Tureckem zmítají největší protesty za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Studenti se chtěli vydat na pochod a shromáždili se, aby přečetli tiskové prohlášení u bran Technické univerzity Blízkého východu v Ankaře, uvedla stanice Halk TV a tamní média. Demonstranti se ale střetli s bezpečnostními silami, které proti nim použily slzný plyn, vodní děla a plastové náboje. Poté se studenti schovali za barikádu z popelnic, dokud je policie nezadržela.

Zákonodárce Lidové republikánské strany (CHP) Meli̇h Meri̇c byl podle AP při akci policie zmáčený vodním dělem a zasažen slzným plynem. „Moji přátelé studenti chtěli jen učinit prohlášení pro média, ale policie to nedovolila, toto je výsledek,“ prohlásil na videích, která sdílel na sociálních sítích.

Úřady neupřesnily, kolik studentů bylo zatčeno, píše AP. Ráno ale propustily sedm novinářů včetně fotografa agentury AFP Akgüla, kteří byli zadrženi a vzati do vazby, kde čekali na soud kvůli zpravodajství o protestech. Od minulého týdne policie zadržela 1418 lidí a toto pondělí také osm tureckých novinářů v Istanbulu a tři v Izmiru.

Agentura AFP poukazuje na to, že její zaměstnanec byl sice propuštěn z vězení, úřady ale trvají na jeho obvinění. „Nedělal jsem nic jiného než svou práci,“ hájil se Akgül. „Cílem tohoto zadržení je znemožnit nám pořizování fotek v terénu,“ dodal.

„Vítáme Akgülovo propuštění, které představuje nápravu obrovské nespravedlnosti. Požadujeme propuštění všech ostatních novinářů, kteří byli zbaveni svobody kvůli hrubě nespravedlivému zacházení,“ prohlásil Erol Önderoglu z organizace na ochranu svobody tisku Reportéři bez hranic (RSF).

Zásahy v oblasti médií

Turecké úřady ve čtvrtek naopak kvůli „ohrožování veřejného pořádku“ vyhostily novináře BBC Marka Lowena, kterého předtím zadržovaly 17 hodin a v zemi žil pět let. Šéfka zpravodajství BBC Deborah Turnessová označila deportaci za „extrémně znepokojivý incident“. Mluvčí britského ministerstva zahraničí v pátek podle agentury AFP Turecko vyzval k dodržování zásad právního státu včetně „rychlých a transparentních řízení u soudu“.

Na deset dní také úřady zastavily vysílání televizního kanálu SZC TV nakloněného opozici a pohrozily mu odebráním licence. Za pokrývání událostí kolem Imamoglua pak uložily pokutu čtyřem médiím včetně Halk TV.

Lídr CHP Özgür Özel slíbil, že zákonodárci se postaví po bok protestujících v naději, že se tak podaří snížit napětí v zemi. V úterý ale varoval, že pokud bude policie demonstranty provokovat, svolá k nepokojům na pro úřady citlivé místo půl milionu lidí.

Imamoglu odsoudil policejní násilí

Za týden protestů bylo podle Reuters zadrženo nejméně 1900 lidí. V celé zemi demonstrovaly od zatčení Imamoglua minulou středu statisíce lidí. Imamoglu ve středu z vězení policejní násilí proti demonstrantům odsoudil. „Nemůžu je nazývat policisty, protože moje čestná policie by se nechovala tak krutě k dětem národa,“ uvedl na sociálních sítích.

Rovněž Česko odsuzuje násilí proti pokojným demonstracím, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí (MZV). Zadržení hlavního zástupce opozice podle něj vyvolává pochybnosti o tom, zda Ankara nadále dodržuje demokratické tradice. Ministerstvo doporučilo Čechům v Turecku s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci pečlivě zvážit cesty do velkých měst a do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem.

Úřad OSN pro lidská práva vyzval turecké úřady, aby zajistily dodržování práva na svobodu projevu a shromažďování v souladu s mezinárodním právem.

Opozice upozorňuje na chabé důkazy

Zatčení a uvěznění Imamoglua, který byl obviněn z korupce a z podpory terorismu, kritizuje opozice v zemi jako politicky motivované. Vláda trvá na tom, že soudní moc je nezávislá, ale podle kritiků jsou důkazy proti Imamogluovi založeny na utajených svědcích a postrádají důvěryhodnost.

V neděli CHP potvrdila Imamoglua jako kandidáta v tureckých prezidentských volbách plánovaných na rok 2028. Prezident Recep Tayyip Erdogan se jich už účastnit nesmí, nedá se ale vyloučit, že bude chtít změnit ústavu tak, aby mohl stát v čele země i nadále.

Starosta Istanbulu Imamoglu byl zatčen 19. března na základě obvinění z korupce. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že mu dočasně pozastavilo výkon funkce. Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu Nuriho Aslana, který je Imamogluův blízký spolupracovník a svou funkci by mohl vykonávat až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na Putinovu rezidenci

Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského vládce Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl v noci na pondělí novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulé pondělí tvrdil, že Ukrajina zaútočila 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, přičemž všechny drony byly zničeny.
před 10 mminutami

Ve Venezuele poprvé zasedl kabinet řízený Rodríguezovou, která nahradila Madura

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do USA, píše AFP. Představitel opozice Edmundo González Urrutia mezitím ze španělského exilu vyzval k uznání výsledků prezidentských voleb z roku 2024, v nichž podle opozice zvítězil právě Urrutia.
03:07Aktualizovánopřed 42 mminutami

KLDR provedla raketové testy, nepřímo odkazovaly na situaci ve Venezuele

KLDR v neděli provedla testy hypersonických raket, píše agentura Reuters s odkazem na severokorejská státní média, podle kterých střely zasáhly cíle nad mořem ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů východně od KLDR. Podle AFP se jednalo o první testy raket v letošním roce, přičemž severokorejský vůdce Kim Čong-un nepřímo odkázal na sobotní americkou vojenskou intervenci ve Venezuele.
před 2 hhodinami

EU ve společném prohlášení vyzvala k deeskalaci a mírovému řešení ve Venezuele

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.
před 6 hhodinami

Trump zopakoval touhu po Grónsku. Musí přestat, zní z Dánska

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Švýcarsku identifikovali poslední oběti požáru baru

Švýcarská policie v neděli identifikovala všechny zbývající oběti čtvrtečního požáru v baru v lyžařském středisku Crans-Montana. Dopoledne nejprve zveřejnila národnost a věk šestnácti mrtvých, mezi nimiž bylo osm mladších osmnácti let. Večer podle agentury Reuters bez bližších podrobností oznámila, že identifikaci celkem čtyřiceti obětí tragédie dokončila. Země na příští pátek vyhlásila státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lotyšsko eviduje další poškození optického kabelu v Baltu

V Baltském moři poblíž přístavního města Liepája bylo zjištěno poškození optického kabelu patřícího soukromé společnosti, oznámila na síti X lotyšská premiérka Evika Siliňová. Okolnosti incidentu se podle ní objasňují. Lotyšská policie později uvedla, že večer spolu s dalšími bezpečnostními složkami v souvislosti s incidentem vstoupila na palubu blíže neupřesněné lodi v Liepáji.
před 7 hhodinami

CIA sledovala Madura měsíce, Delta Force nacvičovala na maketě jeho rezidence

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.
před 8 hhodinami
Načítání...