Turečtí právníci žalují vedení země kvůli zemětřesení. Úřady za kritiku vlády pokutují televize

Šest desítek tureckých právníků podalo trestní oznámení na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, několik ministrů, guvernérů a starostů a také na operátory mobilních sítí v souvislosti se zemětřesením ze 6. února a jeho následky. Viní je mimo jiné ze zabití a zranění více než jedné osoby, nedbalosti, zanedbání dohledu či omezení komunikace. Počet obětí katastrofy se mezitím vyšplhal na téměř padesát tisíc.

Celkem 61 právníků zatím podalo trestní oznámení po výzvě sdružení Právníci lidu (Halkci Hukukcular), a to na prezidenta Erdogana či ministra obrany Hulusiho Akara, vnitra Süleymana Soylua, zdravotnictví Fahrettina Kocu či prezidentova mluvčího Fahrettina Altuna. Na seznamu jsou i guvernéři provincií či starostové měst z oblastí postižených zemětřesením, dále stavební firmy či mobilní operátoři.

Na adresu turecké vlády se snáší už od prvního týdne po zemětřesení kritika jednak kvůli nedostatečné reakci na následky otřesů, ale i kvůli špatné připravenosti vlády na zemětřesení, která jsou v zemi častá. To poslední patří k nejhorším v posledních desetiletích.

Přesto vládní Erdoganova strana, která je u moci už přes dvacet let, například umožnila takzvané stavební amnestie. Ty dovolily, zejména před volbami, pokračovat po zaplacení pokuty ve stavbě domů, ač nesplňovaly stavební normy.

Mobilní operátoři čelí kritice, že po zemětřesení delší dobu nefungovaly mobilní sítě, čímž se zkomplikovalo hledání tisíců přeživších. Poslední živé ze sutin vyprostili záchranáři v Turecku podle místních médií dvanáct dní po otřesech, šlo o rodiče s dítětem, kteří v troskách bytového domu strávili zasypáni 296 hodin. Dítě ale krátce po vyproštění zemřelo.

Úřady pokutují televize, kritizovaly vládu

Zodpovědnost za zřícení desítek tisíc budov hledají také turecké úřady. Ministr vnitra Soylu ve středu oznámil, že na seznamu podezřelých kvůli špatné výstavbě domů je na 560 lidí, 160 už bylo zatčeno a vyšetřování pokračuje.

Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání například udělila pokutu televizním stanicím Tele 1, Halk TV a Fox TV za to, jak o zemětřesení informovaly. První dvě mají navíc pětidenní zákaz vysílání. Tele 1 v pořadu kritizovala zmíněné stavební amnestie a označila je za jeden z důvodů zřícení tolika domů. Ve vysílání Halk TV zase poslanec kritizoval kabinet za pomalou pomoc. Ze stejného důvodu si penalizaci vysloužila i Fox TV.

Soylu ve středu večer sdělil, že v Turecku zemřelo kvůli zemětřesení 43 556 lidí. V Sýrii zemřelo dle odhadů OSN nejméně šest tisíc lidí. Údaje o obětech se zvyšují každý den postupně s odstraňováním sutin. Soylu také uvedl, že po dvou silných otřesech ze 6. února seizmologové v zemi zaznamenali na 7930 následných otřesů, dva z nich toto pondělí měly sílu kolem šesti stupňů.

Zemětřesení podle Soylua zasáhlo území o rozloze 110 tisíc metrů čtverečních, což je o padesát procent větší plocha než rozloha Česka. Podle ministra se úřadům podařilo prověřit zhruba 75 procent domů na zasaženém území.

Nějakou míru poničení při tom vykazuje na 600 tisíc bytových jednotek. Škody zaznamenalo také na 150 tisíc obchodních a jiných nerezidenčních prostorů.

Provincie na jihu Turecka a oblast na severu Sýrie zasáhly dva zničující otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně před zhruba 14 dny. Od té doby oblast zaznamenala skoro osm tisíc dalších slabších otřesů. Nejsilnější z nich nastaly o síle přes šest stupňů v pondělí. Mezi lidmi to vyvolalo paniku a několik osob zemřelo. Otřesy způsobily také další škody na majetku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...