Tureckem zmítají největší protesty za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Studenti se chtěli vydat na pochod a shromáždili se, aby přečetli tiskové prohlášení u bran Technické univerzity Blízkého východu v Ankaře, uvedla stanice Halk TV a tamní média. Demonstranti se ale střetli s bezpečnostními silami, které proti nim použily slzný plyn, vodní děla a plastové náboje. Poté se studenti schovali za barikádu z popelnic, dokud je policie nezadržela.

Zákonodárce Lidové republikánské strany (CHP) Meli̇h Meri̇c byl podle AP při akci policie zmáčený vodním dělem a zasažen slzným plynem. „Moji přátelé studenti chtěli jen učinit prohlášení pro média, ale policie to nedovolila, toto je výsledek,“ prohlásil na videích, která sdílel na sociálních sítích.

Úřady neupřesnily, kolik studentů bylo zatčeno, píše AP. Ráno ale propustily sedm novinářů včetně fotografa agentury AFP Akgüla, kteří byli zadrženi a vzati do vazby, kde čekali na soud kvůli zpravodajství o protestech. Od minulého týdne policie zadržela 1418 lidí a toto pondělí také osm tureckých novinářů v Istanbulu a tři v Izmiru.

Agentura AFP poukazuje na to, že její zaměstnanec byl sice propuštěn z vězení, úřady ale trvají na jeho obvinění. „Nedělal jsem nic jiného než svou práci,“ hájil se Akgül. „Cílem tohoto zadržení je znemožnit nám pořizování fotek v terénu,“ dodal.

„Vítáme Akgülovo propuštění, které představuje nápravu obrovské nespravedlnosti. Požadujeme propuštění všech ostatních novinářů, kteří byli zbaveni svobody kvůli hrubě nespravedlivému zacházení,“ prohlásil Erol Önderoglu z organizace na ochranu svobody tisku Reportéři bez hranic (RSF).

Zásahy v oblasti médií

Turecké úřady ve čtvrtek naopak kvůli „ohrožování veřejného pořádku“ vyhostily novináře BBC Marka Lowena, kterého předtím zadržovaly 17 hodin a v zemi žil pět let. Šéfka zpravodajství BBC Deborah Turnessová označila deportaci za „extrémně znepokojivý incident“. Mluvčí britského ministerstva zahraničí v pátek podle agentury AFP Turecko vyzval k dodržování zásad právního státu včetně „rychlých a transparentních řízení u soudu“.

Na deset dní také úřady zastavily vysílání televizního kanálu SZC TV nakloněného opozici a pohrozily mu odebráním licence. Za pokrývání událostí kolem Imamoglua pak uložily pokutu čtyřem médiím včetně Halk TV.

Lídr CHP Özgür Özel slíbil, že zákonodárci se postaví po bok protestujících v naději, že se tak podaří snížit napětí v zemi. V úterý ale varoval, že pokud bude policie demonstranty provokovat, svolá k nepokojům na pro úřady citlivé místo půl milionu lidí.

Imamoglu odsoudil policejní násilí

Za týden protestů bylo podle Reuters zadrženo nejméně 1900 lidí. V celé zemi demonstrovaly od zatčení Imamoglua minulou středu statisíce lidí. Imamoglu ve středu z vězení policejní násilí proti demonstrantům odsoudil. „Nemůžu je nazývat policisty, protože moje čestná policie by se nechovala tak krutě k dětem národa,“ uvedl na sociálních sítích.

Rovněž Česko odsuzuje násilí proti pokojným demonstracím, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí (MZV). Zadržení hlavního zástupce opozice podle něj vyvolává pochybnosti o tom, zda Ankara nadále dodržuje demokratické tradice. Ministerstvo doporučilo Čechům v Turecku s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci pečlivě zvážit cesty do velkých měst a do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem.

Úřad OSN pro lidská práva vyzval turecké úřady, aby zajistily dodržování práva na svobodu projevu a shromažďování v souladu s mezinárodním právem.

Opozice upozorňuje na chabé důkazy

Zatčení a uvěznění Imamoglua, který byl obviněn z korupce a z podpory terorismu, kritizuje opozice v zemi jako politicky motivované. Vláda trvá na tom, že soudní moc je nezávislá, ale podle kritiků jsou důkazy proti Imamogluovi založeny na utajených svědcích a postrádají důvěryhodnost.

V neděli CHP potvrdila Imamoglua jako kandidáta v tureckých prezidentských volbách plánovaných na rok 2028. Prezident Recep Tayyip Erdogan se jich už účastnit nesmí, nedá se ale vyloučit, že bude chtít změnit ústavu tak, aby mohl stát v čele země i nadále.

Starosta Istanbulu Imamoglu byl zatčen 19. března na základě obvinění z korupce. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že mu dočasně pozastavilo výkon funkce. Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu Nuriho Aslana, který je Imamogluův blízký spolupracovník a svou funkci by mohl vykonávat až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo dopis zákonodárcům týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 4 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 10 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...