Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.
Ráno záchranáři v provincii Kahramanmaras po téměř 198 hodinách vyprostili zpod sutin sedmnáctiletého chlapce a jeho jedenadvacetiletého bratra. Podle místních médií byla před dvěma dny z trosek tamtéž zachráněna také jejich matka.
Bratři posléze médiím řekli, že jim pomohl přežít i proteinový prášek, který jeden z nich používá kvůli sportování. „A také mobilní telefon, ten kdybychom neměli, tak tu nejsme, většinu času jsme prospali a taky jsme se modlili k Bohu,“ popsal jeden z bratrů televizi TRT později v nemocnici.
Z trosek po zemětřesení bylo v Turecku za osm dní vyproštěno přes osm tisíc živých, řekl turecký prezident Recep Erdogan. Poděkoval všem zemím za humanitární pomoc i vyslání záchranných týmů. Dodal, že postižené oblasti zasáhla dvě zemětřesení „silná jako atomové bomby“. Podle něj by při zkáze takového rozsahu měla problém s organizací pomoci jakákoliv země.
Jednu mladou ženu záchranáři v úterý odpoledne vyzvedli po 203 hodinách od zemětřesení. Podle tureckého tisku záchranáři v provincii Hatay vytáhli ze sutin o hodinu později muže a ženu. Po 206 hodinách se podařilo vytáhnout z trosek dalšího živého člověka v provincii Kahramanmaras.
Turecko a Sýrii nicméně po více než týdnu od katastrofy čeká omezení pátracích operací. Šanci na přežití snižují i nízké teploty a některé zahraniční záchranné týmy oznámily odjezd kvůli zhoršené bezpečnostní situaci.
Blížící se ukončení pátrání v úterý oznámila i syrská nevládní organizace Bílé přilby, která provádí záchranné operace v povstalci ovládaném regionu. „Blížíme se konci. Vše nasvědčuje tomu, že nejsou žádní (přeživší), ale snažíme se na všech místech provést poslední kontroly,“ řekl Reuters šéf Bílých přileb Ráid Sálih.
Počet obětí stále stoupá
Zemětřesení z minulého týdne si vyžádalo už přes 40 tisíc obětí, z toho nejméně 35 400 v Turecku a na 5800 v Sýrii. Nový počet obětí v Turecku v úterý oznámil úřad pro řešení následků katastrof (AFAD). Ten také uvedl, že z postižených oblastí na jihu země bylo evakuováno skoro 200 tisíc lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že se jedná o nejhorší přírodní katastrofu v oblasti za poslední století.
Prezident Erdogan v úterý řekl, že hospitalizováno bylo kvůli zemětřesení přes 81 tisíc zraněných, z toho velká část už podle něj byla z nemocnice propuštěna. Z trosek bylo podle Erdogana od 6. února vyproštěno přes osm tisíc lidí, prezident ale neuvedl, kolik z nich stále žije. Po několika dnech strávených pod sutinami byli lidé vyproštění z trosek podchlazení, někteří též zranění, takže ne všechny se zřejmě lékařům podařilo zachránit.
Podle tureckého viceprezidenta Fuata Oktaye bylo z trosek vytaženo také 574 živých dětí, jejichž rodiče zemětřesení nepřežili.
Češi dál pracují na vyproštění zavalených lidí
Čeští záchranáři pokračují s ostatními týmy v práci na dvou místech ve městě Adiyaman. Jde o rozsáhlá suťoviště, na jednom místě předpokládají dvanáct až šestnáct zavalených, na druhém to nejsou schopni určit ani ve spolupráci s místními. Informoval o tom v úterý novináře mluvčí českých hasičů Jakub Kozák. Dosud podle něj záchranáři z Česka vyprostili v Adiyamanu padesát mrtvých, dva přeživší a asistovali kolegům z jiného týmu při záchraně ženy.
Bezpečnostní situace se ve městě podle mluvčího nezměnila. „Stále tedy platí, že náš tým nepociťuje žádnou formu bezpečnostní hrozby,“ uvedl Kozák. Někteří zahraniční záchranáři – například z Izraele, Rakouska, Slovenska či Ruska – se z Turecka předčasně stahují.
