

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.
03:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...