Tureckem zmítají největší protesty za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Studenti se chtěli vydat na pochod a shromáždili se, aby přečetli tiskové prohlášení u bran Technické univerzity Blízkého východu v Ankaře, uvedla stanice Halk TV a tamní média. Demonstranti se ale střetli s bezpečnostními silami, které proti nim použily slzný plyn, vodní děla a plastové náboje. Poté se studenti schovali za barikádu z popelnic, dokud je policie nezadržela.

Zákonodárce Lidové republikánské strany (CHP) Meli̇h Meri̇c byl podle AP při akci policie zmáčený vodním dělem a zasažen slzným plynem. „Moji přátelé studenti chtěli jen učinit prohlášení pro média, ale policie to nedovolila, toto je výsledek,“ prohlásil na videích, která sdílel na sociálních sítích.

Úřady neupřesnily, kolik studentů bylo zatčeno, píše AP. Ráno ale propustily sedm novinářů včetně fotografa agentury AFP Akgüla, kteří byli zadrženi a vzati do vazby, kde čekali na soud kvůli zpravodajství o protestech. Od minulého týdne policie zadržela 1418 lidí a toto pondělí také osm tureckých novinářů v Istanbulu a tři v Izmiru.

Agentura AFP poukazuje na to, že její zaměstnanec byl sice propuštěn z vězení, úřady ale trvají na jeho obvinění. „Nedělal jsem nic jiného než svou práci,“ hájil se Akgül. „Cílem tohoto zadržení je znemožnit nám pořizování fotek v terénu,“ dodal.

„Vítáme Akgülovo propuštění, které představuje nápravu obrovské nespravedlnosti. Požadujeme propuštění všech ostatních novinářů, kteří byli zbaveni svobody kvůli hrubě nespravedlivému zacházení,“ prohlásil Erol Önderoglu z organizace na ochranu svobody tisku Reportéři bez hranic (RSF).

Zásahy v oblasti médií

Turecké úřady ve čtvrtek naopak kvůli „ohrožování veřejného pořádku“ vyhostily novináře BBC Marka Lowena, kterého předtím zadržovaly 17 hodin a v zemi žil pět let. Šéfka zpravodajství BBC Deborah Turnessová označila deportaci za „extrémně znepokojivý incident“. Mluvčí britského ministerstva zahraničí v pátek podle agentury AFP Turecko vyzval k dodržování zásad právního státu včetně „rychlých a transparentních řízení u soudu“.

Na deset dní také úřady zastavily vysílání televizního kanálu SZC TV nakloněného opozici a pohrozily mu odebráním licence. Za pokrývání událostí kolem Imamoglua pak uložily pokutu čtyřem médiím včetně Halk TV.

Lídr CHP Özgür Özel slíbil, že zákonodárci se postaví po bok protestujících v naději, že se tak podaří snížit napětí v zemi. V úterý ale varoval, že pokud bude policie demonstranty provokovat, svolá k nepokojům na pro úřady citlivé místo půl milionu lidí.

Imamoglu odsoudil policejní násilí

Za týden protestů bylo podle Reuters zadrženo nejméně 1900 lidí. V celé zemi demonstrovaly od zatčení Imamoglua minulou středu statisíce lidí. Imamoglu ve středu z vězení policejní násilí proti demonstrantům odsoudil. „Nemůžu je nazývat policisty, protože moje čestná policie by se nechovala tak krutě k dětem národa,“ uvedl na sociálních sítích.

Rovněž Česko odsuzuje násilí proti pokojným demonstracím, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí (MZV). Zadržení hlavního zástupce opozice podle něj vyvolává pochybnosti o tom, zda Ankara nadále dodržuje demokratické tradice. Ministerstvo doporučilo Čechům v Turecku s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci pečlivě zvážit cesty do velkých měst a do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem.

Úřad OSN pro lidská práva vyzval turecké úřady, aby zajistily dodržování práva na svobodu projevu a shromažďování v souladu s mezinárodním právem.

Opozice upozorňuje na chabé důkazy

Zatčení a uvěznění Imamoglua, který byl obviněn z korupce a z podpory terorismu, kritizuje opozice v zemi jako politicky motivované. Vláda trvá na tom, že soudní moc je nezávislá, ale podle kritiků jsou důkazy proti Imamogluovi založeny na utajených svědcích a postrádají důvěryhodnost.

V neděli CHP potvrdila Imamoglua jako kandidáta v tureckých prezidentských volbách plánovaných na rok 2028. Prezident Recep Tayyip Erdogan se jich už účastnit nesmí, nedá se ale vyloučit, že bude chtít změnit ústavu tak, aby mohl stát v čele země i nadále.

Starosta Istanbulu Imamoglu byl zatčen 19. března na základě obvinění z korupce. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že mu dočasně pozastavilo výkon funkce. Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu Nuriho Aslana, který je Imamogluův blízký spolupracovník a svou funkci by mohl vykonávat až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...