Turecká opozice vybrala prezidentského kandidáta, který ve volbách vyzve Erdogana

Hlavním vyzyvatelem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v nadcházejících volbách stane předseda Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu. Na jeho podpoře se shodlo šest opozičních politických stran. Do výsledku hlasování, které se uskuteční 14. května, se mohou promítnout následky ničivého zemětřesení z počátku února.

„Budeme vládnout Turecku pomocí kompromisů… Společně nastolíme vládu morálky a spravedlnosti,“ řekl Kilicdaroglu několika tisícům příznivců, kteří jásali před sídlem Strany solidarity, jedné ze šesti stran opozičního bloku.

Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu, který vede druhou největší stranu v zemi, chce sesadit prezidenta po dvou desetiletích jeho vlády.

Shodu našla šestice opozičních stran poté, co se v pondělí k jednání o společném kandidátovi vrátila předsedkyně Strany dobra (IYI Parti) Meral Akşenerová. Přitom ještě minulý týden oznámila, že Kilicdaroglua nepodporuje. 

Vyjádřit podporu mu může i kurdská Lidová demokratická strana (HDP) po „jasných a otevřených rozhovorech“, uvedl v pondělí jeden z lídrů strany Mithat Sancar.

„Naším jasným očekáváním je přechod k silné demokracii. Pokud se shodneme na základních principech, můžeme ho v prezidentských volbách podpořit,“ řekl Sancar podle agentury Reuters.

Průzkumy veřejného mínění

Průzkumy naznačují, že prezidentské a parlamentní hlasování za dva měsíce bude těsné, přičemž opoziční blok mírně vede před vládní aliancí. Opozice slíbila, že v těchto volbách zvrátí mnoho Erdoganových opatření v oblasti hospodářství, občanských práv a zahraničních věcí.

Bývalý státní úředník Kilicdaroglu by mohl využít ekonomické krize a rychle rostoucí inflace, stejně jako ničivých zemětřesení na jihu země, která minulý měsíc zabila více než 46 tisíc lidí a přinesla kritiku vedení státu za jeho tolerantní přístup k nedbalé výstavbě domů.

Podle průzkumů veřejného mínění provedených po zemětřesení popularita Tayyipa Erdogana ani jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) zásadně neutrpěla. Roli v tom sehrál i fakt, že vláda a jí blízcí lidé kontrolují velkou většinu tureckých médií, která ve svém zpravodajství v podstatě nedávají prostor kritice.

3 minuty
Události: Následky zemětřesení v Turecku
Zdroj: ČT24

Následky zemětřesení v Turecku

Navzdory tomu dopady zemětřesení v kombinaci s ekonomickou krizí komplikují Erdoganovy snahy udržet se u moci. „Vylepšíme, co bylo zničeno, všechny učiníme šťastnější a dá-li bůh, našim lidem přineseme nový život, novou budoucnost,“ prohlásil turecký prezident.

„Nic z toho, o co jsme přišli, jsme před dvaceti lety neměli. Dům, auto, práci… Vydělali jsme si na ně a získáme je znovu. Život jde dál,“ řekl Hasan Arslan. Členové jeho rodiny po ničivém zemětřesení začátkem února byli pět dní pod sutinami svého domu v jihotureckém Nurdagi, ale vyvázli živí.

Nyní bydlí v jednom z více než osmi tisíc kontejnerů, které do zasažených oblastí poslaly turecké úřady. Erdoganova vláda doufá, že podobně jako Hasan se ke katastrofě postaví i další lidé. Že utichne kritika za nedostatečnou prevenci a pomoc a navrch získají sliby o obnově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...