„Ve chvíli, kdy Turecko opouští zahraniční týmy, tak opakují, že skončila jejich práce ve smyslu pátrání po přeživších. Nyní začíná pracovat těžká technika,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský s tím, že místní úřady už přítomnost záchranářů nepovažují za bezprostředně nutnou.
Záběry z města Kahramanmaras, kde se Černohorský nachází, ukazují, že práce výjimečně sedmý den po otřesech pokračují i v úterních nočních hodinách. „Tady je to jedno z posledních míst, kde se po setmění pracuje. Funguje tu těžká technika a poslední záchranáři, kteří živí teď už minimální naději, že by tu mohli stejně najít někoho jiného,“ dodává.
Mluvčí izraelských záchranářů uvedl podle serveru The Times of Israel, že má informace i o výhrůžkách únosy zahraničním skupinám. Podle rakouských a německých záchranářů mezi místními skupinami narůstá agresivita a údajně slyšeli i výstřely. Provincie Hatay, kde působí, je ale na rozdíl od regionů s českými záchranáři přímo na hranicích se Sýrií, kde přetrvává občanská válka.
Češi dle mluvčího předčasné ukončení činnosti zatím neplánují. Kozák uvedl, že čeští záchranáři jsou nyní ve vyčleněném sektoru s americkým týmem, střídají se po šesti hodinách, tábor mají stále na stejném místě a po městě se pohybují dvěma mikrobusy a dodávkou. „Kynology máme nepřetržitě vyčleněny do rychlé zásahové skupiny pro potřeby okolních týmů, jejich nasazení koordinuje místní velitel zásahu,“ doplnil mluvčí.
Evakuace dětských pacientů
Reportérům turecké televize TRT se podařilo vypátrat zdravotní sestřičku Seymu Alakusovou pracující na pediatrii, která během zemětřesení pomohla dostat několik dětí z nemocnice ve městě Gaziantep. Záběry z bezpečnostních kamer ukazují, jak chodbami nemocnice otřásá přírodní katastrofa a jak Alakusová běží pro své pacienty.
„Jediné, na co jsem myslela, bylo jít tam a zachránit ty děti. I kdyby se to místo zřítilo, byla bych s nimi,“ řekla Alakusová. Připustila, že při tom myslela i na svou rodinu, ale v daný moment upřednostnila svou povinnost za svěřené lidi. Děti i s jejich rodinami se nakonec podařilo z místa evakuovat.
Syrská vláda otevře další dva hraniční přechody do postižených oblastí
Syrský prezident Bašár Asad souhlasil s tím, aby mohla OSN po dobu tří měsíců dovážet do Sýrie pomoc přes další dva hraniční přechody z Turecka. Podle diplomatů, na které se odvolává agentura Reuters, o tom na uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN informoval šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Martin Griffiths.
Přes nově otevřenou hranici v úterý odpoledne projel první konvoj OSN s humanitární pomocí. Podle stanice Al-Džazíra přes hraniční přechod Báb as-Salám přejelo deset nákladních vozů s pomocí, kterou shromáždila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Přechod, který byl uzavřen od roku 2020, má v úterý v plánu využít ještě nejméně jeden další nákladní vůz s pomocí.
Griffiths se v pondělí v Damašku přímo setkal s Asadem a hovořili spolu o humanitární pomoci potřebné po zemětřesení, uvedla syrská státní agentura SANA. „Prezident Asad potvrdil, že si je vědom potřeby dovézt urgentně pomoc do všech oblastí v Sýrii včetně těch, které jsou okupovány a ve kterých vládnou ozbrojené teroristické skupiny,“ informovala státní agentura. Za teroristy agentura označuje povstalce bojující již více než deset let proti Asadovu režimu.
„Vzhledem k tomu, že počet obětí zemětřesení ze 6. února stále narůstá, je opravdu naléhavě potřeba poskytnout jídlo, léky, přístřeší, ochranu a další potřebné věci milionům postižených lidí,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. „Otevření těchto hraničních přechodů umožní, aby se tam dostalo více pomoci a rychleji,“ dodal.
Televize al-Džazíra v úterý informovala, že do oblasti kontrolované povstalci přijelo pomáhat také čtrnáct syrských lékařů, kteří žijí ve Spojených státech.
