Tureckem zmítají největší protesty za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Studenti se chtěli vydat na pochod a shromáždili se, aby přečetli tiskové prohlášení u bran Technické univerzity Blízkého východu v Ankaře, uvedla stanice Halk TV a tamní média. Demonstranti se ale střetli s bezpečnostními silami, které proti nim použily slzný plyn, vodní děla a plastové náboje. Poté se studenti schovali za barikádu z popelnic, dokud je policie nezadržela.

Zákonodárce Lidové republikánské strany (CHP) Meli̇h Meri̇c byl podle AP při akci policie zmáčený vodním dělem a zasažen slzným plynem. „Moji přátelé studenti chtěli jen učinit prohlášení pro média, ale policie to nedovolila, toto je výsledek,“ prohlásil na videích, která sdílel na sociálních sítích.

Úřady neupřesnily, kolik studentů bylo zatčeno, píše AP. Ráno ale propustily sedm novinářů včetně fotografa agentury AFP Akgüla, kteří byli zadrženi a vzati do vazby, kde čekali na soud kvůli zpravodajství o protestech. Od minulého týdne policie zadržela 1418 lidí a toto pondělí také osm tureckých novinářů v Istanbulu a tři v Izmiru.

Agentura AFP poukazuje na to, že její zaměstnanec byl sice propuštěn z vězení, úřady ale trvají na jeho obvinění. „Nedělal jsem nic jiného než svou práci,“ hájil se Akgül. „Cílem tohoto zadržení je znemožnit nám pořizování fotek v terénu,“ dodal.

„Vítáme Akgülovo propuštění, které představuje nápravu obrovské nespravedlnosti. Požadujeme propuštění všech ostatních novinářů, kteří byli zbaveni svobody kvůli hrubě nespravedlivému zacházení,“ prohlásil Erol Önderoglu z organizace na ochranu svobody tisku Reportéři bez hranic (RSF).

Zásahy v oblasti médií

Turecké úřady ve čtvrtek naopak kvůli „ohrožování veřejného pořádku“ vyhostily novináře BBC Marka Lowena, kterého předtím zadržovaly 17 hodin a v zemi žil pět let. Šéfka zpravodajství BBC Deborah Turnessová označila deportaci za „extrémně znepokojivý incident“. Mluvčí britského ministerstva zahraničí v pátek podle agentury AFP Turecko vyzval k dodržování zásad právního státu včetně „rychlých a transparentních řízení u soudu“.

Na deset dní také úřady zastavily vysílání televizního kanálu SZC TV nakloněného opozici a pohrozily mu odebráním licence. Za pokrývání událostí kolem Imamoglua pak uložily pokutu čtyřem médiím včetně Halk TV.

Lídr CHP Özgür Özel slíbil, že zákonodárci se postaví po bok protestujících v naději, že se tak podaří snížit napětí v zemi. V úterý ale varoval, že pokud bude policie demonstranty provokovat, svolá k nepokojům na pro úřady citlivé místo půl milionu lidí.

Imamoglu odsoudil policejní násilí

Za týden protestů bylo podle Reuters zadrženo nejméně 1900 lidí. V celé zemi demonstrovaly od zatčení Imamoglua minulou středu statisíce lidí. Imamoglu ve středu z vězení policejní násilí proti demonstrantům odsoudil. „Nemůžu je nazývat policisty, protože moje čestná policie by se nechovala tak krutě k dětem národa,“ uvedl na sociálních sítích.

Rovněž Česko odsuzuje násilí proti pokojným demonstracím, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí (MZV). Zadržení hlavního zástupce opozice podle něj vyvolává pochybnosti o tom, zda Ankara nadále dodržuje demokratické tradice. Ministerstvo doporučilo Čechům v Turecku s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci pečlivě zvážit cesty do velkých měst a do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem.

Úřad OSN pro lidská práva vyzval turecké úřady, aby zajistily dodržování práva na svobodu projevu a shromažďování v souladu s mezinárodním právem.

Opozice upozorňuje na chabé důkazy

Zatčení a uvěznění Imamoglua, který byl obviněn z korupce a z podpory terorismu, kritizuje opozice v zemi jako politicky motivované. Vláda trvá na tom, že soudní moc je nezávislá, ale podle kritiků jsou důkazy proti Imamogluovi založeny na utajených svědcích a postrádají důvěryhodnost.

V neděli CHP potvrdila Imamoglua jako kandidáta v tureckých prezidentských volbách plánovaných na rok 2028. Prezident Recep Tayyip Erdogan se jich už účastnit nesmí, nedá se ale vyloučit, že bude chtít změnit ústavu tak, aby mohl stát v čele země i nadále.

Starosta Istanbulu Imamoglu byl zatčen 19. března na základě obvinění z korupce. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že mu dočasně pozastavilo výkon funkce. Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu Nuriho Aslana, který je Imamogluův blízký spolupracovník a svou funkci by mohl vykonávat až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, řekl Babiš před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 56 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 3 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 10 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 13 hhodinami

Ruský soud poslal opozičního politika Kruglova na sedm let do vězení

Moskevský soud poslal na sedm let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko politika Maxima Kruglova za dva příspěvky na sociální síti o ruské válce proti Ukrajině. Jabloko je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Prokurátorka navrhovala, aby si Kruglov odpykal osm let za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, uvedl ve středu server Meduza.
před 16 hhodinami

Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.
před 18 hhodinami
Načítání...